Volání přes internet je ve světě jednou z nejrychleji rostoucích oblastí v telekomunikacích. V Česku si takzvaná IP telefonie razí cestu do firem zatím poměrně pomalu. Nejčastější motivací přechodu k tomuto druhu volání jsou výrazné úspory na hovorném.
Telefonování přes internet Volání přes internet je ve světě jednou z nejrychleji rostoucích oblastí v telekomunikacích. V Česku si takzvaná IP telefonie razí cestu do firem zatím poměrně pomalu. Nejčastější motivací přechodu k tomuto druhu volání jsou výrazné úspory na hovorném.
Ještě před několika lety bylo telefonování přes internet věcí nemnoha nadšenců. Nízké až nulové ceny volání zpočátku vyvažovala nižší kvalita služeb. To omezovalo možné využití této technologie ve firemním sektoru. Od té doby se však technika pohnula kupředu, poskytovatelé „vychytali mouchy“ a přes internet už volají celé firmy.
Povědomí o VoIP (Voice over Internet Protocol) je mezi veřejností nicméně stále na nízké úrovni. Velká část lidí má volání přes internet spojeno pouze se službou Skype, kterou používají doma bezplatně na úkor kvality při rozhovorech se známými. Není proto divu, že na základě zkušeností se Skype nahlížejí nedůvěřivě i na „plnohodnotné“ nabídky poskytovatelů VoIP pro domácnosti nebo firmy.
Zájem o internetovou telefonii ale i přesto podle průzkumů roste. Firem, které používají IP telefonii jako doplněk (například bezplatné volání přes Skype), je však stále více než firem využívajících „plnohodnotnou“ IP telefonii od některého z českých poskytovatelů. Podíl firem, u nichž volání přes internet představuje hlavní část hovorů, je v současnosti odhadován na méně než dvacet procent. Podle loňského průzkumu společnosti Markent ale stále více podniků zavedení VoIP plánuje, nebo alespoň zvažuje. Úplný nezájem o volání přes internet potvrdilo podle Markentu loni pouze zhruba 40 procent firem. Nejčastějšími důvody, proč stále více firem volá přes internet, jsou výrazné úspory na hovorném nebo zjednodušení firemní komunikační infrastruktury. IP telefonii tak zřejmě čeká světlá budoucnost.
POŘIZOVACÍ NÁKLADY
VoIP telefon – nejméně 2500 korun
- *VoIP ústředna – podle počtu přípojek 10 až 40 tisíc korun (i více) Instalace a konfigurace – podle poskytovatele od nuly až několika tisíc korun Poznámka: Pořizovací náklady na hardware se podstatně liší podle velikosti firmy a technických pořadavků. Někteří z poskytovatelů VoIP navíc kompenzují část nákladů prostřednictvím kreditu pro volání. Počet poskytovatelů roste Ruku v ruce s rostoucím zájmem o IP telefonii roste i počet firem, které zákazníkům volání přes internet nabízejí. V tuzemsku v současnosti funguje několik desítek poskytovatelů. VoIP nabízejí jak větší firmy s působností po celém území České republiky, tak menší lokální provideři. Mezi největší hráče na našem trhu patří firmy Fayn, ha-vel internet, Voipex nebo 802.cz. Firmám, které se v oblasti telekomunikací orientují výhradně na IP telefonii, však roste zdatná konkurence. Přestože totiž mobilní i pevní operátoři zpočátku nad VoIP „mávali rukou“, záhy si uvědomili potenciál této technologie a s tím i možná rizika pro jejich podnikání. A tak začali někteří z nich volání přes internet nabízet taky. Jiní naopak zvolili obrannou taktiku. Nabídku internetového volání představili například menší operátoři jako Volný nebo Radiokomunikace, ale také Vodafone v rámci své komplexní firemní nabídky OneNet. Na internetové volání navíc lákají klienty i kabeloví operátoři, v Česku hlavně dominantní společnost UPC. Naproti tomu třeba T-Mobile rozhodl, že volání přes internet bude svým zákazníkům na mobilech s přístupem na web blokovat. Hlavním trumfem jsou stále ceny Nejčastějším důvodem, proč jednotlivci i firmy přecházejí na telefonování přes internet, nebo o tom alespoň uvažují, jsou ceny volání. Ty totiž začínají na nule a téměř vždy jsou níže než nabídky „klasických“ i mobilních telekomunikačních operátorů. Nabídky jednotlivých poskytovatelů internetového volání se pochopitelně liší. Obecně ale platí, že hovory v rámci sítě poskytovatele a případně i jeho VoIP partnerů jsou úplně zdarma. To se může hodit zejména firmám s více pobočkami na různých místech. Volání mezi pobočkami a zaměstnanci pak nestojí nic. Volání na běžné pevné linky už zdarma není, ale i zde se pohybuje cena velmi nízko, většinou kolem jedné koruny za minutu. Nejdražší je pak volání na mobilní telefony, minuta vyjde v průměru na tři až čtyři koruny. Výrazných úspor mohou díky poskytovatelům VoIP dosáhnout také firmy, které se orientují na zahraničí. Ceny za volání jsou totiž opět výrazně nižší než u pevných a mobilních operátorů. Výhodou VoIP vedle levnějšího hovorného může být také širší škála možných tarifů nebo různorodost nabídek. Operátoři jsou flexibilnější než velké telekomunikační firmy a jsou schopni přizpůsobit tarify požadavkům