Firmy spíše důvěřují papíru

ELEKTRONICKÝ PODPIS Velké tuzemské společnosti stále dávají přednost papírování před elektronickým podpisem.

Certifikát je pro ně méně důvěryhodný než telefonický hovor. Přitom úřady mají povinnost e-podpis respektovat.

Podnikatelé, kteří si kvůli zjednodušení komunikace pořídili elektronický podpis (e-podpis), mají zatím smůlu. Největší problémy s e-podpisy má podle testu Profitu soukromá sféra.

Místo toho, aby e-podpis usnadnil a urychlil komunikaci, se tak jeho uživatel může dočkat nepříjemných překvapení. Ani velké společnosti totiž neumějí elektronicky podepsané zprávy přijímat. Jiné mailům nedůvěřují a trvají na zaslání papírového dopisu.

E-PODPIS ODMÍTLA I INTERNETOVÁ FIRMA

Změna příjmení při uzavření sňatku je zdánlivou banalitou, která však v praxi znamená spoustu papírování. Frontám na úřadech či zdlouhavému vyplňování formulářů se lze vyhnout používáním e-podpisu. Tedy většinou. Zatímco státní instituce podpis akceptují bez větších obtíží, některé firmy nikoliv.

Nečekaně se vyskytly problémy i při komunikaci s internetovou firmou. Registrátor domén Forpsi, který patří společnosti Internet, a. s., totiž e-podpis při změně příjmení držitele internetové domény nerespektoval. Uznává pouze „heslo oprávněného kontaktu“ a papírovou žádost s ověřeným podpisem. „Změny na základě elektronických podpisů bohužel neprovádíme. Buď musíte změnu autorizovat námi požadovaným postupem, nebo se obávám, ze prozatím změna nebude možná,“ tvrdí doménová administrátorka Jaroslava Jakubcová. Firma může prý postupovat pouze podle pravidel správce domény, kterým je sdružení CZ. NIC.

Obrátili jsme se tedy přímo na sdružení. To uvedlo, že každý registrátor si může zvolit takový postup ověření, jaký uzná za vhodný.

KATASTR A POJIŠŤOVNA JSOU BEZ PROBLÉMŮ

K dalším testovaným patřil katastr nemovitostí. Vlastník nemovitosti je povinen do 30 dnů nahlásit veškeré změny. Katastrální pracoviště pro Hlavní město Prahu žádost o změnu příjmení vyřídilo snadno. Stačilo pouze vyplnit formulář, zaslat jej elektronicky ověřeným e-mailem a čekat na zápis změny. Jedinou komplikací, která však se samotným e-podpisem neměla nic společného, byla dlouhá čekací lhůta na samotný zápis změny.

Vstřícný postup zvolila i Česká pojišťovna. Po zaslání e-mailu odpovědní pracovníci dokonce poslali potvrzení o změně údajů klasickou poštou. Protože mnoho druhů pojistek je možné uzavřít také elektronicky, lze uvést, že pojišťovna je na nové prostředky komunikace dostatečně připravena.

PLYNÁRNY NEODPOVĚDĚLY ANI ZA DVA MĚSÍCE

Změnu příjmení jsme dále nahlásili u distributora elektrické energie, Pražské energetiky (PRE). Použili jsme standardní kontaktní e-mailovou adresu s elektronickým podpisem. Nejprve z PRE dorazila odpověď, že e-podpis není platný. Bylo to způsobeno tím, že příjemce mailu neměl v počítači nainstalovaný takzvaný kořenový certifikát. Pracovníci PRE poté nabídli alternativní řešení, které si oblíbily i další testované firmy: doručení žádosti poštou. Druhou a méně důvěryhodnou variantou, kterou energetika navrhla, bylo zaslání mailu se žádostí a naskenovaným podpisem. Poté, co jsme nesouhlasili a neustále trvali na epodpisu, se Pražská energetika rozhodla žádosti vyhovět. Dlužno podotknout, že e-podpis vyřízení záležitosti rozhodně neurychlil tak, jak by v ideálním případě měl. Jednodušším řešením by byl klasický dopis.

Změnu příjmení jsme nahlásili také plynárnám, bance a zdravotní pojišťovně. Pražská plynárenská má na internetových stránkách speciální formulář, do něhož se vloží nové údaje a přiloží naskenovaný oddací list. Na základě toho bude poštou zaslána nová smlouva, kterou musí zákazník poštou odeslat zpět plynařům. Tento způsob je velmi komplikovaný a z právního hlediska naprosto zbytečný. Pražské plynárenské jsme tedy také zaslali stručnou a elektronicky podepsanou žádost o změnu příjmení. Odpovědi firmy jsme se ani po dvou měsících nedočkali.

