Fischerův zásah

Vláda se nehodlá smířit s rolí pouhého pozorovatele...

Celý podtitul: Vláda se nehodlá smířit s rolí pouhého pozorovatele v mnohasetmiliardovém tendru na nové jaderné elektrárny ČEZ

[perex]
Tak pánové, takhle to nepůjde. Takto by se dal přeložit vzkaz vlády manažerům společnosti ČEZ, která vyhlásila výběrové řízení na dva nové bloky elektrárny v Temelíně. Kabinet Jana Fischera chce mít obří tendr pod kontrolou, neboť všude ve světě je v oblasti jaderné energetiky konečným garantem stát. Vláda proto uvažuje o rekonstrukci dozorčí rady ČEZ, nejsou vyloučeny ani personální změny v managementu firmy. Vypadá to tak, že Fischer vedení podniku ČEZ vyhlásil válku.

O mnohasetmiliardový tendr na dva nové bloky jaderné elektrárny Temelín, který ČEZ vyhlásil před třemi měsíci, se začala před třemi týdny intenzivně zajímat česká vláda. Motiv není zcela jasný, protože tendr byl doposud veden transparentně bez jakýchkoli problémů. Týdeník EURO exkluzivně získal memorandum, které k této záležitosti připravil český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a jež 22. října adresoval premiérovi Janu Fischerovi, ministrovi zahraničí Janu Kohoutovi, ministrovi průmyslu Vladimíru Tošovskému, ministrovi financí Eduardu Janotovi a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové. V materiálu je mimo jiné uvedeno, že byl připraven scénář, kdy zakázku dostane neznámá firma s neznámými majiteli, která bude fungovat pouze jako překupník, a to za cenu násobně vyšší, než je u obdobných zakázek na světě běžné.
„Model, zvolený společností ČEZ pro stavbu meziskladu v Temelíně (obskurní dodavatel s neznámými skutečnými vlastníky a jednatelem ve vyšetřovací vazbě; cena nesrovnatelně vyšší než v Německu), se v případě Temelínu (obřího tendru na nové jaderné bloky – pozn. red.) prostě nesmí opakovat. Vím, že právě díky prostředníkům si politici a lidé okolo chtějí přijít na své, ale věřím, že hlavní politické strany (nebo alespoň jejich předsedové a nejužší vedení) chápou, co vše je nyní ve hře,“ napsal Václav Bartuška.
„Již dosavadní průběh výběrového řízení ukazuje, že obavy vyjádřené v memorandu nejsou opodstatněné. Žádost o účast ve veřejné zakázce podali pouze tři renomovaní dodavatelé: Westinghouse, Areva a Atomstrojexport společně s firmou Škoda JS. Kvalifikační kritéria na dodavatele jsou totiž konstruována právě tak, aby se o zakázku mohl ucházet pouze dodavatel, který je vlastníkem designu/projektového řešení jaderného ostrova, to znamená designu jaderné elektrárny generace 3 nebo 3+. Není zde tedy prostor pro žádné zprostředkovatele,“ tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Atomstrojexport? Ne!!! Bartuškův materiál dále uvádí, že zakázku nesmí kvůli geopolitickým souvislostem a diverzifikaci zdrojů dostat ruská firma. Vzhledem k tomu, že do výběrového řízení se kromě ruského Atomstrojexportu přihlásily už pouze Westinghouse a Areva, získá zakázku desetiletí buď americká, nebo francouzská firma. A explicitně stanovuje, že konečné řízení v tomto tendru musí mít stát, nikoli ČEZ.
Fischerova vláda chce průběh výběrového řízení řídit prostřednictvím dozorčí rady ČEZ a podle informací týdeníku EURO chystá kvůli tomu její rekonstrukci. Dohlížením na celou záležitost byl Janem Fischerem pověřen vedoucí premiérových poradců Vladimír Mlynář.

