Navrhované zvyšování minimální mzdy neodráží podle většiny podnikatelů (52 procent) současnou ekonomickou realitu. Na 42 procent malých a středních firem je opačného názoru, zbytek neví. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila ČSOB mezi 400 malých a středních podniků. Minimální mzdu pobírá v Česku asi 150 tisíc lidí.
Rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku padne v listopadu. Hnutí ANO minulý týden na koaliční schůzce setrvalo u svého návrhu zvednout částku o tisícikorunu, sociální demokraté navrhují zvýšení o 1200 korun. O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Nyní činí minimální mzda 12 200 korun.
Názory manažerů na vhodnost zvyšování minimální mzdy v Česku jsou velmi nesourodé, řekl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Pravděpodobně podle něj hraje roli i fakt, že intenzita zaměstnávání pracovníků za minimální mzdu se mezi respondenty může lišit. Firma, která minimální mzdu nikomu neplatí, bude na plán jejího zvyšování pohlížet benevolentněji než společnost, kde zaměstnanci placení minimální mzdou reprezentují významnou skupinu.
„Mnoho společností se při sebemenším negativním vývoji hospodaření dostane do situace, kdy bude muset začít okamžitě mzdové náklady redukovat. V případě recese pak o to rychleji poroste míra nezaměstnanosti,“ uvedl předseda představenstva STS Olbramovice Michal Bakajsa. „Na jednu stranu chápu, že se musí zvedat úroveň života zaměstnanců. Na druhou stranu to pro firmy je docela velká zátěž a my osobně raději investujeme do automatizace, abychom nemuseli přijímat nové zaměstnance,“ dodal jednatel Serafin Byliny Petr Gasparik.
Přečtěte si komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni
Firmy si budou podle obchodního ředitele společnosti Výprachtický Michala Výprachtického dobře rozmýšlet, zda na pomocné práce vezmou dalšího zaměstnance. Tím pak zůstanou ti nejméně kvalifikovaní na úřadech práce. „Je pravdou, že v době akutního nedostatku pracovní síly musí spousta firem brát kohokoli i za vyšší cenu, než by odpovídalo standardnímu tržnímu prostředí. Po ochlazení ekonomiky budou ti s nejnižší kvalifikací první, kdo můžou očekávat výpověď, jelikož jejich platové ohodnocení nebude odpovídat jejich výkonu,“ podotkl.
Ideální poměr minimální mzdy k průměrné mzdě je podle manažerů 40 procent. Zůstává pod vládním záměrem (50 procent) rozdíl však není propastný. „Domnívám se, že pro většinu zdravých českých firem není otázka, zda nejhůře placeným zaměstnancům přidat 1000 či 1500 korun, existenční,“ podotkl Kupka.
Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst minimální mzdy o 1500 korun. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.
Dále čtěte:
