I v současné krizi získávají miliardové zakázky. Zatímco většina firem lamentuje nad současnou hospodářskou situací a klepe se o svoji budoucnost, posilují svou pozici na trhu. A nemusí jít o největší kolosy, rekordní kontrakty hlásí i menší hráči. Peníze leží v Číně, Indii i ve Spojených státech.
Autor: ČKD
Společnost Wikov Martina Wichterleho uzavřela dva rozsáhlé kontrakty na dodávky převodovek pro další větrné elektrárny v Číně. Už v letošním roce pro tuto zemi vyrábí převodovky za téměř půl miliardy korun. „Wikov má dostatek zakázek v oboru větrné energetiky. Uzavřeli jsme další zakázky v obdobných rozměrech s dodávkami v roce 2010,“ zdůrazňuje generální ředitel Wikov Industry Antonín Růžička. Velké zakázky ulovily též například plzeňská Škoda nebo svitavské Energo-Pro.
Budoucnost nese jméno Čína
Dravý čínský drak je jednou z největších příležitostí pro české podniky. „Tahounem růstu po odeznění krize bude ravděpodobně nejen Čína, ale i Japonsko nebo Korea,“ soudí ředitelka vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. Nejlidnatější země planety by se měla brzy stát lídrem například v nárůstu investic do větrné energetiky. Boom zažívá tento poměrně mladý sektor energetiky i v dalších zemích. „Jednáme o dalších dodávkách do USA, Kanady a Indie,“ poznamenává Růžička.
Největší investiční firmy totiž podle něj hodlají nadále zvyšovat sumy do obnovitelných zdrojů, protože návratnost se pohybuje mezi příznivými osmi až deseti lety. „Krizi zřejmě pociťují téměř všechny podniky, relativně méně však ty, které buďto vyrábějí investiční zboží s velmi dlouhodobým horizontem, jako je ekologická energetika, anebo dodávají na trhy méně postižené recesí,“ přikyvuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Za úspěchem firem může podle něj stát také větší marketingové úsilí „prodat se“ právě v době krize. „Obecně zde vidíme ještě více prostoru pro agresivnější marketing,“ pobízí firmy analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Wikov nyní dokončuje první dvě elektrárny v Janově na Svitavsku a ve Francii. Firma také již „vyladila“ nové větrné elektrárny vlastní koncepce. „První referenční stroje by měly pomoci získávat objednávky už ve druhém pololetí roku 2009. Následně chceme v Hradci Králové rozjet sériovou výrobu. Předpokládáme, že bychom během druhé poloviny roku 2010 dodali deset až dvacet kompletních větrných elektráren. Za celý rok 2011 bychom jich pak chtěli vyrobit a dodat 50 až 70,“ plánuje Růžička.
Wikov Industry letos odhaduje zvýšení tržeb o 100 milionů na 1,5 miliardy korun. „Větrný byznys“ představuje více než třetinu celkových tržeb. Všechny firmy skupiny jsou trvale ziskové. Pracuje v ní přibližně 620 zaměstnanců a stále hledá vysoce kvalifikované profese, jako projektové a produktové manažery.
Miliardy z vod v Gruzii
Tučné zakázky se mohou objevit i v podstatně menších teritoriích, než je Čína. Svitavská společnost Energo-Pro dokázala zkrotit bouřlivé gruzínské vody a vylovit z nich kontrakt na dvě vodní elektrárny za 2,5 miliardy korun. Elektrárny o výkonu 41 megawattů budou stát u obce Zoti poblíž Černého moře. „Některé obory jsou krizí zasaženy méně, a mezi ně patří technologie pro alternativní zdroje energie, jako jsou například vodní elektrárny,“ komentuje Kuchtová.
Nenápadná česká firma je dokonce největším investorem v Gruzii a drží v této zakavkazské zemi dominantní postavení na tamním energetickém trhu. Vlastní tam deset vodních elektráren s milionem odběratelů elektřiny. Za firmou založenou v roce 1994 stojí podnikatelé Jaromír Tesař a Jiří Krušina, kteří drží její tři čtvrtiny. Celkem vlastní třicítku elektráren, vedle Gruzie i v Česku a Bulharsku, a další hodlá postavit v Turecku a Arménii. Hodnota skupiny přesahuje deset miliard korun.
Okřídlený šíp pokračuje na východ
Výstavba elektráren živí i plzeňskou Škodu. Škoda Power dodá energetické stroje do elektráren v tuzemsku (například Počerady), zařízení do jaderných reaktorů ve slovenských Mochovcích i turbínu pro paroplynovou elektrárnu Al Qatrana v Jordánsku.