Bidenův bodyček? Americký viceprezident Joe Biden při své nedávné návštěvě Prahy údajně nečekaně zatlačil českého ministra zahraničí Jana Kohouta do rohu místnosti, americká ochranka je rychle obstoupila a Biden si šéfovi české diplomacie prý bez servítek řekl o zařízení schůzky se šéfem ČEZ Martinem Romanem mezi čtyřma očima a mimo protokol. Tato historka – ať už je pravdivá, či smyšlená – dobře ilustruje, jak jednání o tendru na dostavbu Temelína probíhají. Pro pořádek jen uveďme, že schůzka Romana s Bidenem se neuskutečnila. Vládní zdroj týdeníku EURO však tvrdí, že o tom, že by se Biden měl setkat s Romanem, slyšel pár dnů před návštěvou amerického viceprezidenta, ale že tato informace se nakonec ukázala jako nepravdivá.
Napsat, že v souboji o několikasetmiliardovou zakázku na dostavbu Temelína s opcí na výstavbu dalších jaderných bloků v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích se nejedná v rukavičkách, by bylo přílišným eufemismem. Hned od začátku totiž spíše než argumentačně vybroušené jednání dobře oblečených gentlemanů u opulentní večeře připomíná hokejovou bitku, při které hráči hned na začátku odhodili rukavice.
Jednomu z důležitých vládních úředníků je opakovaně vyhrožováno, aby do tendru nestrkal prsty. Speciální služby států, jejichž firmy se o zakázku ucházejí, prý připravují kompromitující materiály na české politiky a vysoké manažery ČEZ i s nimi spojené osoby.

Vláda dobývá ztracené pozice Ostatně není divu. Výběrové řízení, které vyhlásil ČEZ, je největším tendrem v Evropě a bude jistě patřit i mezi největší jaderné zakázky na světě, o něž se nyní soutěží. Překvapivé spíše je, že až do poloviny října se o to nijak nezajímala česká vláda. Mluvčí ministra průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský dokonce po vyhlášení tendru uvedl, že výběrový proces je „zcela v kompetenci společnosti ČEZ“. Podobně se vyjádřil i ředitel útvaru jaderných elektráren v ČEZ Petr Závodský. „Rozhodovat nebudou politici, ale jen lidi z firmy ČEZ,“ prohlásil pro Hospodářské noviny předminulý pátek Závodský. „Nechtějte vědět, kdo všechno po tomto výroku volal premiérovi Fischerovi a říkal mu, že takový postup není akceptovatelný,“ řekl týdeníku EURO zdroj z vlády.
S názorem ředitele Závodského při rozhovoru pro týdeník EURO radikálně nesouhlasil právě český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Bartuška: „Všude na světě je jaderná energetika pod kontrolou států. Stát vždy má rozhodující slovo v tom, kdo může stavět, kdo bude dodavatelem a podobně. Je naprosto nemyslitelné, aby si nějaká firma myslela, že si zde může sama o svém rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu. I kdyby byl ČEZ soukromou firmou bez většinového podílu státu, stejně by si v případě, že by chtěl postavit nové jaderné bloky, nemohl sám vybírat dodavatele a jednat bez konzultací a schválení vládou.“
Zhruba před třemi týdny si toto zjevně uvědomil i Fischerův kabinet. Je pravděpodobné, že při vyhlášení výběrového řízení 3. srpna počítala současná vláda s tím, že v listopadu bude ve Strakově akademii již její nástupkyně, a proto se o tendr na dostavbu Temelína nestarala. Když ale Ústavní soud zrušil plánované parlamentní volby, musel se premiér o průběh tohoto výběrového řízení začít zajímat.
Jan Fischer zjistil, že ani resortně příslušné ministerstvo průmyslu a obchodu, ani ministerstvo financí coby akcionář ČEZ nemají o tendru žádné informace. Vláda dokonce až do minulého týdne neměla k dispozici ani zadávací dokumentaci. Teď už ji prý má.
„Kompletní, dokončenou zadávací dokumentaci dosud nemá ani ČEZ. Zadávací dokumentace ještě není ve finální verzi, kvalifikovaným zájemcům bude dána zhruba v květnu nebo v červnu. Zájemcům byla přístupná kvalifikační dokumentace, tedy souhrn technických požadavků, které musí splňovat potencionální zájemce (tu si skutečně vyzvedlo 31 subjektů, především poradenské firmy, pro svoji informovanost – pozn. red.),“ upozorňuje mluvčí ČEZ Kříž.

