Čeští podnikatelé mohou snadněji měnit sídlo firmy. Novela občanského zákoníku totiž zmírnila dosavadní povinnosti ohledně sídla právnických osob.
Autor: Profit
Ze změny mají radost nejen podnikatelé, kteří se kvůli nižší pravděpodobnosti kontrol z úřadů „stěhují“ z malých měst do Prahy, ale také provozovatelé takzvaných virtuálních kanceláří.
Nenápadnou novelu občanského zákoníku obsahuje nedávno přijatá „evropská“ novela obchodního zákoníku a dalších zákonů. Změnu prosadil formou pozměňovacího návrhu ústavně-právní výbor sněmovny.
I nadále ale platí, že finančnímu úřadu nelze tak snadno utéci. Beze změny totiž zůstalo ustanovení zákona o správě daní a poplatků, podle něhož může finanční úřad v novém sídle „vrátit“ podnikatele do působnosti dřívějšího úřadu.
Sídlo už nemusí být skutečné
Podle nového, už účinného znění mohou firmy zapsat do obchodního rejstříku libovolné sídlo. Stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud to „odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti“. Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy (po zavedení povinných datových schránek to bude ještě jednodušší než dříve).
„Nikdo už nyní nemůže nic namítat proti tomu, že firma sídlící na Moravě má jako sídlo uvedené v obchodním rejstříku pražskou adresu,“ říká Mária Komárová, obchodní ředitelka společnosti Office House. Tato společnost těží právě ze zájmu podnikatelů o formální stěhování do Prahy a jiných velkých měst - nejčastěji kvůli mnohem menší pravděpodobnosti kontrol z úřadů nebo kvůli vyšší prestiži takové adresy. Takzvané virtuální kanceláře využívají i podnikatelé, kteří při své činnosti v praxi žádné sídlo nepotřebují (například pracují stále v terénu nebo z domova).
Komárová připomíná, že k podobné úpravě došlo už v roce 2004 na Slovensku. „Nové znění zákona zohledňuje také koncepci sídla podle judikatury Evropského soudního dvora,“ upřesňuje.
Dřívější znění zákona požadovalo, aby firma uváděla v obchodním rejstříku své „skutečné sídlo“, tedy místo, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat.
Problémy pak měli někteří podnikatelé, kteří měli například svou jedinou provozovnu i bydliště v menším městě, a přesto jako oficiální sídlo uváděli pražskou adresu.
Zpátky ke „svému“ finančního úřadu
Podnikatele v Pacově na Vysočině kontroluje tamní finanční úřad v průměru každé čtyři roky. Zato do firmy se sídlem v Praze 10, v Praze-Modřanech nebo v Pardubicích zavítá kontrola jednou za sto let. Vyplývá to z analýzy kontrol v letech 2005-2008, kterou na základě údajů ministerstva financí zveřejnila společnost Terrinvest.
Na čím dál tím oblíbenější „stěhování“ českých podnikatelů do Prahy a dalších velkých měst už ale reagovalo ministerstvo financí, do jehož resortu patří finanční úřady. Podle informací Aktuálně.cz totiž úřady v posledních měsících postupují proti virtuálním kancelářím přísněji než dříve.
Finanční úřady už v řadě případů (přesné číslo tají) využily možnosti, kterou jim při účelovém přesunu sídla dává zákon o správě daní a poplatků. Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo do jeho působnosti čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může takzvaně delegovat místní příslušnost. Tím podnikatele „vrátí“ zpátky do působnosti původního finančního úřadu.
Reakce čtenářů, firem z oboru i právníků potvrzují, že je takový postup čím dál tím častější. „Pořád jde sice jen o zlomek případů, podle mých informací jsou ale častější,“ říká například firemní poradce Jaroslav Novotný.
Upozorňuje, že finanční úřady přitom nemusí posuzovat soulad sídla s občanským zákoníkem. „Postačí, když shledají oprávněné důvody k takové delegaci, tedy vrácení. Zákon hovoří hlavně o hospodárnosti a rychlosti řízení, rozhodnutí ale záleží prakticky jen na finanční správě. Proti tomuto rozhodnutí se navíc prakticky nelze odvolat,“ upozorňuje Novotný.
Záleží na úřednících
„Podnikatel by měl argumentovat jinými důvody pro přesun sídla. Například snadnější dostupností veřejných zakázek - se sídlem v Praze se mnohdy skutečně získávají snáze, než když jste z neznámé vesnice,“ doporučuje poradce Jaroslav Novotný. Lehčí to mají také firmy s působností ve více regionech - pražská „centrála“ je pak u nich pochopitelnější.
Více na Aktuálně.cz.
