Pečovat o malé děti a přitom ještě rozjíždět vlastní podnikání, na to si každá žena netroufne. Přesto takových matek v Česku přibývá. Podle odborníků může být právě podnikání pro ženy cestou, jak skloubit péči o rodinu s pracovním úspěchem.
Hana Habartová má dva syny ve věku tří a šesti let. Původní profesí je odpadová hospodářka se specializací na nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. S odchodem na mateřskou dovolenou měla v plánu svou profesní dráhu na nějaký čas přerušit. Místo toho se s ní ale patrně rozloučila nadobro. Ještě dříve, než její druhorozený syn nastoupil do školky, se pustila do vlastního podnikání. Inspiraci našla v denním klubu pro maminky s malými dětmi, ve kterém v době rodičovské dovolené pomáhala a který mimo jiné pořádal různé vzdělávací kurzy. Rozhodla se zkusit něco podobného, ale zaměřit se na jinou cílovou skupinu. Na seniory. Vymyslela koncept, sehnala prostory nedaleko svého bydliště, našla vhodný personál a lektory a letos v únoru přivítala první klienty v soukromém denním centru Barevný strom v Dobřichovicích. U rozjezdu firmy „asistovali“ její synové. Ten mladší každý den, starší jen když z nějakého důvodu nemohl být ve školce. „V době otevření centra si bohužel zlomil nohu, takže se mnou musel chodit do práce i on, což ho samozřejmě ne vždy bavilo,“ vzpomíná na nelehké začátky Habartová. Byly to ale právě její děti, kvůli kterým se do celého projektu pustila. „Je pro mě důležité být u toho, když synové vyrůstají, a to jde nejlépe, pokud pracuji blízko našeho bydliště. Přišlo mi zbytečné trávit každý den dvě hodiny cestou do Prahy, když bych tento čas mohla věnovat dětem. A protože jsem viděla, že v našem regionu podobné služby pro seniory chybějí, rozhodla jsem se to zkusit.“ O klienty nemá Barevný strom nouzi.
Prostor pro dobré nápady
S příběhy, jako je ten paní Habartové, se podle všeho budeme setkávat stále častěji. Matek, které pečují o nedávno narozené děti a zároveň vedou své vlastní firmy, přibývá. Lucie Beyerová, která bývá označována za první dámu zdravé výživy v Česku, se synkem uvázaným v šátku řídí svou vyhlášenou restauraci Zahrada v Teplicích. A Simona Havlová, která tak dlouho nemohla najít pro svého syna jesle, až v Jablonci založila vlastní, soukromé, kde spolu se zdravotnickým personálem pečuje jak o zdravé, tak i různě handicapované děti. „Matky se v poslední době snaží být aktivní i během rodičovské dovolené. A protože řada firem zatím není připravena nabízet jim částečné a flexibilní úvazky, může pro ně být podnikání zajímavý způsob, jak se realizovat, a navíc přispět do rodinného rozpočtu,“ konstatuje Romana Nýdrle, ředitelka korporátní komunikace společnosti Makro Cash & Carry ČR, která organizuje soutěž Dobrý podnikatel, kde se trend podnikavých matek výrazně promítl.
Ve stejném duchu hovoří také předsedkyně Svazu podnikatelek ČR Mona Nechvátalová. „Ženy na mateřské, potažmo rodičovské dovolené skutečně začínají podnikat velmi často. V době, kdy přivedou potomka na svět, mají určitý prostor, kdy uvažují o svých možnostech. Mnohdy dostanou nějaký zajímavý nápad, zpravidla související s dětmi, který chtějí realizovat v očekávání, že se jim právě díky podnikání podaří lépe skloubit vydělávání peněz s péčí o rodinu,“ říká Nechvátalová.