Roman u „výslechu“ Bartuška se však diví tomu, že o takto významné akci ČEZ neinformoval vládu. „Něco takového je možné jenom v České republice. Výběrová řízení v tak strategické oblasti jsou všude jinde pod pečlivou kontrolou státu, i kdyby šlo o zakázku čistě privátní firmy. V ČEZ vlastní český stát 70 procent akcií. Vláda prostě nemůže dělat mrtvého brouka, protože jí to nikdo v zahraničí neuvěří,“ upozorňuje Bartuška ve svém materiálu.
„Stát je majoritním vlastníkem ČEZ a má své zástupce v dozorčí radě, která se bude podílet na schvalování příslušných dokumentů, na jejichž základě bude proces výběru dodavatele realizován. Lze říci, že je naprosto zřejmé, že ČEZ nemůže učinit žádné závažné rozhodnutí bez souhlasu majoritního vlastníka,“ oponuje mluvčí podniku Kříž.
Šéf premiérových poradců Mlynář podle informací týdeníku EURO tlumočil vedení ČEZ několik otázek, které se kromě probíhajícího tendru podrobně věnovaly i problematické zakázce na výstavbu meziskladu vyhořelého jaderného paliva (viz Tajemný mezisklad). Minulý týden v pondělí to přišel k Mlynářovi na Úřad vlády vysvětlit osobně Martin Roman společně se dvěma odborníky z ČEZ, nicméně poskytnuté informace prý premiéra plně neuspokojily.
ČEZ ale tvrdí, že co se týče zmíněného meziskladu v Temelíně, výběrové řízení na jeho výstavbu bylo zadáno zcela standardně podle zákona o veřejných zakázkách, a to formou dodávky „na klíč“, kdy vybraný dodavatel splnil kvalifikační kritéria. „V okamžiku výběru tohoto dodavatele taktéž jednatelé splňovali požadavky tohoto zákona. K ceně jsme se již několikrát vyjadřovali, cena meziskladu v Temelíně je srovnatelná s cenami obdobných skladů postavených v Německu,“ sdělil týdeníku EURO Kříž.
Někteří členové vlády začali minulý týden také respektovat Bartuškovo doporučení a jasně se vyjádřili ve smyslu, že aktivitu a rozhodující slovo nyní od společnosti ČEZ převezmou právě oni. Fischer uvažoval dokonce o vytvoření meziresortní komise či týmu, které by na tendr dohlížely. Nakonec rozhodl pro standardní cestu, tedy že výběrové řízení bude mít pod kontrolou prostřednictvím dozorčí rady ČEZ. „Zakázka takové povahy a rozsahu nemůže proběhnout bez povšimnutí vlády, budeme té věci věnovat pozornost,“ prohlásil premiér.
„Vláda může tendr ovlivnit také přes výkon akcionářských práv na valné hromadě. Zadavatel navíc může pozvat zástupce státu do výběrové komise,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. „Vláda musí mít na ten tendr enormní vliv,“ prohlásil vicepremiér Martin Barták.
„O veškerých krocích je plně a s dostatečným časovým předstihem informována dozorčí rada společnosti ČEZ, v které jsou majoritně zastoupeni zástupci státu. Dozorčí rada na svém zasedání již 25. června 2009 projednávala podnikatelský záměr dostavby Temelína a zároveň byla informována o způsobu obchodního zajištění formou vyhlášení veřejné zakázky. Ta byla vyhlášena 3. srpna 2009 s širokou mediální odezvou,“ upozorňuje mluvčí firmy Kříž.

