Trh doporučuje nepodceňovat španělského finančního obra
Úsměv na tvářích novinářů i finančníků vzbuzovala před časem skutečnost, že se o Komerční banku uchází také španělská Banco Santander. Tento peněžní ústav však v poslední době získal v západní Evropě poměrně slušnou prestiž rozumně expandujícího investora a politické kruhy hovoří o velkých šancích na úspěch i v České republice. Zatím se hledá zájemce. Vstup Španělů do našeho finančního sektoru vypadá na první pohled nesmyslně. „Z teritoriálního hlediska by mohli mít o náš bankovní sektor zájem především Němci a potom Holanďané, konkrétně ABN Amro, neboť ti se snaží působit maximálně globálně, řekl týdeníku EURO před časem jeden z předních českých bankéřů. Tímto směrem se ale největší český peněžní ústav vůbec vydat nemusí. Představitelé obou velkých holandských domů – ABN Amro i ING – investiční zájem o naši první dámu již před časem jednoznačně odmítli. „Žádné další akvizice v České republice, prohlásil koncem letošní zimy rezolutně manažer ABN Amro pro střední a východní Evropu Willem Veger. Také německý zájem nevypadá nijak silný. Neustále se spekuluje o Deutsche Bank. Ta neuspěla v boji o ČSOB a zvažovala (možná ještě zvažuje) vstup do Investiční a Poštovní banky. Řada důvěrných informací ale říká, že o Komerční banku nestojí. I když někteří finančníci připouštějí změnu jejího postoje poté, co dojde k úplnému doplnění představenstva vedeného Radovanem Vávrou. Jeho pravá ruka – Michal Větrovský – jehož vstup do představenstva se očekává, má údajně vynikající vztahy s Deutsche Bank v Londýně, jejímuž hlasu má být v německé centrále údajně dosti nasloucháno. Světový gigant bývá také často skloňován v souvislosti s českými aktivitami druhé největší evropské pojišťovny Allianz. Ta se údajně měla zajímat i o Komerční banku a Deutsche Bank je jejím velkým akcionářem. V Německu se ovšem toto propojení nijak nepřeceňuje. Ještě větší podíl totiž drží konkurenční HypoVereinsbank, která je také považována za toho, kdo Allianz ovládá. A také za možného zájemce o velkou akvizici v České republice. Ostatně Deutsche Bank se poté, co sešlo z její fúze s Dresdner Bank, (jež zkolabovala vlastně především kvůli střednímu managementu, když top management měl již ruku v rukávě), prý věnuje nastolení pořádku ve vlastních řadách. A proč by ne? Zájemců o státní podíl v Komerční bance se sice přihlásilo čtrnáct, toto číslo však nemá téměř žádnou vypovídací schopnost, protože u většiny investorů nemusí znamenat skutečný zájem o převzetí kontroly nad peněžním ústavem. První kola podobných soutěží, výběrových řízení a tendrů jsou pro řadu z nich cestou k tomu, jak snadno získat informace, k nimž se jinak nedostanou. Vláda však nutně potřebuje najít skutečného a strategického zájemce. Příběh IPB přitom naznačuje, že může přijít i ze země, z níž to nikdo nečekal. Musí ovšem mít strategický plán, do jehož realizace nákup v České republice zapadá. Italská Uni Credito usiluje o IPB v rámci své snahy proniknout do střední Evropy a zakotvit v ní. Pokud by se vedle Polska, Bulharska a Slovenska usadila i u nás, stala by se silným poskytovatelem finančních služeb v regionu středovýchodní postkomunistické Evropy. To je v podstatě podobná strategie, kterou zvolila rakouská finanční skupina Erste. Ta získala nejprve banku v Maďarsku, poté Českou spořitelnu a nyní zvažuje investice do stejné instituce na Slovensku. Mnozí odborníci předpokládají, že nejde o nic jiného, než jak zvýšit cenu Erste der Österreichische Sparkassen před případou fúzí s někým větším, než je sama. A stejně se prý chová i Banco Santander, jež projevila zájem o Komerční banku. V evropských finančních kruzích je považována za velice dravý a promyšleně bobtnající peněžní ústav. Mimo jiné patří mezi ty, které mají silné lobbistické zastoupení v Bruselu. Například holandští analytici doporučují tuto banku nepodceňovat. „Je ukázkou toho, jak promyšleně projít globalizačním procesem. Před pár lety ji nikdo neznal a teď patří do nejlepší části finanční Evropy, zdůrazňuje jeden z nich. Peníze a telekomunikace. Banco Santander zatím nedala najevo, že by chtěla významněji expandovat ve východní Evropě, což samozřejmě ještě neznamená, že nechce. Přesto by mohla nastat zvláštní situace, že by do České republiky expandovali dokonce dva španělští spojenci najednou – jeden v bankovnictví a druhý v telekomunikacích. Banco Santander mimo jiné zachytila i trend spolupráce mezi finančními a telekomunikačními institucemi. Nedávno podepsala alianci s jedním z největších evropských telefonních operátorů, společností Telefónica. A ta, jak známo, usiluje o spojení s nizozemskou společností KPN, která