Při dostavbě Mochovců si dodavatelé včetně Škody Power rozdělí tučnou porci; Slovenské elektrárny (SE) mají s nimi podepsány smlouvy v hodnotě téměř 35 miliard korun, celková investice na dokončení třetího a čtvrtého bloku je více než dvojnásobná. „Hodnota kontraktu dosahuje téměř tří miliard korun,“ vyčíslil mluvčí Škody Miroslav Novák. První turbínu dodá na Slovensko v polovině roku 2011, generátory v ceně 880 milionů korun zase podle srpnového kontraktu vyrobí ČKD Praha DIZ. „Na tuto dodávku chceme navázat dalšími projekty pro SE ENEL a podílet se na dostavbě JE Mochovce v oblasti sekundárního okruhu elektrárny,“ podotýká člen představenstva ČKD Tomáš Klecker. I Škoda hodlá bojovat o další obří zakázky na tomto poli. „Další vývojové práce se proto soustřeďují na návrh nového soustrojí 1200 megawatthodin pro připravovanou výstavbu nového bloku JE Temelín,“ líčí generální ředitel Škody Power Jiří Zapletal.
Šance na výhodný byznys cítí i jinde. „Máme velké štěstí, že naše tradiční teritoria, jako jsou střední a východní Evropa a Indie, jsou v oblasti energetiky stále ohromně podinvestována, a tudíž i současné zpomalení nemá a nebude mít do budoucna zásadní vliv na další růst. Intenzivněji se věnujeme trhu Blízkého východu, naopak jsme zpomalili své plány v teritoriu Ruska,“ říká Novák. „Většinu zemí, které mají vlastní zásoby ropy a plynu, krize zasáhla minimálně,“ uvádí Kuchtová. Také podle Sobíška jsou nyní perspektivní trhy ropných velmocí.
Nejrychleji pro české vývozce překvapivě roste íránský trh. Za pololetí český export do této země stoupl téměř trojnásobně. Například AŽD Prahase uchytily se zabezpečovacím zařízením železniční stanice Sanghan u hranice s Afghánistánem. Jde o pilotní projekt k získání větších zakázek. „V současné době usilujeme o projekt rekonstrukce kompletního zabezpečovacího zařízení na tisíc kilometrů dlouhé trati Teherán – Mašád. Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení na tak rozsáhlé trati by trvala asi šest až osm let a hodnota dosáhla řádově stovek milionů eur,“ říká mluvčí AŽD Praha Jiří Dlabaja. Jedná se rovněž o obdobném projektu z íránského Gorgánu do turkmenského Bekeretu za více než miliardu korun.
Hutní projekt Frýdek-Místek se bude podílet na kontraktu v hodnotě miliardy korun, kterým je výstavba koksárny v uhelném revíru Tabás. „V současnosti jednáme s íránskou stranou o založení joint-venture, která by měla být generálním dodavatelem celé stavby,“ uvádí generální ředitel Hutního projektu Jaromír Ivánek. Další významné dodávky nyní získali na Slovensku a v Indii. „Naše mnohaleté úsilí o proniknutí na zahraniční trhy nyní přináší ovoce a naše společnost má v letošním roce zajištěno vytížení svých kapacit i přes celkový pokles hospodářské aktivity v domácí a světové ekonomice,“ spokojeně dodává Ivánek.
Stometrové vlaky míří na Slovensko
Plzeňská Škoda však není závislá pouze na energetice, neboť docílila i dalšího obřího kontraktu u našich východních sousedů. Na tamní železnice Škoda Vagonka dodá deset příměstských patrových jednotek o délce téměř sto metrů pro více než 700 cestujících. Zároveň Škoda Transportation na Slovensko prodá dvě lokomotivy s maximální rychlostí 160 kilometrů za hodinu. Hodnota obou kontraktů přesahuje dvě miliardy korun. Výroba souprav bude zahájena v první polovině příštího roku a do provozu budou nasazovány od března 2011. Kompletní dodávka bude ukončena počátkem roku 2013. Soupravy budou jezdit na tratích ŽSR v okolí Bratislavy a na navazujících tratích Bratislava – Nové Město nad Váhom, Bratislava – Kúty a Bratislava – Nové Zámky.
Firmě pomáhá oslabení koruny, které nahrává agresivní cenové politice. Další výhodou je rozsáhlý servis a údržba dříve dodaných zařízení, které musí probíhat bez ohledu na ekonomickou situaci. I když Škoda úspěšně vzdoruje krizi a podle nasmlouvaných zakázek v letošním roce očekává růst tržeb o deset procent a v roce 2010 minimálně o dalších 15 procent, nebezpečí existuje. „Rizika vnímáme hlavně v subdodavatelském řetězci, kde nedostatečně finančně silné firmy nemusí přežít toto období a mohou nám způsobit nemalé škody tím, že nebudou plnit subdodavatelské smlouvy,“ obává se Novák. Na druhé straně krize způsobuje zásadní pokles cen od subdodavatelů.