a potřebám firem. Je proto možné zvolit například tarif zcela bez měsíčních paušálních poplatků, nebo naopak paušál s výhodným voláním třeba na pevné linky, podle konkrétních potřeb firmy. Jako argument proti VoIP bývají uváděny vyšší pořizovací ceny základního vybavení pro volání přes internet. To ale platí jenom částečně. Ceny IP telefonů totiž klesly na úroveň často nižší než u běžných digitálních stolních telefonů. Ostatní hardwarové vybavení sice prozatím dražší je, ale i u něj ceny klesají velmi rychle. MÝTY O IP TELEFONII K internetovému volání je potřeba počítač. Jeden z nejčastějších omylů. K volání přes internet není potřeba nejen zapnutý, ale vůbec žádný počítač. Stačí internetová přípojka a IP telefon. Ten umí komunikovat s „internetem“ sám. Kvalita hovorů přes IP telefonii je nízká. Mýtus, který možná platil v počátcích fungování technologie. V současnosti při kvalitním širokopásmovém připojení je kvalita naopak vyšší než u mobilních telefonů a jen mírně horší než u klasické pevné linky. Je nutné měnit telefonní čísla a provolbu. Je to možné, nikoliv nutné. Díky „přenositelnosti čísel“ je možné převést i stávající číslo či celou sadu k VoIP operátorovi. Je možné si zvolit nové číslo, a to jak s regionální, tak nadregionální provolbou (910 * *). VoIP nepodporuje fax. To rovněž platilo dříve. Nyní ale poskytovatelé nabízejí buď přímo faxy připojitelné na VoIP telefonní ústřednu, nebo připojí stávající fax pomocí VoIP adaptéru. Co brání rychlejšímu růstu? Nejdůležitější podmínkou pro úspěšné zavedení IP telefonie do firmy je kvalitní širokopásmové připojení k internetu. Připojení totiž musí zvládnout jak běžné datové přenosy ve firmě, tak hlasový provoz. Podle Milana Šeredy ze společnosti Siemens Enterprise Communications je třeba datovou síť nainstalovat ještě před samotnou implementací IP telefonie. „Hlasový provoz má jinou charakteristiku než běžná data. Proto musí být hlasovým datům přidělena priorita před běžnými daty. Tato priorita musí být respektována po celé délce spojení mezi hlasovými zařízeními,“ říká Šereda. V opačném případě podle něj může docházet ke snížení kvality hovorů. Právě nároky na připojení tak mohou být pro firmu, obzvláště v malých městech či v odlehlejších oblastech, jednou z překážek zavedení VoIP. Podle průzkumu Českého statistického úřadu z loňska má nicméně k dispozici vysokorychlostní internet více než 70 procent českých firem. Hlavní příčinou tedy nedostupnost připojení není. Důvodů, proč i firmy splňující technické požadavky stále odolávají nabídkám poskytovatelů internetového volání, je více. Nejčastější obavy manažerů firem mapuje průzkum společnosti Digimark z roku 2007, dotazující se tří tisíc firemních respondentů z Česka. Zástupci firem, které prozatím neuvažují o zavedení IP telefonie, měli zodpovědět dotaz, co je důvodem jejich váhání či odmítání VoIP. Mohli přitom uvést více důvodů. Nejčastější odpovědí (v 34 procentech případů) byly blíže neurčené obecné obavy ze změn. Dalšími důvody pak byly nedostatečné finanční úspory (33 procent) a neznalost nabídek (31 procent). Obavy z nízké kvality internetového volání zvolilo 19 procent dotázaných. Nejméně závažnými důvody se ukázaly obavy z toho, že by se zákazníci či obchodní partneři do firmy nedovolali (deset procent), a technická náročnost VoIP (osm procent). „Za nezájmem o plnohodnotnou VoIP není její kvalita, ale spíše neznalost nabídky a ,obecné obavy‘, které jsou dokonce nejsilnějším důvodem,“ komentuje výsledky David Šmahel z firmy Digimark. Neznalost byla přitom argumentem hlavně u malých firem bez vlastního IT oddělení. Výzkum podle Šmahela zkoumal názor na tento druh telefonování z pohledu cen a velikosti firmy. Prokázalo se, že finanční úspora se zdá nedostatečná hlavně firmám s nižšími měsíčními účty za telefon. „U menších firem častěji nejsou dostatečné finanční úspory pro přechod na VoIP. Naopak se zvyšujícími se platbami firmy méně uvádějí důvod nedostatečných finančních úspor a velmi výrazně roste obava z nedostatečné kvality. Zároveň také u středních a větších firem roste obecná obava ze změny, jelikož ztráty z případného neúspěchu při zavádění mohou být obrovské,“ vysvětluje Šmahel. VoIP máme, pevnou nerušíme**
Mnoho firem volajících přes internet si stále nechává určitou „pojistku“ i v podobě klasické pevné linky. „Pouze 17 procent firem s již zavedenou IP telefonií zrušilo všechny pevné linky a dalších 11 procent jejich zrušení plánuje do budoucna,“ tvrdí David Šmahel.
Naproti tomu 14 procent firem si i do budoucna část pevných linek chce nechat a plná polovina firem neplánuje jejich rušení vůbec. „Nejvíce ruší pevné linky nejmenší podniky. S velikostí firmy podle počtu zaměstnanců roste tendence žádné linky nerušit. Některé větší firmy naopak už část pevných linek zrušily a další rušit neplánují,“ uzavírá Šmahel.
