Firma přitom nebyla v prodlení se splácením úvěru, který kryl vybudování solární elektrárny. Důvodem prodloužení splatnosti bylo zejména zpřísnění daňových podmínek ze strany státních úředníků. Společnost nakonec během jednoho měsíce úvěr bez problémů refinancovala. „Oslovovali jsme několik bank. Zejména ty menší byly velmi pružné,“ pochvaluje si Dřevo. Nová banka navíc kývla i na úvěr pro sesterskou společnost Ekobal, která vyrábí obaly a patří k předním hráčům na trhu.
Příběh EPL Solar ve všech směrech ilustruje situaci na trhu refinancování firemních úvěrů v Česku. A to i s ohledem na přiškrcený solární byznys, do kterého se banky před pár lety vrhaly po hlavě, zatímco nyní od něj dávají ruce pryč.
Banky v tichosti opouštějí část trhu
Jak uvádějí oslovení bankéři, hlavním důvodem, proč firma opouští banku a přesunuje svůj úvěr ke konkurenci, je takzvaná optimalizace nákladů. Jinými slovy: chce ušetřit. Nižší úroková sazba ovšem nemusí být jediným důvodem, proč podniky sahají po refinancování. Nová banka na rozdíl od té stávající splní jejich požadavky například na vyšší úvěrový limit. Mnohem pikantnější důvod k refinancování je fakt, že banka už klienta nechce.
„Důvodem může být změna obchodní strategie banky, plošná nařízení mateřské společnosti v rámci skupiny anebo nové koncentrační limity v rámci určitých sektorů,“ vyjmenovává Vojtěch Záškodný, šéf firemních úvěrů v Equa bank, která se stala novou úvěrující bankou zmiňované společnosti EPL Solar i Ekobal.
Nástrojů na vytlačení klienta z portfolia mají finanční domy hned několik. Například zkrácení doby splatnosti úvěrů anebo úvěr rovnou zesplatní. Jde o velmi citlivé a na pověst bank útočící téma. Finanční domy tvrdí, že úvěr zesplatňují jen v krajních a výjimečných situacích. Konkrétní případy však komentovat odmítají. Například solární byznys anebo i oblast financování nemovitostí jsou typickým příkladem segmentů, ze kterých se banky v tichosti začaly stahovat.
Klienty může odvést propuštěný bankéř
Motivací firemních fluktuantů může být ale i přechod bankéře ke konkurenci. Ten pak často bere klienty s sebou. V době, kdy banky rozjely dramatické propouštění, se přitom jedná o velmi aktuální téma.
Úvěry pro firmy tvoří více než dvě třetiny trhu komerčních úvěrů, jejichž objem činil ke konci loňského roku 1,1 bilionu korun. Vzhledem k ekonomické situaci i k vývoji úrokových sazeb bude význam refinancování růst. Zatímco průměrná úroková sazba poskytnutých firemních úvěrů v roce 2007 činila 5,5 procenta, loni průměr spadl na 3,3 procenta, ukazují data České národní banky (ČNB). „Z nově čerpaných firemních úvěrů odhadujeme, že zhruba 30 až 40 procent objemu v současné době tvoří právě refinancování,“ tvrdí Záškodný.
Václav Štětina, šéf firemního bankovnictví Raiffeisenbank, odhaduje podíl refinancovaných úvěrů na 35 procent. „Pokud bychom brali i provozní úvěry, které se poskytují formálně na rok, tak bude podíl kolem 75 procent,“ domnívá se Štětina.
Loni firmy reálně čerpaly dle ČNB na úvěrech od bank 835 miliard korun, odhadovaných 30 procent jako objem refinancovaných úvěrů tedy vychází na 250 miliard korun. Banky ale, stejně jako například u hypoték, vykazují refinancované úvěry coby nové obchody. Přesný objem refinancovaných firemních půjček proto zjistit nelze.
„V situaci, kdy na trhu není dostatek nových příležitostí a projektů, banky se snaží firmy oslovit a zaujmout výhodnějšími podmínkami při refinancování existujících, kvalitních projektů,“ říká Štětina.
Kompletní text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Euro
Čtěte také:
Banky si chtějí přerozdělit hypoteční trh