rozhodující měrou ovlivňuje dění v Českém Telecomu. Navíc mají Španělé podle informací týdeníku EURO výrazný zájem také o České radiokomunikace. Telefónica je podobně dravě expandující společností jako Banco Santander. V oblasti mobilních telefonů zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku meziroční růst čistého zisku o 34 procent, celkově potom o devatenáct procent na 286,5 milionu eur. Na pevných linkách totiž prodělala kvůli deregulaci španělské sítě. Celkové tržby společnosti se v prvním pololetí pohybovaly okolo 2,5 miliardy eur. V uplynulých dnech se internetová divize společnosti fungující pod obchodním názvem Terra Networks dohodla na koupi amerického čtvrtého největšího poskytovatele přístupu k internetu v USA, firmy Lycos. V Evropě se dostala na druhé místo a navíc uzavřela dohodu o spolupráci s mediálním koncernem Bertelsmann (EURO 21/2000). Španělský kapitál se tak v poslední době projevuje jako velice expanzivní, byť na dobyvačné cesty vyráží z ekonomicky ne právě nejvyspělejší země. Španělsko je po čtrnácti letech pobytu v Evropské unii zhruba na osmdesáti procentech hrubého domácího produktu průměru západoevropských zemí. Ekonomové očekávají, že letos by měl hrubý domácí produkt této země vzrůst o více než čtyři procenta. Nezaměstnanost se sice pohybovala dost nad deseti procenty, má ale najeto na trend k poklesu a země si zjevně začíná užívat konjunktury – pravda tažené především domácí poptávkou obyvatelstva a provázené dosti vysokým schodkem zahraničního obchodu. Mít v České republice k dispozici banku i někoho, kdo bude její produkty prodávat po internetu, což by spojení Banco Santander a společnosti Telefónica umožňovalo, by jistě bylo výhodné. Je to trend, o němž musí uvažovat i ostatní velké banky. Existuje–li nějaký plán o společném postupu, potom by jej zřejmě mohla překazit jen averze holandské vlády, které se vstup Telefónici do KPN údajně moc nezamlouvá. Rozhodně ale varianta, že španělskou ekonomiku u nás poznáme i jinak než jen přes olivy a vozy se značkou Seat, není až tak úplně z říše pohádek.
Banco Santander Central Hispano
Desátá na světě
Získat konkurenceschopnost na globálním poli, to je směr, který si vytyčila Banco Santander Central Hispano (BSCH). Silně investuje v Latinské Americe, kde se zařadila mezi nejdůležitější hráče na trhu, a zvyšuje své podíly i v Evropě. Přitom si spolu s ostatními španělskými bankami chrání domácí trh: už několik zahraničních bank se na něm pokoušelo uspět s retailovým bankovnictvím, avšak silné konkurenční tlaky a nízké marže je vyhnaly, uvádí zpráva EIU o Španělsku.
BSCH se sídlem v Santanderu byla založena v roce 1857 několika baskickými obchodníky na financování obchodu s koloniální Latinskou Amerikou. Dnes je doma vůdčí bankou v řadě nabízených produktů. To v kombinaci s příznivými hospodářskými podmínkami na španělském trhu vytváří podle expertů ratingové agentury Moody s prostředí pro udržitelný růst. I proto se ratingový výhled této agentury posunul letos v dubnu ze stabilního na pozitivní, jak napsala agentura Dow Jones.
„Na výhledu se odrazily lepší finanční základ a pokrok při scelování dvou bank – Banco Santander a Banco Central Hispano (první a třetí španělské banky – pozn. red.), jež se počátkem roku 1999 sloučily do entity BSCH, uvedla agentura. V první polovině května potvrdila dlouhodobou známku Aa3, krátkodobou Prime–1 a známku finanční síly B. „Banka má potenciál stát se významným účastníkem konsolidace bankovního sektoru v Evropě, dodala.
BSCH v posledních měsících dbá na omezení provozních i úvěrových výdajů a vytvořila si konzistentní strategii po obchodní i geografické stránce. Ústav Banco Santander Central Hispano nabízí maloobchodní služby prostřednictvím 8364 poboček s přibližně devadesáti tisíci zaměstnanci, dále správu aktiv v úhrnné výši 338 miliard dolarů, velkoobchodní a privátní bankovnictví. Tržní kapitalizace peněžního domu se pohybuje kolem 41 miliard dolarů, což BSCH řadí mezi hlavní banky eurozóny a na desáté místo ve světě. V Evropě už uzavřela několik finančních aliancí, podíly drží konkrétně v Royal Bank of Scotland (nedávno zahájila převzetí NatWest), německé Commerzbank a francouzské Société Générale.
Letos už stihla získat latinskoamerickou společnost nabízející finanční služby on–line s názvem Patagon.com a sloučila ji se svou divizí Open Bank. Internetové bankovnictví bylo donedávna její slabou stránkou. Zatím posledním nákupem byla letos v květnu mexická Banca Serfin za 1,56 miliardy dolarů, s níž ovládají Španělé v Mexiku již osmnáct procent trhu, a tudíž jsou třetí. Aktivní je BSCH ve dvanácti latinskoamerických zemích.
Kateřina Koubová
