Čím dál tím oblíbenější „stěhování" českých podnikatelů do Prahy a dalších velkých měst přináší firmám první větší rizika. Podle informací Aktuálně.cz totiž úřady v posledních měsících postupují proti takzvaným virtuálním kancelářím přísněji než dříve.
Autor: Profit Zpátky tam, kde na vás mají čas
Finanční úřady už v řadě případů (přesné číslo tají) využily možnosti, kterou jim při účelovém přesunu podnikatelova sídla dává zákon o správě daní a poplatků. Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo do jeho působnosti čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může takzvaně delegovat místní příslušnost. Tím podnikatele „vrátí“ zpátky do působnosti původního finančního úřadu.
Reakce čtenářů, firem z oboru i právníků potvrzují, že je takový postup čím dál tím častější. „Pořád jde sice jen o zlomek případů, podle mých informací jsou ale častější,“ říká například firemní poradce Jaroslav Novotný.
Virtuální kanceláře mohou mít problémy také s požadavkem občanského zákoníku ohledně sídla. To podle něj musí být „určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat“. Na adresách virtuálních kanceláří přitom často najdeme jen sekretářky, společné pro více registrovaných firem, které - zjednodušeně řečeno - přepojují telefonní hovory a přeposílají poštu do skutečných sídel společností.
„Úřady kladou na dodržování tohoto ustanovení stále větší důraz,“ potvrzuje také Martin Chamr, jednatel společnosti Chamr & Partners. Ta patří mezi nejznámější v oboru takzvaných ready-made firem. Dříve provozovala také virtuální kanceláře. „Postupem času rostly problémy s úřady, exekutory a podobně, takže tuto službu už sami neprovozujeme a nabízíme ji pouze zprostředkovaně,“ říká Chamr.
Kromě zmíněné delegace dochází k problémům také u takzvaných vytýkacích řízení k DPH nebo jiným daním. „V těchto případech kontroloři zpravidla trvají na řízení přímo v sídle firmy, což je u virtuální kanceláře problém,“ vysvětluje Chamr. Připomíná, že existuje speciální oddělení finančního ředitelství pro hlavní město Prahu, které se zaměřuje právě na dohled nad takzvanými office centry.
Záleží na úřednících Majitel středně velké firmy z jižní Moravy, který si nepřál být jmenován, před dvěma lety „utekl“ před častými kontrolami a údajně nadbytečnou pozorností úřadů do Prahy. Zaregistroval si sídlo v jedné z virtuálních kanceláří, ve skutečnosti ale firmu nadále řídil z původního jihomoravského města, kde zůstali i všichni její zaměstnanci. Jenže už po pár měsících poslal jihomoravský finanční úřad upozornění pražským kolegům. Ti pak po krátkém osobním jednání usoudili, že přesun sídla byl čistě účelový (menší pravděpodobnost kontrol), a vrátili podnikatele zpátky k původnímu úřadu. „Podnikatel by měl argumentovat jinými důvody pro přesun sídla. Například snadnější dostupností veřejných zakázek - se sídlem v Praze se mnohdy skutečně získávají snáze, než když jste z neznámé vesnice,“ doporučuje poradce Jaroslav Novotný. Lehčí to mají také firmy s působností ve více regionech - pražská „centrála“ je pak u nich pochopitelnější. Pražští úředníci mají na kontroly výrazně méně času než jinde v republice. „Pravděpodobnost, že účelovost přesunu sídla objeví zrovna u vás, je malá. Nicméně často pomůže právě podnět od předchozího úřadu nebo od vaší nepřející konkurence,“ upozorňuje Novotný. Podle ministerstva financí je posouzení souladu se zákonem vždy na konkrétních úřednících. „Jestliže firma sídlí na adrese, kde je registrováno více firem, neznamená to automaticky, že jde jen o formální sídlo,“ tlumočí stanovisko daňové správy Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva. Naznačuje, že mezi podezřelé skutečnosti patří právě případy, kdy je faktické sídlo umístěno v jiném regionu, než kde se nachází sídlo formální. Cílem případné delegace je určit takový úřad, který bude moci vykonávat správu daně hospodárněji. „Podle Nejvyššího správního soudu lze delegaci použít, jestliže umožní lépe dosáhnout stanovení a vybrání daní tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy,“ dodává Haas. Čím dál oblíbenější
Přesun sídel do Prahy či jiných velkých měst je přesto čím dál tím oblíbenější. „Jen vloni přesunulo sídlo své firmy 8458 podnikatelů z regionů,“ říká Daniel Lattner, ředitel společnosti Office House, s odkazem na analýzu zpracovanou podle dat Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu.
„Největší zájem o změnu sídla pochází z okresů Písek, Tábor, Jindřichův Hradec, Znojmo, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín,“ dodává Vítězslav Hruška, obchodní manažer SMART Office & Companies.
Měsíční pronájem virtuálního sídla činí řádově několik set korun, v centru Prahy jde už o tisíce (k nejdražším patří pražský Ovocný trh se 6000 korunami měsíčně). Vedle toho si zájemci mohou pronajmout například jen zasedací místnost na několik hodin v týdnu, jestliže sídlí jinde a chtějí uskutečnit obchodní jednání v důstojnějších pražských prostorách.
Únik před úřady není jediným důvodem papírových změn sídla. Dalším je získání lukrativních adres, často v samém centru Prahy nebo krajských měst. Firma tím mnohdy chce působit seriózněji, než kdyby jako své sídlo uváděla neznámou obec. Kvůli současné krizi je čím dál tím častějším důvodem také obyčejná snaha ušetřit na pronájmu běžné kanceláře, zvláště pokud podnikatel pracuje většinu týdne z domova nebo bývá „v terénu“.
Více na Aktuálně.cz.