Do budoucna se tradiční český strojírenský podnik dívá s „opatrným optimismem“. Velké příležitosti čekají na trhu energetiky v oblasti nových ekologických technologií, jako jsou paroplynové elektrárny, uhelné elektrárny s vysokými účinnostmi, rozvoj zanedbaného teplárenství. Největší potenciál skýtá jaderná energetika. Firma si „pojišťuje“ budoucnost stamilionovými investicemi do výzkumu a vývoje. „Investovat do inovací a do lidí, kteří jsou schopni prodávat, trvale se odlišovat od konkurence a tvrdě šetřit na ostatních provozních a osobních nákladech,“ radí místopředseda Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček.
Bioetanol a plyn
ČKD Group se zase nedávno dohod-la s německou společností Prem-nitz Energie na dodávce továrny na výrobu bioetanolu za 50 milionů eur. „Západní Evropa je perspektivní. Očekávám renesanci výroby,“ předpovídá další úspěchy analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Nedaleko od Berlína se od října příštího roku bude zpracovávat melasa z Brazílie na přísadu do pohonných hmot. „Kontrakt je pro nás zajímavý nejen z hlediska reference v náročných podmínkách Evropské unie. V současné době hospodářské recese se Německo výrazně uzavřelo importu technologií,“ prohlásil generální ředitel ČKD Group Jan Musil.
Dodávky investičních celků pro „zelený“ byznys jsou vůbec součástí jednoho ze základních kamenů podnikání ČKD. Firma má ambice být klíčovým hráčem jako generální dodavatel bloků elektráren a tepláren na paroplynové jednotky nebo biomasu. Nyní již buduje za 850 milionů korun nový energetický blok na spalování biomasy pro Plzeňskou teplárenskou, který má být spuštěn na jaře 2010.
ČKD Praha DIZ se bude rovněž podílet na výstavbě kompresorové stanice Portovaja, součásti plynovodu Nord Stream, za bezmála půl miliardy korun. ČKD dodá potrubí, kompletní elektročást stavby včetně vzduchotechniky, kabely, elektrické jeřáby i haly turboagregátů. „K získání této zakázky nám velmi pomohly naše reference v oblasti přepravy a zpracování plynu jak na území Ruské federace, tak dalších zemí SNS. Vzhledem k jejímu charakteru, parametrům a prestiži celé akce jsme si vytvořili dobrou pozici pro potenciální úspěch v dalších obdobných projektech,“ věří generální ředitel ČKD Praha DIZ Martin Slabý.
Z Brna do Thajska
Také Siemens bojuje s krizí důrazem na technologie šetrné k životnímu prostředí, které přinášejí zákazníkům nyní tak cenné úspory. Největšími zakázkami českých poboček německého koncernu jsou turbíny o celkovém výkonu téměř 600 megawattů a generátory do elektrárny Počerady, turbína z brněnského závodu pro papírnu v Thajsku a čtyři turbíny a generátory pro Vadinar Power Company v Indii. Celá jihovýchodní Asie je podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové dlouhodobě perspektivní. „Nic se na tom nemění ani s krizí a z nadhledu několika let,“ tvrdí.
Český Siemens musel snížit počty pracovníků například ve výrobě elektromotorů. „V jiných oblastech ale naopak přijímáme nové zaměstnance – 80 míst v ostravském účetním centru, které zpracovává účetní operace pro několik evropských poboček koncernu,“ podotýká mluvčí Petr Sedláček. Obrat Siemens ČR v loňském roce dosáhl 44 miliard korun.
Opatrní bankéři škodí
Přes rozdíly má většina firem jedno společné. Odsuzují banky, které financují jejich projekty, ale nyní jsou opatrnější a vše mnohem více prověřují. „Financování poskytují jen projektům, které disponují velmi dobrými větrnými podmínkami se zaručenou návratností investic. Projekty s delší návratností se buď odsouvají, anebo ruší,“ líčí Růžička.
Peněžní domy podle podnikatelů neumí rozlišovat, který obor je zasažen krizí více a který méně. Létají z extrému do extrému. „Tak jak v době ohromného růstu byly banky více než vstřícné bez tohoto rozlišování i k pochybným projektům, a tudíž šly i do nepřiměřených rizik, je tomu nyní naopak a jejich podpora je velmi slabá,“ stěžuje si Novák. Podle něj si ale tímto chováním podřezávají pod sebou vlastní větev a v budoucnu na to doplatí.