Produktivní věk v každém směru
Přibývání matek, které řídí vlastní firmy takříkajíc od přebalovacího pultu, jde podle odborníků ruku v ruce s rostoucím počtem firem, jež obecně zakládají a následně vedou ženy. Například podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu od loňského do letošního června zcela nečekaně stoupl počet nových podnikatelek vůči podnikatelům. Ke konci června představoval meziroční „podnikatelský“ přírůstek 680 mužů oproti 10 662 ženám. Mezi osobami samostatně výdělečně činnými bylo v pololetí 64 procent mužů a 36 procent žen. „Ženy budou v příštích dekádách postupně přebírat kontrolu nad byznysem. Začíná se zcela zřetelně projevovat, že jejich přirozené vlastnosti jsou šité na míru požadavkům moderního obchodu,“ uvedl k těmto číslům předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. S tím souhlasí Markéta Vaňková, manažerka společenské odpovědnosti společnosti GE Money Bank, která v tuzemsku zaštituje projekt Život nápadům, jehož cílem je právě podpora začínajících podnikatelek. „Z naší zkušenosti navíc vyplývá, že ačkoli se do podnikání pouštějí ženy napříč celým věkovým spektrem, největší podíl tvoří ty ve věku 25 až 34 let. Již statisticky se tedy jedná o maminky s malými dětmi,“ konstatuje Vaňková. I ona si hned vzpomene na několik takových případů z poslední doby. „Je to například Pavla Maříková, maminka dvou malých dětí, jejíž firma pořádá speciální fitness programy. Nebo Ivana Hlobilová, která se k podnikání dostala tak, že sama hledala alternativu k jednorázovým plenkám, což ji dovedlo k založení specializovaného internetového obchodu.“ Dále jmenuje také Alici Štunda, která dříve žila v Kanadě a po návratu do Česka chtěla pro svou dcerku dvojjazyčnou školku a do budoucna i školu. Nenašla zařízení splňující všechny její nároky, a proto založila svou Sunny Canadian International School, která dnes nabízí vzdělání od předškolního věku až po maturitu a navíc sbírá jedno prestižní ocenění za druhým.
Podpora nebude a školka taky ne
Pouhá přímá úměrnost říkající, že podnikáli více žen, musí logicky podnikat i více matek, by nebyla úplným vysvětlením tohoto trendu. Jak se ukazuje i na některých ze zmíněných příběhů, prvotním impulzem pro rozjezd vlastního byznysu často bývá právě až mateřství. Stále více žen netouží po tříleté izolaci od světa dospělých a ne každému rodinnému rozpočtu se daří, když se příjem matky smrskne na sotva osmitisícový rodičovský příspěvek od státu. Podnikající maminka se musí připravit na řadu komplikací. „Matky malých dětí mívají například problém získat počáteční úvěr pro zahájení podnikání, protože nemohou bankám nabídnout podnikatelskou historii ani zajištění. Finance pro rozjezd podnikání musejí shánět jinými cestami,“ upozorňuje Mona Nechvátalová, předsedkyně Svazu podnikatelek. V Česku zatím neexistují ani žádné státní podpůrné programy, které by matkám malých dětí jako jedné z nejohroženějších skupin na trhu práce rozjezd podnikání nějak ulehčovaly. Stát naopak v posledních letech absolutně selhal i v tak základní věci, jako je zajištění dostatku míst v mateřských školách, a děti často zůstávají v celodenní péči rodičů i dávno po oslavě třetích narozenin.
Samy podnikatelky řadí k největším překážkám stereotypy. Nestačí jen nasazení všech sil pro zvládnutí péče o dítě i řízení vlastní firmy, je třeba se ještě obrnit vůči značné kritice okolí. I jedna z úspěšných podnikatelek, které Profit oslovil kvůli tomuto článku, rozhovor odmítla s tím, že své postoje složitě obhajuje každý den a na skutečnost, že do své firmy jezdí s kočárkem, už raději nechce upozorňovat. „Kritika těchto žen bohužel patří k jednomu z typických a stále se opakujících stereotypů. Vezměte si třeba jakýkoli rozhovor s úspěšnou podnikatelkou. Zeptá se novinář muže podnikatele, jak zvládá rodinu a jestli má čas na děti? Asi těžko. Podnikatelkám se tyto otázky kladou vždy. Ve společnosti zkrátka převládá stereotypní názor, že matka se má starat o děti a domácnost, a tím pádem už nic dalšího nezvládne,“ konstatuje Nechvátalová. V nejhorší situaci jsou pak ty ženy, které od podnikání odrazuje partner a rodiče. Na jedné věci se totiž všechny tyto maminky shodují, a sice že bez pomoci rodinných příslušníků by v žádném případě podnikat nemohly.
