Říká se, že mořské dno má lidstvo prozkoumané méně než celou Sluneční soustavu. A i když toto tvrzení bude do značné míry pravdivé, přípravám na těžbu v hlubinách oceánů to nebrání. Řada zemí už netrpělivě čeká na stanovisko úřadů, které ji mají oficiálně povolit. Slibují si od toho rychlejší přechod na alternativní zdroje energie, dokonalejší technologie i vysoké zisky.
Drahé kovy jako grafit, kobalt nebo lithium se dnes ve velkém používají například v bateriích do elektromobilů. A protože s jejich dojezdem to i nadále bývá kolikrát na štíru, hledají výzkumnici další nerosty, jež mají potenciál tento zásadní problém takto poháněných aut odstranit, či přinejmenším alespoň značně zredukovat.
V zájmu Norska a dalších přímořských států
Mezi průkopníky hlubokomořské těžby se chce zařadit například Norsko, které v minulosti vydělalo na svých zásobách ropy a zemního plynu. Vláda této skandinávské země agentuře Reuters potvrdila, že těžebním společnostem plánuje zpřístupnit oblast v Grónském, Norském a Barentsově moři. Její rozloha dosahuje asi 280 tisíc kilometrů čtverečních, takže je jen o málo menší než celá Velká Británie a Irsko dohromady.
„Potřebujeme nerostné suroviny, abychom uspěli v přechodu na zelenou energii,“ uvedl v prohlášení norský ministr ropy a energetiky Terje Aasland.
Jeho výroku si všiml i šéf tamní odnože Greenpeace Frode Pleym, který situaci okomentoval následovně: „Toto je nové dno norské vlády. Pokračují v hledání ropy v křehké Arktidě a nyní otevírají rozsáhlé oceánské oblasti pro těžařské společnosti.“
O zahájení hlubokomořské těžby usiluje také ostrovní stát Nauru. Jeho vláda už v červnu 2021 oznámila Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno (ISA), že chce sponzorovat těžbu ve vodách Pacifiku. Jednání ale stále probíhají.
Řada otázek a kontroverzí
Přístup jednotlivých zemí k otázce hlubokomořské těžby je různý. Například Francie ji ve svých vodách v lednu letošního roku zakázala, zatímco Německo vyzvalo k pozastavení výzkumů této metody. Důvodem jsou hlavně obavy vědců, kteří upozorňují nejen na riziko potenciálního znečištění podmořského světa, ale i možného narušení celých ekosystémů. Nejnovější výzkumy neziskové organizace Fauna & Flora International navíc potvrzují, že se taková těžba může rovněž podílet na globálním oteplování.
„V posledních několika letech je stále jasnější, že kromě jiných nebezpečí představuje hlubinná těžba zvláštní hrozbu pro klima,“ řekla před časem listu The Guardian Catherine Wellerová, ředitelka globální politiky zmíněné organizace. „Hluboké moře ukrývá obrovské rezervoáry uhlíku, které by mohly být zcela narušeny těžbou v navrhovaném rozsahu a zhoršit globální krizi, kterou zažíváme prostřednictvím rostoucích úrovní skleníkových plynů,“ dodala.
