V elektrické stanici Hradec u Kadaně proběhlo začátkem června slavnostní zahájení stavby PST (Phase Shifting Transformers) transformátorů. Zařízení za dvě miliardy korun bude fungovat jako pomyslné stavidlo pro přebytečnou energii, která do české přenosové soustavy proudí především z větrných elektráren z Německa.
Zamezí tak případnému přetížení soustavy a následnému blackoutu
Elektřina ze severo německých větrných elektráren se do Česka dostává kvůli nedostatečné kapacitě elektrického vedení v Německu. Ze severu, kde pro větrnou elektřinu není dostatečný odbyt, pak putuje okolními zeměmi do Rakouska nebo na jih Německa, kde se spotřebovává. Jen letos řešil ČEPS několik situací, kdy byla ohrožena stabilita přenosové soustavy. Nutná opatření firmu stála na přelomu roku 2014/2015 šedesát milionů korun.
Tři příčiny Podle ČEPS je hlavní příčinou problémů podpora obnovitelných zdrojů, odstavování jaderných elektráren v Německu a jednotná německo-rakouská zóna. Právě ta se chová, jako by mezi oběma zeměmi nebylo prakticky žádné kapacitní omezení.
Německé větrné parky na konci loňského roku vyprodukovaly 30 tisíc MW. Toky mezi Německem a Rakouskem přitom v tomto období činily 7700 megawattů, většina ale kvůli chybějícímu vedení proudila přes soustavy okolních států. Jen přes Česko směřovalo na jih Evropy okolo 3400 megawattů elektřiny. Pro představu – instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je zhruba 2000 megawattů.
Problémem je také to, že mezi severem a jihem Německa neexistuje dostatečně silné propojení rozvodné sítě. Po katastrofě ve Fukušimě byla totiž na jihu země odstavena řada jaderných elektráren, což měla kompenzovat stavba obnovitelných zdrojů. Konkrétně šlo o desítky tisíc megawattů výkonu v podobě větrníků na severu země.
Kvůli špatné energetické infrastruktuře tak většina energie putuje přes Česko. V extrémním případě z Německa do tuzemské sítě proudí třikrát více elektřiny, než v daný moment činí spotřeba celé České republiky.
Ohrožena bezpečnost přenosové soustavy Podle předsedy představenstva ČEPS Vladimíra Tošovského neplánované toky z Německa dlouhodobě ohrožují bezpečnost provozu přenosové soustavy České republiky. ČEPS přitom už opakovaně žádala německé a rakouské provozovatele přenosové soustavy o snížení výroby v Německu a zvýšení výroby v Rakousku tak, aby Česko velkým náporům elektřiny nemuselo čelit.
Z toho důvodu ČEPS zahájila na hranicích s Německem výstavbu transformátorů za dvě miliardy korun, které by měly problémy s německou sítí řešit. U prvního v Hradci u Kadaně již instalace začala. Tuto lokalitu zvolila společnost k výstavbě transformátorů proto, že zde je vyústěno vedení do Německa.
Bez mimořádných opatření by přitom v tuzemsku mohlo dojít k tzv. blackoutu. Například ve čtyřech lednových a šesti únorových dnech museli dispečeři u nás i v okolních soustavách řešit situace vzniklé z nadvýroby elektrické energie v severním Německu, která pak putovala do Rakouska. Výměna dosahovala až 7000 megawattů.
Investice se vyplatí Transformátory s řízeným posuvem fáze zajistí bezpečný provoz naší přenosové soustavy jak v době extrémních tranzitních přetoků elektřiny, tak i během dlouhodobých omezení při rekonstrukcích přenosových vedení. Toto zařízení uvede společnost ČEPS do provozu na konci roku 2016. Celkové investiční náklady na stavbu nepřesáhnou dvě miliardy korun.
„Transformátory jsou sice drahé, ale jejich životnost bude více než 40 let. Kdyby došlo k jakémukoli výpadku, ztráty by byly daleko větší, než jsou náklady na stavbu PST transformátorů.
To je pro nás jasný důkaz toho, že se tato investice vyplatí,“ řekl předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.
Elektřina by zdražit neměla I přes tyto náklady by ke zdražení elektřiny dojít nemělo. „Konečných spotřebitelů se tento náklad přímo nedotkne, s náklady už dopředu počítáme. Jedna věc jsou investice do budoucnosti, ty jsou v řádech desítek miliard.
Druhá jsou okamžité náklady, se kterými v cenách už počítáme,“ říká mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.
„Za takzvané železo, tedy rozvodnou síť, navíc koncový zákazník platí zhruba jen čtyři procenta z celkové částky za energie,“ dodal Tošovský.
Jak to funguje Zařízení PST funguje tak, že prostřednictvím změny fázového úhlu napětí na jeho vstupu a výstupu umožňují aktivní řízení protékajícího proudu. Zjednodušeně řečeno, představí meli si přenosovou soustavu jako rybník s mnoha výpustěmi, funguje PST jako stavidlo, nebo naopak jako čerpadlo, které omezí, resp. zvýší průtok danou výpustí.
Výstavba transformátorů s regulací fáze nepředstavuje pouze zakoupení samotných strojů, ale také podstatné rozšíření stávající rozvodny Hradec u Kadaně.
„V souvislosti s instalací PST bude nutné upravit stávající vývodová pole vedení do Německa a pro připojení PST vybudovat nová pole rozvodny umístěná mimo stávající areál rozvodny. Stavba stanovišť PST, přívodních a vývodových polí bude probíhat na zelené louce v sousedství rozvodny,“ uvedl Milan Kovařík, místopředseda představenstva ČEPS.
Nutná jsou i další opatření Současně s ČEPS staví stejná zařízení také polský provozovatel přenosové soustavy PSE na hranici s Německem a německý provozovatel 50Hertz na dalším vedení směřujícím do Polska. 50Hertz má však spoždění, takže zprovoznění se očekává až v roce 2017.
Samotné transformátory na vedení do Německa by však Česko před hrozbou výpadků neochránily. Do té doby bude omezovat přetoky elektřiny přes Polsko do Česka dohoda mezi společnostmi 50Hertz a PSE o regulačních opatřeních, která obě nazývají virtuální transformátor. Po dokončení všech tří hraničních transformátorů se bude jejich používání koordinovat podle aktuální situace v síti.
Německo bude zároveň nuceno urychlit výstavbu severojižních vedení, aby po zapnutí transformátorů nehrozily v některých částech země výpadky kvůli přetížení.
Celkově ČEPS ročně investuje zhruba čtyři miliardy korun, a to především do obnovy vedení, ale i do nových transformačních stanic nebo řídících a bezpečnostních systémů. ČEPS v České republice udržuje, obnovuje a rozvíjí 41 rozvoden se 71 transformátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy a trasy vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 3508 kilometrů a 220 kV o délce 1910 kilometrů.
„Konkrétně bude v letošním roce rekonstruována transformovna Otrokovice, stavět se začne transformovna Vernéřov, výstavba PST transformátorů v Hradci u Kadaně již byla zahájena, dále pokračuje výstavba nového vedení V458 a pracuje se na zdvojení vedení 400 kV V410,“ vyjmenovává některé investice společnosti Tošovský.
V extrémním případě z Německa proudí třikrát více elektřiny, než v daný moment činí spotřeba celé České republiky.