Přeopatrný přístup bank kritizuje i Siemens. „Vnímáme potíže některých našich zákazníků, jež jsou způsobeny právě opatrnickým přístupem bank,“ dodává Sedláček. Dceřiná společnost Siemens Financial Services spravuje aktiva v celkové výši kolem 320 miliard korun, tedy podle něj zhruba čtyřikrát větší než největší komerční banky působící v ČR.
Motorpal si políčil na Bělorusko
Jihlavská firma Motorpal získala úvěr od České spořitelny na zajištění dodávek čerpadel běloruskému Minskému motorovému závodu (MMZ) v hodnotě asi 600 milionů korun v průběhu tří let. MMZ hraje dominantní roli na běloruském i ruském trhu vznětových motorů pro traktory, osobní automobily, autobusy i speciální zemědělské či silniční stroje. Kontrakt, na který poskytla záruky státní Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP, umožní zachovat až dvě stovky pracovních míst.
„Ukazuje se, že exportní podpora vlády prostřednictvím státních institucí může účinně pomoci při prosazování kvalitních českých produktů na světovém trhu i v době ekonomické krize,“ domnívá se předseda představenstva Motorpalu Milan Medonos. Motorpal patří mezi významné světové výrobce vstřikovacích systémů pro dieselové motory. Firma původně vyvážela převážně na západoevropský trh, ale nyní expanduje do Ruska, dalších států bývalého SSSR, Indie a Číny. Zaměst-nává asi 1400 lidí, obrat loni přesáhl 1,3 miliardy korun, z toho 85 procent tvořil export.
Francouzští pacienti do českých postelí
Jednu z nejvýznamnějších zakázek v historii získala i společnost Linet. Do nemocnic po celé Francii dodá během tří let kolem čtyř tisíc lůžek minimálně za 130 milionů korun. Elektrická lůžka vybaví desítky nemocnic, nevyjímajíce univerzitní zařízení v Paříži, Lyonu, Nice a Montpellier. Firma od středočeského Slaného tak porazila největší výrobce lůžek z Británie, USA i Německa. Jazýčkem na misce vah byla znalost specifik francouzského prostředí a intenzivní „péče“ o tamní trh. „Francouzský trh s ročním potenciálem téměř 90 tisíc lůžek je náročný kvůli silné ochranářské politice, velmi intenzivnímu tlaku na cenu a v neposlední řadě silné pozici státní nákupní organizace UGAP. Náš úspěch v tendru je tvrdě vybojován, ale zasloužíme si jej,“ říká ředitel Linetu Zbyněk Frolík.
Linet do země s vyspělým zdravotnictvím již prodal celkem 15 tisíc nemocničních postelí. „Poměrně rychle se nám podařilo přizpůsobit se specifickým požadavkům trhu a probojovat se mezi respektované dodavatele. Naši zákazníci oceňují zejména vysokou schopnost inovace zdravotnické techniky, která Linet odlišuje od většiny lokálních výrobců,“ vysvětluje oblíbenost českých lůžek ve Francii obchodní manažerka Pavlína Horová.
Pomáhá podle ní i spolupráce s českým velvyslanectvím, což přispívá k získávání důvěry zákazníků. Celosvětová krize zvýšila tlak na ceny a podpořila právě činnost nákupních organizací, přes něž má jít v budoucnu až 70 procent veškerých nákupů lůžek ve Francii. Linet produkuje ročně desítky tisíc lůžek, dále matrace, pacientské stolky a zdravotnický nábytek. Obrat v obchodním roce 2008/09 přesáhl dvě miliardy korun. Linet patří mezi nejobdivovanější firmy podle ankety sdružení Czech Top 100.
Sahají po zakázkách NATO**
České zbrojařské firmy zase pravděpodobně získají rozhodující podíl na rozsáhlém projektu NATO a EU. Týká se až 60 vrtulníků pro vojenské a humanitární mise v hodnotě několika miliard korun. Od vstupu Česka do těchto organizací by šlo o největší a nejprestižnější zakázku. „Předpokládáme, že závěrem letošního roku už budou některé kontrakty podepsány a práce se začnou intenzivně rozbíhat,“ uvedl Jindřich Ploch, ředitel státního podniku LOM Praha, která se specializuje na generální opravy a modernizace helikoptér.
Malešický podnik už s finanční podporou USA loni opravil 12 vrtulníků Mi-17 a Mi-24 pro Afghánistán. Vedle LOM by se na zakázce podílela i desítka dalších tuzemských podniků, jako například Aero Vodochody, Quitner a Schimek nebo Speel Praha.