DO BANKY ZAVOLEJTE

Změna příjmení klienta banky pomocí e-podpisu je zatím překážkou pro Českou spořitelnu. Testovaný bankovní ústav upřednostňoval staromódní korespondenční cestu nebo osobní návštěvu. Obrátili jsme se tedy na ombudsmana spořitelny a požádali ho o prošetření situace. Ombudsman však odpověděl, že příjmení nelze změnit ani e-podpisem, ani obyčejným papírovým dopisem. Nicméně zástupkyně České spořitelny Profit ujistila, že společnost e-podpis začne používat častěji. „Předpokládám, že s rostoucím významem a frekvencí komunikace v elektronické podobě umožní i Česká spořitelna ve větší míře výměnu dat s klienty touto formou se zaručeným elektronickým podpisem,“ říká Renata Doudová z týmu ombudsmana České spořitelny.

Ani další banka v testu komunikace přes e-podpis příliš neobstála. V případě GE Money Bank se jednalo o žádost o zaslání technického průkazu vozidla, které bylo zakoupeno s využitím úvěru banky. Technický průkaz byl uložen v bance. Na webových stránkách se o elektronické komunikaci příliš nepíše. Výsledek žádosti s e-podpisem byl negativní. Podle této banky můžete požádat pouze dopisem nebo telefonicky prostřednictvím zákaznické linky. V tomto případě tedy banka považuje za důvěryhodnější telefonický hovor než ověřený certifikát e-podpisu.

VZP: MAILY POUZE PRO POBAVENÍ?

Všeobecná zdravotní pojišťovna sice nemá ze zákona povinnost zřizovat e-podatelnu, my jsme se však pokusili o změnu příjmení pojištěnce i zde. Pojišťovna změnu nejprve odmítla provést. Je prý nutné dostavit se osobně, nebo věc vyřídit korespondenčně nebo přes zvláštní aplikaci Portál VZP. Po novém naléhání přišla odpověď, že VZP nakonec žádost o změnu příjmení uzná i s e-podpisem. Zároveň byl testující upozorněn na to, že v databázi VZP nemá uvedeno žádné zaměstnání. Zaměstnavatel prý zřejmě zapomněl přihlásit pojištěnce a osobní návštěva je nutná kvůli předložení pracovní smlouvy.

Při osobní návštěvě VZP pracovnice pojišťovny kupodivu oznámila, že změna příjmení ve skutečnosti vůbec provedena nebyla. Navíc zaměstnavatel pojištěnce přihlásil včas. Mailová odpověď z VZP tedy působila jako hloupý vtip. E-podpis v tomto případě neměl na vyřízení žádosti žádný vliv, vše se vyřešilo až osobní návštěvou.

ÚŘADY SI VEDOU LÉPE Zatímco firmy v testu příliš neobstály, úřady kupodivu neměly s přijímáním elektronicky podepsaných zpráv žádné větší problémy. Úřad městské části Praha 3 velmi rychle reagoval také na mail bez e-podpisu. Tato instituce byla dokonale připravena i na možnosti zasílání elektronicky podepsaných mailů do e-podatelny. Na webových stránkách úředníci uvedli nejen základní údaje o provozu, ale také doporučené formáty.

Úřady byly v reakcích na maily s e-podpisem mnohdy rychlejší než firmy, které e-podpis také přijaly. Například Městský úřad Letovice na zaslanou žádost o prominutí poplatku za odpad reagoval během jediného dne. Žádost sice zamítl, ale důvodem nebyly potíže s elektronickou komunikací. Pozitivní byly také reakce soudů. Městský soud v Brně i Okresní soud ve Vyškově bez větších obtíží vyhověly žádostem, zaslaným spolu s e-podpisem.

Ministerstvo financí, které se již delší dobu snaží o elektronizaci všech procesů, testem také prošlo. Pokud se nejedná o daňové přiznání, s e-podpisem nejsou potíže. Na webových stránkách ministerstva je skutečně detailní popis všech možností elektronických podání. Spolupracovník Profitu mailem požádal o zrušení zápisu registru pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů škod. Zajímavý byl způsob zaslání odpovědi. E-mailem zpět přišla pouze automatická odpověď e-podatelny, ale informace o vyřízení žádosti dorazila v listinné podobě poštou.

MINISTERSTVO INFORMATIKY ZMĚNY NECHYSTÁ

Podle ministerstva informatiky je možné e-podpis použít tehdy, pokud pro danou situaci příslušný právní předpis připouští elektronickou komunikaci. „Je nutné respektovat pravidla stanovená příjemcem. Elektronickou komunikaci nelze firmě vnutit,“ vysvětluje ředitelka pověřeného odboru ministerstva informatiky Dagmar Bosáková. Podle této odbornice nemusejí být všechny maily úřadům elektronicky podepsané. „Například elektronické ohlášení změny příjmení umožňují některé banky, stavební spořitelny a dodavatelé energií, aniž by vyžadovaly elektronický podpis. Vždy je nutné nahlédnout na webové stránky příslušného subjektu a seznámit se s nabízenými možnostmi komunikace,“ tvrdí Bosáková.

Ministerstvo informatiky zatím neuvažuje o tom, že by povinnost přijímat e-podpis stanovilo zákonem i pro firmy. „Takto obecně formulovaná povinnost patrně není správnou cestou. Už jen z důvodu, že firmy nejsou povinny být připojené na internet a přijímat elektronickou poštu. Takové opatření by pro řadu zejména malých firem znamenalo další neúměrnou zátěž,“ uzavírá Bosáková.