HOSPODÁŘSKÁ KOMORAV rámci prací na studii "Koncepční záměry rozvoje malých a středních podniků 2007-2013 provedla Hospodářská komora ČR průzkum mezi malými a středními podniky. Cílem bylo získat podklady pro návrh zaměření programů podpory těchto podniků v letech 2007-2013.
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA
V rámci prací na studii „Koncepční záměry rozvoje malých a středních podniků 2007-2013 provedla Hospodářská komora ČR průzkum mezi malými a středními podniky. Cílem bylo získat podklady pro návrh zaměření programů podpory těchto podniků v letech 2007-2013.
„Hospodářská komora zastává názor, že programy podpory samozřejmě musí přispívat k realizaci ekonomických a sociálních politik EU a státu, ale zároveň musí respektovat reálné problémy a potřeby firem. Jinak by celý program ztrácel smysl. Nedá se totiž vyloučit, a určité signály tomu nasvědčují, že by mohla nastat situace, že v různých programech bude dostatek prostředků, ale nebude dostatek přijatelných podnikatelských projektů,“ říká zpracovatel průzkumu Miloš Brachtl.
Firmy, které se průzkumného šetření zúčastnily, odpověděly ve čtyřiceti třech procentech případů, že se již někdy ucházely o podporu financovanou z národních nebo evropských zdrojů, dvě třetiny z nich ale se svojí žádostí neuspěly. Ovšem ani mezi zbývajícími 33 procenty subjektů, které se ucházely o podporu úspěšně, nebyly zdaleka všichni uspokojeni. „Jen čtrnáct procent z úspěšných uchazečů o podporu uvedlo, že jim poskytnutá pomoc úplně, nebo alespoň téměř úplně, pomohla vyřešit jejich problém,“ komentuje výsledky Brachtl. Naopak více než polovina respondentů (52 procent) se shodla na tom, že k vyřešení podpora přispěla pouze okrajově. Zbývající třetina se shodla, že podpora přispěla k řešení částečně.
Mezi nejčastější důvody zamítnutí žádosti bylo firmami uváděno nižší ohodnocení kvality jejich projektu ve srovnání s ostatními a pozastavení přijímání žádostí pro vyčerpání finančního limitu. „Právě zde spatřuji jednu z hlavních slabin našeho systému poskytování podpor. Ty by podle mne měly být nárokové, jinými slovy, pokud žadatel splní všechna požadovaná kritéria, měla by mu být pomoc poskytnuta kdykoli během roku, ne pouze do doby, dokud stačí vyčleněné prostředky. A to i za cenu toho, že budou jednotlivé programy zrevidovány a vybrány jen ty efektivní a skutečně potřebné,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.
Formální nedostatky v podané žádosti byly důvodem pro neposkytnutí podpory pouze v osmi procentech případů, stejně početná skupina respondentů byla odmítnuta kvůli podání žádosti po termínu.
„Zajímavé výsledky přineslo také zjištění, co firmy odrazuje od podání žádosti. V naprosté většině případů se respondenti shodli, že důvodem je administrativní náročnost žádosti, k této možnosti se přiklonila třetina odpovídajících,“ říká Brachtl. V šestnácti procentech případů se firmy shodly na tom, že jim nevyhovuje zaměření podpory, vysoké finanční náklady odrazují přibližně dvanáct procent dotázaných, časová náročnost zpracování projektu odradila dokonce o procento víc firem. „Z těchto výsledků je zřejmé, že restrukturalizace poskytovaných podpor je nutná. Měly by být více přizpůsobeny reálným potřebám podnikatelů a efektivně podporovat jejich rozvoj,“ říká Drábek.
U dotazů, do kterých oblastí by podle firem měla být podpora především směřována, respondenti nejčastěji upřednostňovali přístup k finančním zdrojům, podporu technického rozvoje a inovací, zprostředkování obchodních kontaktů a v neposlední řadě také zvyšování kvalifikace zaměstnanců.
„Někoho by mohlo překvapit, že velmi vysoké procento podnikatelů preferuje podporu technického rozvoje a inovací. Zdá se, že pomalu končí zaměření na práci ve mzdě,“ tvrdí Drábek. Odpovědi jsou podle něho jasným signálem o zaměření na perspektivní, inovativní podnikání. Programy podpor by na tento výrazný posun měly rozhodně reagovat tím, že podpoří technický rozvoj, inovace, získávání nových znalostí a dovedností podnikateli i zaměstnanci a pomohou při získávání informací důležitých pro podnikání.
„Očekávali jsme, že bude podstatně větší zájem o programy podporující budování společných nákupních a prodejních organizací. Nestalo se. Malé podniky však těžko najdou jiné způsoby jak snížit náklady nebo proniknout na zahraniční trhy než spolupracovat a spojovat se do oborových nebo lokálních sítí,“ uzavřel Miloš Brachtl.
Tuto část připravuje Hospodářská komora ČR
Viktorie Plívová, tisková mluvčí Hospodářské komory ČR