Nechtěla jsem vyplňovat dotazníky
O podnikání jako vhodné strategii pro novou životní situaci začínají některé ženy přemýšlet už v době těhotenství. Tak tomu bylo i v případě Lenky Kaclové, která v době, kdy založení rodiny teprve plánovala, pracovala pro jednu z největších online marketingových firem v Česku. Pak přišla vítaná zpráva, že potomek už je na cestě, a s ní i řada otázek. „Zpočátku mě trápily klasické myšlenky, jako zda vypadnu ze svého oboru, jestli se mi změní myšlení, jak budu moct přispívat do rodinného rozpočtu, ale taky jak to všechno zvládnout a být přitom v pohodě,“ popisuje Lenka Kaclová své pocity s tím, že jako první řešení ji napadlo přivydělávat si na mateřské vyplňováním placených dotazníků či jednoduchou asistentskou prací. Narazila ale na skutečnost, že podobně uvažuje mnoho žen a dostat se k takové práci vůbec není snadné, navíc jsou tyto přivýdělky kvůli vysoké poptávce špatně placené. „Rychle jsem tedy opustila myšlenku pouhých brigád a rozhodla se pokračovat ve svém oboru s rozdílem, že budu pracovat na sebe. Tak vznikla má vlastní firma Just Media,“ pokračuje podnikatelka. Firmu, pro kterou do začátku získala řadu svých bývalých klientů, dnes řídí převážně z domova, kde se kolem ní batolí rok a půl stará Marianka. Z domova dohlíží na své zaměstnance, v době, kdy dítě spí nebo se na chvíli samo zabaví, ona pracuje na online marketingových kampaních. Když musí na obchodní schůzku, hlídá ratolest otec, který si za tímto účelem „odskočí“ z vlastního zaměstnání. Nejtěžší na tom, skloubit mateřskou roli s vedením firmy, je podle ní vyrovnat se s faktem, že ani v jednom, ani v druhém nebudete perfektní. „Moje dcerka je na prvním místě, i její sourozenci budou. Nevychovávám dítě u televize, abych měla čas na sebe, jak se to dnes dělává, intenzivně se jí věnuju několik hodin každý den. Je na každé ženě, zda chce žít život svého dítěte, nebo dělat to, co bylo zvykem po generace, tedy žít svůj život, jehož je dítě součástí. V mnohém mu vyjít vstříc, ale nezapomínat na sebe,“ přibližuje Kaclová argumenty, jimiž čelí občasné kritice svého okolí.
Děti povyrostou, plat se zmenší
Společnost Just Media, v níž Lenka Kaclová řídí tým několika lidí, je mezi firmami, které byly založeny na mateřské dovolené, svou velikostí spíše výjimkou. Podle předsedkyně Svazu podnikatelek Mony Nechvátalové je pro novopečené matky typický malý rozměr podnikání. Registrují se jako OSVČ a z domova zakládají e-shopy s věcmi pro děti, šijí oděvy na zakázku, vytvářejí hry a výchovné hračky, nabízejí výuku jazyků či hlídání dětí. Mnohdy si ženy tímto způsobem pouze přivydělávají a po skončení rodičovské se plánují vrátit zpět do předchozího zaměstnání. Odborníci se shodují, že pokud se ženám v tomto období podaří vybudovat firmy, které je uživí i do budoucna, vyhnou se řadě potíží. Rodičovská dovolená je pro ně často pouhým začátkem etapy, během které jejich kariéra stagnuje. I poté, co nejmladší potomek nastoupí do školky, jsou matky stále z jistého pohledu pro firmy problematickými zaměstnanci. Děti stonají a vyžadují pozornost, někdejší „dříčka“ už nemusí být ochotná trávit v zaměstnání přesčasy, dohánět práci o víkendu a podobně. Pokud vůbec zaměstnavatel rodičům malých dětí nabízí některé z flexibilních forem práce, zpravidla za to očekává menší nároky na finanční ohodnocení. Jinými slovy firma udělá vstřícný krok a zaměstnankyně se za to smíří s nižším platem, než mají kolegové, kterým nehrozí, že kdykoli uvíznou doma kvůli planým neštovicím. Například podle nedávné analýzy služby Platy.cz mají ženy ve věku 35 až 44 let, což dnes odpovídá období péči o děti předškolního a školního věku, v průměru o 42 procent nižší plat než stejně staří muži. Mezi zaměstnanci v kategorii 25 až 34 let přitom tento rozdíl činí „jen“ 23 procent. „Skutečnost, že nejvyšší rozdíl mezi průměrnými platy mužů a žen je ve středním produktivním věku, si vysvětlujeme právě nastupováním na rodičovskou dovolenou, na niž v Česku odcházejí téměř výhradně ženy. Během ní svou kariéru fakticky na několik let přeruší, zatímco muži naopak právě v tomto věku intenzivně postupují na vyšší posty. V nižším věku se vliv mateřské dovolené projevuje výrazně méně, ve věkové kategorii 55 let a více se už příležitosti vyrovnávají,“ komentuje zjištění analýzy Zdeněk Němec, business analytik služby Platy.cz. Přesto, že řada průzkumů potvrdila, že ženy skutečně upřednostňují možnost spojit rodinu s prací před závratnými výdělky, neplatí to zdaleka pro všechny. Včas se osamostatnit a podnikat tak může být cestou, jak vydělávat slušné peníze a zároveň si po svém organizovat čas na práci a rodinu. Samozřejmě je nezbytný dobrý nápad a schopnosti jej realizovat.