Rusové nepadají v úvahu! Situaci a hrozící rizika popisuje zmíněné informační memorandum Václava Bartušky velmi otevřeně: „Vím, že ČEZ má v české ekonomice enormní vliv a mnoho lobbistů. Už mi bylo opakovaně řečeno, ať do tohoto výběrového řízení nestrkám prsty. Ale teď jde opravdu o to, zda tuto zemi řídí vláda, nebo ČEZ. A tvářit se, že vlastně o nic nejde, nemůžeme. Je v zájmu nás všech, aby výběrové řízení pro Temelín bylo maximálně otevřené a transparentní. Pokud by se realizoval nejhorší možný scénář – „no name“ dodavatel s neznámými majiteli, který de facto přeprodá zastaralé know-how za násobek běžné ceny – bude Česká republika i v očích svých spojenců posunuta zpátky na Východ. Už sama skutečnost, že v oboru existuje šest potenciálních dodavatelů, ale dokumentaci si vyzvedla třicítka firem, je pozoruhodná. V této chvíli probíhá ve světě několik podobných výběrových řízení a odběratelé chtějí jednat přímo s výrobci. Proto jsem v uplynulých týdnech navštívil všechny potenciální dodavatele pro Temelín. Jsou to Areva (Francie), Westinghouse (USA), Mitsubishi (Japonsko), Toshiba (Japonsko), Doosan (Korea).“
„Souhrn požadavků v zadávací dokumentaci musí být v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. To například znamená, že ve veřejné zakázce nelze uplatňovat kritéria, jako je geopolitické hledisko. Šlo by o porušení zákonné zásady nediskriminace dodavatelů,“ upozorňuje mluvčí ČEZ Kříž. „Pokud by vláda České republiky chtěla taková hlediska vzít v úvahu, domníváme se, že by to mohla učinit tím, že by svým nařízením vyjmula výběr dodavatele dostavby Temelína z působnosti zákona o veřejných zakázkách. Tato možnost je kdykoli v průběhu zakázky. ČEZ sám se musí ve výběrovém řízení řídit pravidly evropské direktivy, a tím pádem zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách,“ dodává.

Vytratí se konkurence? Podle Kříže musí nyní ČEZ posoudit objemné kvalifikační dokumenty, zda splňují předpoklady. „Předpokládáme, že začátkem roku 2010 bychom již mohli znát kvalifikované zájemce. Poté vyzveme kvalifikované dodavatele k jednání podle zákona. Zároveň bude finalizována zadávací dokumentace. Následně jim předáme zadávací dokumentaci a vyzveme je k předložení definitivních nabídek. To se stane někdy na podzim 2010. Čekáme pak, že závazné nabídky od nich dostaneme v březnu 2011 a po vyhodnocení nabídek dojde ke schválení výběru dodavatele v orgánech společnosti koncem roku 2011, což je interní milník ČEZ,“ říká mluvčí podniku Kříž.
Bartuška vycházel ze dva roky staré zprávy pro Bezpečnostní radu státu, která stanovovala jako základní cíl naší energetiky diverzifikaci zdrojů i přepravních cest. „V případě jaderné energetiky jsem výslovně uvedl, že přidávat k současným šesti sovětským reaktorům (čtyři v Dukovanech, dva v Temelíně) další ruské by bylo zásadní chybou. Nelobbuji za žádného z dodavatelů, ale jsem jednoznačně proti jednomu z nich. Vláda by nepochybně měla posoudit (a případně vyloučit) uchazeče z hlediska zahraničněpolitického a bezpečnostního. Opět – toto posouzení přísluší pouze a jedině jí, nikoli ČEZ.“
Průběh a výsledek výběrového řízení bude totiž mít bezprostřední dopad na naše vztahy s Ruskem, Francií, Spojenými státy americkými a dalšími zeměmi. „Vlády dodavatelských zemí (Francie, Rusko, USA, Japonsko, možná i Korea) se budou bavit s českým protějškem. Jejich partnerem není ČEZ. Stejně tak odpůrci atomu (jak domácí, tak rakouští) budou chtít diskutovat s vládou. Všude ve světě je v oblasti jaderné energetiky konečným garantem stát,“ stojí v citovaném dokumentu.
„Pokud vláda rozhodne, že Rusy nechce, tak se vše nadesignuje bez nich. Ale vláda zatím nic neříkala. Nicméně je třeba si uvědomit, že pokud Bezpečnostní rada státu rozhodne z tendru vystřelit ruského zájemce, který má levnější technologii, ve hře zůstanou pouze dva, Areva a Westinghouse. To znamená, že z tendru se vytratí cenová konkurence a bude hrozit, že Francouzi se domluví s Američany na společném postupu, a pak může být výsledná cena nepředstavitelně vysoká,“ sdělil týdeníku EURO nejmenovaný člen dozorčí rady ČEZ. Podle něj není možné Rusy z výběrového řízení „vyhodit“ před podáním závazných nabídek, tedy ne dříve než v březnu 2011. Je jasné, že ruská firma se dá z tendru vyloučit i elegantněji. Například tak, že se jí zadavatel zeptá, kolik nových jaderných elektráren postavila v zemích EU. Pokud toto kritérium firma nesplní, v tendru by neměla co pohledávat

