DOBROČINNOST Zejména v předvánočním období věnuje řada firem část svého zisku na dobročinné účely. Vedle samotné pomoci potřebným to představuje vhodnou možnost zviditelnění se. Motivací jsou i daňové úlevy.
Projekt Šance, pomáhající takzvaným dětem ulice, podporuje několik firem. Jednou z patronek projektu je i poslankyně Táňa Fišerová. foto: archiv
DOBROČINNOST Zejména v předvánočním období věnuje řada firem část svého zisku na dobročinné účely. Vedle samotné pomoci potřebným to představuje vhodnou možnost zviditelnění se. Motivací jsou i daňové úlevy. Jaký je vlastně rozdíl charity či dobročinnosti od běžné reklamy a sponzoringu? V případě dobročinnosti nemá být hlavním smyslem zviditelnění se, ale „pouhá“ pomoc potřebným. Dárce a obdarovaný spolu neuzavírají smluvní vztah jako v případě sponzoringu, kdy jeden subjekt poskytuje finance nebo hmotné statky a druhý mu za to poskytuje reklamu. Obdarovaná organizace může své dárce uvést v různých materiálech (letáky, web, rozhovory v tisku apod.), dárce to však po ní nemůže nijak vymáhat. Přesto veřejnost žije v představě, že soukromé firmy přispívají na dobročinnost především kvůli vlastnímu zviditelnění. Koneckonců spojení příjemného s užitečným se zde přímo nabízí. Do mnoha médií je snadnější a hlavně levnější proniknout s propagací své firmy prostřednictvím fotografií či článků z veřejného předávání nejrůznějších darů, šeků apod., než s běžným pozitivním článkem o firmě a jejích produktech. O firmách, které svým darem sledují skutečně jen pomoc potřebným, se toho příliš nedozvíme. Přitom právě tyto firmy jsou v převaze. Podle činovníků neziskových organizací totiž většina subjektů žádnou protislužbu nežádá. NIKDO NEŽÁDAL O UVEDENÍ LOGA
Posláním projektu Šance je pomáhat dětem ulice, nejen prostřednictvím budovaného Domu Šance v N epomucké ulici v P raze 5. Asistent pro fundraising (získávání prostředků) Pavel Kozler říká, že sehnat potřebné sponzory nebylo legrací. „V ětšina oslovených samozřejmě odmítla. S tím jsme však počítali. Ti, kteří přikývli, nám pomáhají různými formami. Nejen finančně, i když taková forma přirozeně převažuje,“ říká Kozler. K největším sponzorům projektu patří podle jeho slov Copy General, jež každoročně poskytuje částku ve výši přibližně 100 tisíc korun. Významná je například i pomoc společnosti Zátiší Cathering Group: „Je to fantastický partner. Vloni nám třeba jeho představitelé pomohli s V ánocemi - měli přivézt jen trochu jídla a místo toho jej přivezli spoustu. Přijelo obrovské auto, ve kterém bylo imnoho jiného - košile, kafe, cukry, dezerty. Vedle toho tato firma pomáhá financovat naše projekty, třeba výrazně pomohla nést náklady v rámci veřejné sbírky,“ konstatuje Kozler. Nemalými financemi pomáhá například také Aukční síň Bussmark. Hudební vydavatelství Supraphon zase projektu věnovalo vlastnická práva písně jedné z patronek Domu Šance Marie Rottrové „Ten vůz už jel“, jež jsou součástí reklamních televizních spotů. Velkou službu ve formě mediálního partnerství odvedl projektu nejnavštěvovanější tuzemský internetový server Seznam.cz, kde lze najít viditelné odkazy a upozornění na projekt. „Žádný ze jmenovaných subjektů nepožadoval uvedení loga na našich propagačních materiálech. Přesto jsme je tam zveřejnili coby poděkování. A také proto, že přece není nic špatného na tom, aby veřejnost věděla, které firmy nemyslí výhradně na byznys a jsou ochotné nezištně pomoci potřebným,“ dodává Kozler. KULTIVACE PODNIKATELŮ Své zkušenosti se sháněním sponzorů má také pracovník Dětského krizového centra Tomáš Přenosil. Centrum funguje jako ambulantní zařízení na pomoc týraným, zneužívaným a zanedbávaným dětem. „Úměrně ztenčování státních dotací se snažíme stále více obracet na podnikatelskou sféru. Je nutné zvyknout si na odpovědi typu: Velmi si vážíme vaší záslužné práce, ale bohužel své firemní aktivity napínáme jiným směrem. Občas ale narazíme na někoho, kdo je ochoten zkusit začít spolupracovat. I když to je jeden z mnoha, veškeré úsilí za to stojí,“ říká Přenosil. Dávno prý opustil filozofii, že podnikatel vydělává velké peníze a je proto automaticky povinen pomoci dobré věci. „Kdybych žádal o pomoc tímto způsobem, odcházel bych vždy nevyslyšen,“ zjistil. Přiznává také, že Dětské krizové centrum má k dárcům jakýsi „kamikadze přístup“: kromě svých webových stránek nikam nedává loga subjektů, které centru pomáhají. Nechybí však alespoň slovní zmínka. „Ze začátku se tomu někteří partneři podivovali, dnes už si zvykli. Dalo by se v nadsázce říci, že tímto se pokoušíme podnikatelský sektor kultivovat,“ dodává Přenosil. POMÁHAJÍ I MENŠÍ FIRMY
**Velkým finančním donátorem a zároveň generálním partnerem Dětského krizového centra je firma Metrostav. „Jeho pracovníci pomáhají různými formami - například spoluprací na projektu Darujte sebe!, jehož vyvrcholením byl sportovně zábavný den v P raze na Letné. Loni pomohli s menší stavební rekonstrukcí našich prostor, letos s lednovou preventivní out doorovou kampaní na pomoc sexuálně zneužívaným dětem,“ říká Přenosil. Se spoluprací je centrum natolik spokojeno, že za odvahu podporovat inovativní projekt nedávno nominovalo Metrostav na ocenění V ia Bona (viz rámeček). Dětské krizové centrum spolupracuje i s menšími firmami. „Třeba od květinářství dostáváme květiny na akce, od výrobce židlí LD seating jsme zase získali nová kancelářská křesla. Podobných firem je spousta. V ýznamnou pomoc nám poskytuje třeba i Tomáš Machek z grafického studia SIDE 2, který bezplatně připravil grafický vizuál a stará se o grafické zpracování všech materiálů DKC. Nesmím zapomenout ani na Tiskárnu Durabo, která pro nás zdarma tiskne všechny materiály,“ vyjmenovává Přenosil. Dodává, že spolupráce není vždy jen o penězích. Pro podnik je dobré především naslouchat potřebám neziskové organizace a zkusit navázat dlouhodobou spolupráci. Velmi důležité jsou podle něj i nefinanční formy pomoci, o kterých málokdo tuší - třeba poskytování nejrůznějších vhodných kontaktů.
