Flek konkursem

Smírné řešení sporů s Nomurou zmizelo v nenávratnu

Až do krve zřejmě půjde spor mezi státem a mezinárodní investiční bankou Nomura v kauze kolem krachu Investiční a Poštovní banky (IPB). Naděje na možné smírné řešení pohřbil konkurs na IP banku. Prázdnou skořápku, která zůstala z IPB poté, co v červnu 2000 prodal nucený správce aktiva i pasiva ČSOB. Náměstek ministra financí Ladislav Zelinka připouští, že i přes dobrou vůli na obou stranách půjde sotva urovnat spor dohodou. Těžko se totiž mohou všechny strany dohodnout na zastavení všech soudních sporů, což je podmínkou jakéhokoli narovnání. Nomura totiž ztratila kontrolu nad IP bankou, která vede dva spory se státem o velmi vysoké částky. Jde o spory s Úřadem pro hospodářskou soutěž a s ČNB. Dohromady je ve hře osmdesát miliard korun a je nepravděpodobné, že by konkursní správce Vladimír Zachoval tyto soudy ukončil. Mohl by se totiž dostat do vážných sporů s věřiteli, kteří by se mohli cítit poškozeni. Konkursní správce je totiž povinen získat do konkursní podstaty maximum majetku. Na druhou stranu spor, který vede IP banka se společností JP Morgan a s ČSOB u arbitráže ve Vídni, může rychle skončit. IP banka totiž musí složit kauci ve výši devíti set tisíc liber, jinak bude arbitráž ukončena. Na účtech je však podle Tomáše Kopřivy z představenstva IP banky necelý milion korun.

Podrážděná reakce.

ČSOB by tak mohla být v klidu, protože konkurs ji zatím nijak neohrožuje. Jenže v klidu není. Minulý čtvrtek vydala prohlášení, v němž oznamuje, že žádá svolání mimořádné valné hromady, kde má být vyměněno představenstvo a zdůrazňuje, že podle jejích informací byl konkurs prohlášen na základě nepravdivých a zavádějících informací a nápadně připomíná konkurs na Union banku. ČSOB rovněž hodlá podat trestní oznámení pro trestný čin podvodu. Je to jedna z nejostřejších reakcí ČSOB na nějakou událost týkající se kauzy IPB za posledních několik let. Jde jen o to, že konkurs zabránil ČSOB v poslední chvíli v ovládnutí IP banky, nebo je za tím něco více? Zatím můžeme jen spekulovat.
Každopádně ČSOB získala od Nomury právě před dvěma týdny 46 procent akcií IP banky a nyní disponuje zhruba osmdesáti procentním podílem. Právě, když akcie přebírala, vyhlásil soudce Jaroslav Suchý z Městského soudu v Praze konkurs na základě návrhu předloženého představenstvem IP banky. Důvodem byla kritická situace, která vznikla tím, že finanční úřad vyměřil IP bance doplatek na dani z příjmu ve výši zhruba čtyřiceti milionů korun. K této částce má být navíc připočteno penále, takže dlužná částka se blíží sto padesáti milionům. Mluvčí ČSOB Milan Tománek ve zveřejněné tiskové zprávě uvedl, že daňové povinnosti IPB na IP banku nepřešly a povinnost platit dlužné daně se vztahuje na ČSOB. Navíc na účtech IP banky při odchodu nuceného správce bylo zhruba sto milionů korun.

Neodpáratelné dluhy.

Tomáš Kopřiva má však po ruce pádné argumenty. Na ČSOB přešla daňová povinnost podle smluv pouze za roky 1999 a 2000. Doměrek finančního úřadu je z podstatné části za dřívější období. Již dříve finanční úřad doměřil daň ve výši sedmdesáti milionů korun, z čehož bylo devět milionů z období roku 1999. Advokát IP banky Tomáš Sokol vyzval ČSOB dopisem, aby částku uhradila, ta však nereagovala. IP banka tudíž zaplatila státu sedmdesát milionů korun. Když přišel požadavek na dalších čtyřicet a hrozba dalšího vysokého penále, nezbylo statutárním orgánům než podat návrh na konkurs a soudce o něm rozhodl jen den před vypršením zákonem dané desetidenní lhůty.
Celková situace IP banky skutečně není nijak růžová. Největším závazkem je momentálně úvěr od Nomury na vedení sporů, z něhož bylo vyčerpáno zhruba 37 milionů, britským právníkům dluží banka kolem dvaceti milionů, českým právním kacelářím čtyři miliony a o 5,6 milionu se přihlásil bývalý člen představenstva IPB zastupující Nomuru Petr Beneš, který mimochodem také podal návrh na konkurs. Jeho pohledávka představuje odstupné, které měl dostat za to, že krachem IPB přišel o místo. Svou pohledávku přihlásila minulý týden i samotná ČSOB. IP banka jí údajně dluží rovných 112 Kč. I tato směšná částka však stačí k tomu, aby se ČSOB stala účastníkem konkursního řízení a mohla podávat návrhy a stížnosti, což zjevně hodlá činit. Pravděpodobnost, že se jí podaří vyhlášený konkurs zrušit, však zřejmě není nijak vysoká. Kdyby zasáhl ministr financí a nařídil zrušení rozhodnutí o daňovém doplatku, byl by to za současné situace neuvážený krok, protože by stát ztratil pozici věřitele v konkursu a nemohl by jeho průběh nijak ovlivnit.

