Na světě existuje něco kolem 15 miliard mobilních zařízení, tedy bezmála jednou tolik, než kolik na něm ve skutečnosti žije lidí. Takové množství mobilů znamená nejen obecně snazší komunikaci, ale rovněž obrovský zdroj cenných informací. Informací o jejich majitelích, jež mohou být zneužity počítačovými hackery, a zároveň stejně tak dobře dokážou usvědčit ty, kteří se trestných činů sami dopouštějí.
Časy, kdy k podobným úkonům postačily tradiční metody vyšetřování v podobě snímání otisků prstů či krevní analýzy, jsou naneštěstí nejspíš už pryč. Naopak sledování digitální stopy pachatelů nabývá na důležitosti, o čemž svědčí například i rostoucí počet firem, které se takzvanou forenzní analýzou mobilních zařízení zabývají. Myslí si to alespoň Dušan Kožušník, šéf české společnosti Compelson, jež se v tomto odvětví sama dlouhodobě angažuje.
„Náš sektor je aktuálně na vzestupu. Dokládá to i fakt, že řada mezinárodních konkurentů v posledních letech vstoupila na burzu,“ řekl Kožušník exkluzivně redakci Euro.cz. Jde především o izraelský Cellebrite, kanadskou společnost Magnet Forensic či australský Nuix.
„Nám i zmíněným firmám se tedy daří, protože zdaleka není uspokojena poptávka. Navíc v našem sektoru se každá firma víceméně zaměřuje na specifické oblasti forenzní analýzy mobilních zařízení, takže se často děje, že vyšetřovatelé a soudy potřebují kombinaci různých produktů,“ poznamenal.
Konkurence, která konkurencí tak úplně není
Šéf Compelsonu přirovnal situaci na poli forenzní analytiky k autoservisu, v němž si mechanici rovněž nevystačí s jedním univerzálním klíčem, ale potřebují jich hned několik současně. Stejně tak podle něj ani systém jedné jediné společnosti nedokáže vyřešit všechny případy najednou: „Právě to nabízí pro firmy v našem oboru skvělou příležitost, jelikož si vlastně nejsme stoprocentními konkurenty. Laboratoře vyšetřovatelů jsou zpravidla vybaveny vícero řešeními zároveň.“
Jasnou jedničku na trhu podle Kožušníka představuje již zmíněná firma Cellebrite se svým produktem UFED. Společnost disponuje více jak tisícovkou zaměstnanců a její hlavní přidaná hodnota spočívá v tom, že umí vyšetřovat telefony zabezpečené hesly. Kromě toho ale nabízí i služby, jež se zaměřují na pokročilé prolamování bezpečnosti mobilních zařízení.
Cellebrite v minulosti vyrostla konkurence v podobě švédské firmy MSAB. Co do počtu zaměstnanců se s ní sice měřit nemůže, produkty, které na trhu nabízí, jsou však dle šéfa Compelsonu téměř identické, přičemž stejně jako prvně jmenovaná (či samotný Compelson) i ona svým zákazníkům nabízí řadu doplňkových služeb včetně školení a consultingu.
Nic se nesmí uspěchat
Vedle Cellebrite a MSABu se najde přirozeně i celá řada dalších firem specializujících se na forenzní analytiku mobilních zařízení - byť je faktem, že právě tyto dvě vzbuzují tradičně nejvíce mediální pozornosti. Z nedávno zveřejněných finančních výsledků vyplývá, že celkový obrat izraelské společnosti vloni meziročně vyrostl o 26 procent na aktuálních 246,2 milionu dolarů. Tržby za předplatné jejích služeb pak vzrostly dokonce o jednačtyřicet procent a vyšplhaly se na částku 183,3 milionu. Stinnou stránkou je ovšem fakt, že samotná hodnota akcií Cellebrite v posledním roce upadá. Zatímco vloni touto dobou se obchodovaly za zhruba 10 dolarů za kus, nyní je jejich cena přibližně o polovinu nižší.
„A právě proto nechceme ani my v Compelsonu náš případný vstup na burzu nijak uspěchat,“ zdůraznil Kožušník. „Pokud to bude dávat smysl, jsme tomu otevření. Nyní se však zaměřujeme nejvíce na vývoj, nabírání nových lidí a akvizici nových zákazníků. Na stole je třeba i případná fúze s nějakým dalším hráčem na trhu,“ prozradil.
Že bude o produkty tuzemské firmy ve světě i nadále velký zájem, její šéf nepochybuje. Ostatně, lepší reference má v oboru jen málokdo. Společnost je aktivní celkem v 119 zemích a svá řešení poskytuje i takovým organizacím, jakými jsou Policie ČR, britský Scotland Yard či americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajská služba (CIA).
„Ostatní hráči se v tomto odvětví specializují hlavně na odemykání telefonů. My jsme se s MOBILedit Forensic vydali cestou aplikací. Víme, že většina dat se nachází právě v nich, takže se zaměřujeme právě tímto směrem a skvěle se zde s ostatními doplňujeme - konkurence zařízení odemkne a za pomoci našeho softwaru je z něj pak možné získat mnohem více dat,“ nechal se slyšet Kožušník.
S ochranou údajů pomůže umělá inteligence
V souvislosti s problematikou získávání cenných informací z mobilních telefonů pro účely vyšetřování trestné činnosti nelze přirozeně opomenout otázku ochrany osobních dat. S ní mají podle šéfa Compelsonu pomoci moderní technologie.
„Cílem je dostat se na tak vysokou úroveň umělé inteligence a strojového učení, že nikdo nebude data z telefonů procházet manuálně, díky čemuž se zabrání jakémukoliv úniku údajů. Systém sám projde všechny informace a vyhodnotí, zda našel něco závadného či ne a jestli souvisejí s daným případem. Pouze takto zpracovaná data si bude moci vyšetřovatel či soudce zobrazit,“ uzavřel Kožušník s tím, že se tak zároveň ušetří i spousta času. Než se podobné vychytávky stanou realitou, nicméně dle jeho názoru ještě chvíli potrvá.
