Investice do kuchyní a jídelen je pro firmy stejně důležitá jako do kanceláří. Zaměstnanci už nechtějí jíst u počítače
Mrkev podporuje prezentační schopnosti. Celozrnné pečivo posiluje týmového ducha a banán zlepšuje řešení konfliktů. Zkrátka základem pro to, abychom se v práci cítili dobře, měli lepší náladu a podávali vyšší výkony, je dobrá strava. Celkem jednoduchá a selská úvaha nám ale zdaleka není vlastní.
I když se stravovací návyky Čechů v zaměstnání zlepšují, pravidelný oběd v průběhu pracovního týdne u nás stále praktikuje jen něco málo přes polovinu zaměstnanců. Pokud zaměstnavatelé nechtějí začínat hned tím, že na pracoviště povolají nutričního poradce, mohou zvážit, jestli poskytují alespoň podmínky pro to, aby zaměstnanci nejedli u počítače nebo ponku. Jestliže si manažeři uvědomí, že jejich podřízení ocení podobně jako cool kanceláře i místa, kde se pohodlně naobědvají, aniž aby zírali do obrazovky nebo museli do restaurace, možná si ověří, že mrkev opravdu funguje.
Investujme do kuchyněk
Trend je zřejmý: i Češi si osvojují alespoň základní stravovací kulturu. Pracovní stůl a dílnu nahrazují podnikové kuchyňky a odpočinkové místnosti. Podíl zaměstnanců, kteří pro oběd využívají moderní prostory přímo ve firmách, se od roku 2009 zdvojnásobil. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu stravovacích návyků FOOD, který vznikl z iniciativy Evropské komise a který již osmým rokem zpracovává společnost Edenred, vydavatel stravenkové karty Ticket Restaurant Card.
Zatímco v roce 2009 se na oběd do odpočinkové místnosti vydal jen každý desátý český zaměstnanec, dnes je to jeden z pěti. Stále je to ale nejmenší číslo ze sedmi sledovaných členských zemí EU, které se průzkumu zúčastnily. Nejvíce si stravování přímo na pracovišti oblíbili Západoevropané: v Portugalsku a Belgii takto oběd řeší plná polovina zaměstnanců a v dalších zemích je to přes čtvrtinu.
„Zpočátku jsme se domnívali, že jde o vliv ekonomické krize, že zkrátka lidé šetří, a proto obědvají přímo na pracovišti. Krize je ale za námi, přitom obliba obědů přímo na pracovištích neklesá. Právě naopak,“ říká Jiří Brych, produktový manažer Ticket Restaurant ze společnosti Edenred.
Diskutoval proto o výsledcích průzkumů s několika zaměstnavateli a dalšími odborníky. „Dospěli jsme k zajímavému závěru: Firmy výrazně investují do vybavení podnikových kuchyní a odpočinkových místností. Lidé si díky tomu mohou rychle a kvalitně připravit oběd z nakoupených surovin nebo si ohřát jídlo z domova či od donáškové služby a vše v klidu sníst v moderně řešených prostorách,“ vysvětluje Jiří Brych. Své závěry dokládá čísly, podle nichž obliba odpočinkových místností roste zejména na úkor obědvání přímo u pracovních stolů a v dílnách. „Téměř v celé Evropě se lidé odnaučují jídelní nešvary,“ podotýká Brych.
Interakce u salátu
Pokrok potvrzují i architekti, podle nichž zaměstnavatelé při tvorbě projektů nových kanceláří i výrobních podniků stále více myslí na pohodlí zaměstnanců. Asi tuší, že spokojený zaměstnanec své firmě přinese větší pracovní výkon. „Kuchyňky a odpočinkové plochy v rámci kancelářského prostoru chápeme nejenom jako prostory určené ke konzumaci jídel, ale zejména jako velmi důležitou součást prostředí podporujícího kreativitu a příjemnou atmosféru na pracovišti. V těchto prostorách dochází k neformálnímu potkávání se lidí a k důležité vzájemné výměně informací. Řešení těchto prostor by proto mělo podporovat vzájemnou interakci mezi lidmi,“ je přesvědčen Boris Vološin z tuzemského architektonického studia Jakub Cigler Architekti.
Z jeho zkušeností vyplývá, že firmy často kuchyňky odbývají malou, nedostatečně osvětlenou a uzavřenou místností na konci chodby. Na prostory, kde by se dalo jídlo sníst, rezignují úplně. Firemní jídelny by přitom měly být ideálně otevřené prosklené prostory, které umožní „sešlost“ desítek lidí, ale poskytnou i šanci intimního posezení ve dvou. Architektům se osvědčila také výšková variabilita sezení. Někdo dává přednost klasickému stolu, jiný „baru“ s vysokými sedačkami, další nízkému stolku klubového typu. Někde myslí i na to, aby se v kuchyni dalo skutečně jídlo připravit, nejen ohřát, jinde nabízejí také vinotéku. Ti, kdo šetří prostory, mohou kuchyň nebo jídelnu spojit s archivem či recepcí. Možností je řada.
Máme co dohánět
I když Češi už tak často nejedí u pracovního stolu jako dřív, ve stravovacích návycích mají stále dost velké rezervy. Nejhůře jsme na tom, pokud jde o pravidelnost stravování. Denně obědvá jen 60 procent Čechů, na Slovensku jsou to přitom plné tři čtvrtiny lidí a ve většině západoevropských zemí je to kolem čtyř pětin zaměstnanců. Právě tomuto negativnímu trendu se postavila iniciativa Firma na talíři. Ta představuje pro společnosti, které udělaly první krok s důstojnými prostory, další výzvu.
Ze speciálu Manažerské vzdělávání dále čtěte:
Vzdělávání manažerů je celoživotní proces
