KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY Firmy jsou od ledna zavaleny uchazeči o práci. Každé volné místo musejí totiž nahlásit na úřadu práce, jinak riskují pokutu. Podnikatelé však tvrdí, že úřady jim posílají lidi bez potřebné kvalifikace. Podle úředníků to však není pravda.
KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY Firmy jsou od ledna zavaleny uchazeči o práci. Každé volné místo musejí totiž nahlásit na úřadu práce, jinak riskují pokutu. Podnikatelé však tvrdí, že úřady jim posílají lidi bez potřebné kvalifikace. Podle úředníků to však není pravda.
Firmy musí od ledna každé volné místo nahlásit na úřadu práce. Podnikatelé však tvrdí, že úřady jim posílají lidi bez požadované kvalifikace. Do jednoho pražského podniku, který hledal ekonoma s pětiletou praxí, se přišel o tuto pozici ucházet báňský inženýr. „Na hlášence, kterou musí firma ke každému volnému místu podat na úřad práce, je kolonka požadované vzdělání. Tam se napíše vysokoškolské vzdělání a úřad se již o další podrobnosti nezajímá,“ popisuje své zkušenosti personalistka této pražské firmy.
Že nejde pouze o okrajovou záležitost, dokazují i obdobné zkušenosti Hospodářské komory. „Říkali jsme od začátku, že tento požadavek přinese jenom problémy, další papírování a žádný efekt,“ shrnuje dosavadní zkušenosti s nahlašovací povinností mluvčí komory Viktorie Plívová.
ZA PROBLÉMY MOHOU PRÝ PODNIKATELÉ
Úřady práce ale paušální kritiku přístupu ke kvalifikačním požadavkům odmítají. Nicméně připouštějí, že v jednotlivých případech se tak stát může. „Náš úřad práce vysílá k zaměstnavateli uchazeče, kteří odpovídají požadavkům uvedeným v hlášence. Může se ovšem v praxi stát, že v některých případech nebude vyslaný uchazeč odpovídat stoprocentním požadavkům zaměstnavatele,“ říká vedoucí úřadu práce Praha-východ Lenka Borecká. Podle ní skutečně v jejím rajonu došlo v jednom případě k chybnému vyslání uchazeče.
Někdy je ale problém i na straně zaměstnavatele - pokud nejasně specifikuje potřebné požadavky, což se bohužel zjistí až při ústním jednání.
To, že záleží především na přesnosti údajů poskytovaných zaměstnavatelem, potvrzuje i vedoucí úřadu práce Klatovy Marie Bučková. „Stává se, že zaměstnavatel nabízí volné místo, pro které nemáme v databázi vhodné adepty a zaměstnavatel přesto naléhá na posílání uchazečů. V takovém případě se může stát, že úřad práce místo nabídne, s tím, že je nutná domluva u zaměstnavatele,“ říká. „V každém případě záleží na přesnosti a úplnosti údajů vztahujících se k nabízenému volnému místu,“ vysvětluje.
Jako problém nevidí spory zaměstnavatelů s úřady práce o kvalifikační předpoklady ani mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková: „Pokud k zaměstnavatelům chodí lidé, které nepotřebují, nemusejí je zaměstnávat.“ „To je sice pravda,“ oponuje mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová. „Nedorozumění ale často vyplyne na povrch až při osobním jednání, které zbytečně zabírá čas jak uchazečům, tak podnikatelům,“dodává.
PRAVDA JE NEZJISTITELNÁ?
O to, do jaké míry je problém nedodržení kvalifikačních požadavků obecně rozšířeným jevem a zda jsou na vině spíše podnikatelé, nebo úřady práce se dá jenom spekulovat. „Oslovila jsem tři firmy, které dotyčné problémy na Hospodářské komoře avizovaly. Bohužel, ani jedna si nepřála medializaci, natož zveřejnění svého jména ze strachu před možnou kontrolou z úřadu práce,“ krčí rameny Plívová.
V praxi se tak nedá jednoznačně zjistit, zda „nesplnění kvalifikačních požadavků“ nenahrazuje i jiné, skutečné důvody nedohody mezi uchazečem o práci a zaměstnavatelem. Ze strany uchazeče se například může jednat pouze o předstíranou snahu najít si práci, ze strany zaměstnavatele to zas mohou být důvody, které lze považovat za diskrimační. „I u nás jsou místa, na něž bych prostě nevzal nikoho z ulice. Buď ho najdu sám, nebo mi ho doporučí někdo spolehlivý. Požadavek ale musím zaslat i tak. Nějaký zákonný důvod pro odmítnutí uchazeče z úřadu práce ale napsat musím, tak napíšu nesplnění kvalifikačních předpokladů a mám klid,“ řekl Profitu podnikatel, který si pochopitelně nepřeje zveřejnit jméno. „Poměrně vysoké sankce za porušení příliš striktních ustanovení zákona pak nutí podnikatele uvádět nepravdivé údaje, což pak pochopitelně zkresluje skutečný stav na trhu práce,“ připouští prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
