Menu Zavřít

Firmy po celém světě tlačí na povolení hlubokomořské těžby drahých kovů. Vědci ale varují před ekologickou katastrofou

29. 6. 2023
Doba čtení: 2 minuty
Autor: Depositphotos
  • Vzhledem k rostoucí poptávce po materiálech využívaných nejen v odvětví elektromobility řeší těžební společnosti dilema, kde tyto kovy nadále brát. V úvahu proto připadá například podmořské dno, které je na inkriminované suroviny nesmírně bohaté
  • Hlubokomořská těžba surovin pro komerční účely je zatím zakázaná, to by se však mohlo již brzy změnit. Firmy i celé státy nyní netrpělivě čekají na výsledky jednání Mezinárodního úřadu pro mořské dno, který se touto otázkou aktuálně zabývá
  • To vše navzdory obavám oceánografů, biologů i ekologických aktivistů, kteří novou metodu ostře kritizují a poukazují na to, že může negativně ovlivnit život v moři i na celé planetě. Podle některých je dokonce hrozbou pro klima, což se s přechodem na zelenou energii příliš neslučuje

Říká se, že mořské dno má lidstvo prozkoumané méně než celou Sluneční soustavu. A i když toto tvrzení bude do značné míry pravdivé, přípravám na těžbu v hlubinách oceánů to nebrání. Řada zemí už netrpělivě čeká na stanovisko úřadů, které ji mají oficiálně povolit. Slibují si od toho rychlejší přechod na alternativní zdroje energie, dokonalejší technologie i vysoké zisky.

Drahé kovy jako grafit, kobalt nebo lithium se dnes ve velkém používají například v bateriích do elektromobilů. A protože s jejich dojezdem to i nadále bývá kolikrát na štíru, hledají výzkumnici další nerosty, jež mají potenciál tento zásadní problém takto poháněných aut odstranit, či přinejmenším alespoň značně zredukovat.

V zájmu Norska a dalších přímořských států

Mezi průkopníky hlubokomořské těžby se chce zařadit například Norsko, které v minulosti vydělalo na svých zásobách ropy a zemního plynu. Vláda této skandinávské země agentuře Reuters potvrdila, že těžebním společnostem plánuje zpřístupnit oblast v Grónském, Norském a Barentsově moři. Její rozloha dosahuje asi 280 tisíc kilometrů čtverečních, takže je jen o málo menší než celá Velká Británie a Irsko dohromady.

Nový život pro opuštěné doly. Vědci chtějí z hlubin země čerpat teplou vodu, která bude sloužit pro vytápění domů
Přečtěte si také:

Nový život pro opuštěné doly. Vědci chtějí z hlubin země čerpat teplou vodu, která bude sloužit pro vytápění domů

„Potřebujeme nerostné suroviny, abychom uspěli v přechodu na zelenou energii,“ uvedl v prohlášení norský ministr ropy a energetiky Terje Aasland.

Jeho výroku si všiml i šéf tamní odnože Greenpeace Frode Pleym, který situaci okomentoval následovně: „Toto je nové dno norské vlády. Pokračují v hledání ropy v křehké Arktidě a nyní otevírají rozsáhlé oceánské oblasti pro těžařské společnosti.“

O zahájení hlubokomořské těžby usiluje také ostrovní stát Nauru. Jeho vláda už v červnu 2021 oznámila Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno (ISA), že chce sponzorovat těžbu ve vodách Pacifiku. Jednání ale stále probíhají.

WT100

Řada otázek a kontroverzí

Přístup jednotlivých zemí k otázce hlubokomořské těžby je různý. Například Francie ji ve svých vodách v lednu letošního roku zakázala, zatímco Německo vyzvalo k pozastavení výzkumů této metody. Důvodem jsou hlavně obavy vědců, kteří upozorňují nejen na riziko potenciálního znečištění podmořského světa, ale i možného narušení celých ekosystémů. Nejnovější výzkumy neziskové organizace Fauna & Flora International navíc potvrzují, že se taková těžba může rovněž podílet na globálním oteplování.

Vytvářejí čistou elektřinu i příjemný stín. Solární elektrárny vyrůstají nad evropskými parkovišti
Přečtěte si také:

Vytvářejí čistou elektřinu i příjemný stín. Solární elektrárny vyrůstají nad evropskými parkovišti

„V posledních několika letech je stále jasnější, že kromě jiných nebezpečí představuje hlubinná těžba zvláštní hrozbu pro klima,“ řekla před časem listu The Guardian Catherine Wellerová, ředitelka globální politiky zmíněné organizace. „Hluboké moře ukrývá obrovské rezervoáry uhlíku, které by mohly být zcela narušeny těžbou v navrhovaném rozsahu a zhoršit globální krizi, kterou zažíváme prostřednictvím rostoucích úrovní skleníkových plynů,“ dodala.

  • Našli jste v článku chybu?