Stovky miliard nahoru dolů Dalším klíčovým bodem, který informační memorandum zmiňuje, je předpokládaná cena zakázky: „Zahraniční partneři opakovaně zmiňovali odhady ČEZ, očekávající náklady na 1 kW výkonu mezi sedmi a deseti tisíci eury. To by implikovalo cenu zakázky na dva reaktory pro Temelín na zhruba 500 až 800 miliard korun. V této chvíli se v Olkiluoto (Finsko) staví reaktor EPR (Areva) nejmodernější, ‚tříapůlté‘ generace, o výkonu 1600 MW za 3,2 miliardy eur – tedy cena za 1 kW přesně dva tisíce eur. Dva reaktory za „finskou“ cenu by stály 6,4 miliardy eur čili 160 miliard korun. Je pravdou, že díky nové výstavbě jaderných elektráren šly ceny materiálů i zařízení nahoru. Ale ne tak výrazně.“ (Ve skutečnosti již cena v Olkiluoto dosáhla 5,2 miliardy eur, v tuto chvíli probíhá arbitráž a projekt je téměř zastaven.)
K tomu generální ředitel ČEZ Martin Roman uvedl: „Zcela souhlasím s Václavem Bartuškou, že nové dva bloky v Temelíně nesmějí být předražené. Takovou nabídku bychom nikdy nepřijali.“ A mluvčí firmy Kříž ho doplnil: „ČEZ dosud nikdy nesdělil svá očekávání ceny výstavby nových jaderných bloků a neučiní tak ani v budoucnosti. Jakoukoli indikací ceny by oslabil svou vyjednávací pozici v průběhu výběrového řízení. ČEZ je plně přesvědčen, že vzhledem k transparentnímu výběrovému řízení podle evropských pravidel a díky velikosti zakázky až pět bloků bude schopen dosáhnout velmi dobré ceny.“
Václav Bartuška ještě upozorňuje, jak se vyhnout enormnímu zdražení stavby skrze takzvané vícenáklady: „V případě finského kontraktu pro Olkiluoto je cena 3,2 miliardy eur za reaktor konečná, veškerá rizika nese dodavatel. Areva a Siemens už nyní prodělávají přes miliardu eur, ale s tímto rizikem do tendru šly, a musejí je nést. Finská strana žádné zvýšení ceny nepřipustí.“ „Společnost ČEZ si je plně vědoma důležitosti výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Je proto jenom dobře, že emocionální debata o potřebě či nepotřebě jaderné elektrárny je nyní v rovině, jak nejlépe realizovat stavbu. Což je určitě v zájmu všech – vlády, občanů, ČEZ a jeho akcionářů, ale i českých firem,“ tvrdí mluvčí podniku Ladislav Kříž.

BOX
Tajemný mezisklad Na výstavbu strategického meziskladu na vyhořelé palivo z elektrárny Temelín, který má být dokončen příští rok, si najal ČEZ firmu s anonymními vlastníky skrytými v Lichtenštejnsku. Sklad za 1,5 miliardy korun staví společnost CEEI, jejímž jednatelem byl Martin Peter. Toho podle Mladé fronty Dnes zatkla policie kvůli údajné přípravě brutálního napadení a vydírání svého kolegy – současného jednatele CEEI Jiřího Kováře, který byl v 90. letech šéfem Úřadu vlády. Kovář je dodnes aktivním politikem ODS. V pozadí konfliktu je podle Petera hádka o to, komu firma patří a kdo bude příjemcem zisku ze zakázky. Peter uvedl, že firma je částečně jeho. To však odmítá Kovář. Podle něj byl Peter z funkce odvolán, protože na účet firmy vedl nákladný život. Proč si ČEZ vybral společnost, která není schopná doložit své vlastníky a v níž jednání jednoho z klíčových lidí vyšetřuje policie, vysvětlují jeho manažeři tím, že neměli jinou možnost. CEEI se do soutěže o mezisklad přihlásila jako jediná.