Scénáře drastické a hororové.

Vývoj pak rozhodující měrou závisí na úvaze správce konkursní podstaty Vladimíra Zachovala. Má téměř neomezenou moc a když se rozhodne, může se pokusit klidně rekonstruovat původní IPB. Do konkursní podstaty by zahrnul aktiva, která přešla na IPB, a pasiva, tedy závazky vůči vkladatelům by se staly pohledávkou za konkursní podstatou. Situace by se otočila, nikoli on, ale ČSOB by musela k soudu a dožadovat se vylučovací žalobou zrušení takového rozhodnutí. Má to však svůj háček. Správce v takovém případě nese plnou odpovědnost za škodu, která by mohla ČSOB takovým postupem vzniknout. Může však postupovat opatrněji, metodou, jakou zkoušejí právníci některých šlechtických restituentů. Vybere si nějaké jednotlivé aktivum a zahrne ho do podstaty. Bude to takový majetek, o němž bude třeba rozhodovat méně zkušený soud a správce bude mít větší šanci na úspěch. Pokud by takový soud vyhrál, znamenalo by to precedens vážně ohrožující stabilitu existujícího právního stavu a pro ČSOB by to bylo nepříjemné.
Další pro ČSOB nežádoucí záležitostí může být to, že se konkursní správce dohodne s někým, kdo má zájem na pokračování arbitráže s JP Morgan a ČSOB, a ten mu daruje peníze na pokračování sporu. Půjčit si je nemůže, protože by to znamenalo jeho osobní závazek, a nikoli závazek konkursní podstaty, což by vzhledem k nejistotě, jak arbitráž dopadne, představovalo příliš vysoké riziko. Navíc pro Nomuru by nejspíše nebyl problém takový dar poskytnout.
V ČSOB jsou proto zřejmě přesvědčeni, že za vyhlášením konkursu stojí Nomura. Její mluvčí v ČR Jiří Hrabovský to však odmítá a tvrdí, že časový souběh mezi předáním akcií IP banky ČSOB a vyhlášením konkursu je čistě náhodný. Těžko tomu uvěřit, ale žádný důkaz pro podezření ČSOB na stole zatím není.

Šup s kostlivcem do skříně.

Podle dobře informovaných zdrojů může konkurs v IP bance vést k tomu, že se spory kolem krachu IPB rozdělí do dvou skupin. Nomura začne řešit spor s ČSOB vyjednáváním přímo s jejím vlastníkem, belgickou finanční skupinou KBC. V krajním případě se může na stole ocitnout i varianta prodeje ČSOB Nomuře. Nomura vede v současnosti spor s ČSOB a KBC u Městského soudu v Praze, pro porušení hospodářské soutěže. Domáhá se 30,5 miliardy korun plus naběhlý úrok.
Spor se státem bude potom veden zvlášť. Zde však jednání zatím uvízla na mrtvém bodě. Loni na podzim byl připraven dokument, který měl stanovit pravidla pro urovnání vztahů a vypořádání vzájemných nároků. Výši odškodnění pro jednu nebo druhou stranu měl stanovit nezávislý mediátor. Smlouvu pak měli stvrdit na společném jednání ministr financí Bohuslav Sobotka a nejvyšší představitelé společnosti Nomura. Setkání mělo proběhnout nejprve v Tokiu, potom v Londýně, ale nakonec k němu vůbec nedošlo. Navíc Sobotka pověřil vyjednáváním s Nomurou kromě náměstka Zelinky, do jehož kompetence arbitráže spadají, ještě svou poradkyni Kláru Malečkovou, která dříve pracovala v ČSOB. Představitelé této banky se však vždy k možnosti smírného urovnání sporu s Nomurou stavěli velmi skepticky. Jiří Hrabovský nyní tvrdí, že jednání za tři měsíce nepokročila a obě strany se nesešly. Pouze čeští právníci se pokouší prosadit, aby arbitři jednali nejen o čtyřicetimiliardové žalobě Nomury na základě dohod o ochraně investic, ale zároveň i o žalobě České republiky na Nomuru o náhradu škody ve výši 263 miliard korun. To však není zcela obvyklá praxe. Jednání arbitráže se tak protahuje a je možné, že z konečného rozhodnutí se nakonec bude rmoutit, nebo radovat už jiná vláda. Lze předpokládat, že to je pro kabinet Vladimíra Špidly poměrně žádoucí varianta.