Evropu budou charakterizovat zkrácené úvazky Pružnost trhu práce lze zvyšovat v zásadě dvěma způsoby - spontánně a uměle. Zatímco v USA vede nedostatek sociálních dávek občany ke spontánní vynalézavosti, jak se na pracovním trhu uplatnit, sociálně naladěná Evropa se kloní k tomu, aby pružnost pracovnímu trhu dodával stát, a to tím, že bude podporovat pracovní úvazky, šité na míru.
Evropu budou charakterizovat zkrácené úvazky
Pružnost trhu práce lze zvyšovat v zásadě dvěma způsoby - spontánně a uměle. Zatímco v USA vede nedostatek sociálních dávek občany ke spontánní vynalézavosti, jak se na pracovním trhu uplatnit, sociálně naladěná Evropa se kloní k tomu, aby pružnost pracovnímu trhu dodával stát, a to tím, že bude podporovat pracovní úvazky, šité na míru.
Vysoká nezaměstnanost v zemích Evropské unie vedla ekonomy v 90. letech k debatám o tom, jak dosáhnout větší pružnosti trhu práce. Evropský sociální stát byl kritizován za přehnanou sociální ochranu odrazující firmy od vytváření pracovních míst. Naopak za vzor byl dáván americký model nabízející omezené sociální jistoty pro nepracující, zato však poskytující možnost zajistit si vysoký příjem prací. Velký rozdíl mezi pracovními a sociálními příjmy má působit stimulačně, ať ohledem k požadavkům zaměstnavatelů, nebo podněty k hledání práce.
Americký model se pro zhýčkanou Evropu nehodí
Americký model napomáhá efektivitě trhu práce a zaměstnanosti, přitom ale klade vysoké nároky na pracovníky. V USA lidé střídají pracovní místa mnohem častěji než v Evropě a stěhování za prací je tam obvyklejší než jinde. Přísné nároky na sociální dávky zvyšují riziko, že stát neposkytne pomoc potřebným, kteří se v nelehké situaci octli nikoli vlastní vinou. Zatímco v Evropě pobírají podporu v nezaměstnanosti dvě třetiny lidí bez práce, v USA je to jen třetina. Drsnost sociálního systému je hlavním důvodem, proč je americký model nepřenosný na zhýčkanou Evropu. Pružnost amerického trhu vznikla v podstatě spontánně, neboť vyplynula z jeho deregulace. Odpovídá americké tradici vycházející z protestantizmu a založené na tom, že se člověk má probíjet sám. Západní Evropa vychází spíše z katolické kultury nastavující vždy pomocnou ruku chudým a potřebným. Nicméně přetlak přebujelého sociálního státu si i zde vynutil praktiky, které měly zvýšit pružnost pracovního trhu.
V Rumunsku si lidé musí poradit sami
Také v postkomunistických zemích se ale setkáváme se strategiemi, které je možno označit za spontánní hledání flexibility. Příkladem je Rumunsko, kde z pohledu schopnosti využívat znalosti a dovednosti pracovníků stát naprosto selhal. Při vysoké nezaměstnanosti a neschopnosti chudé ekonomiky financovat sociální systém si lidé pomáhají sami. Ochota rumunské inteligence přestěhovat se za prací třeba i do zahraničí a masový zájem nezaměstnaných o soukromé zemědělství, poskytující alespoň základní obživu, není sice velkým úspěchem, nicméně svědčí o schopnosti lidí vypořádat se s těžkou situací.
Pro Českou republiku jsou typické OSVČ
I v České republice se můžeme setkat s praktikami, které spontánně posilují pružnost trhu práce. Podle typu netradičních pracovních forem je u nás, ve srovnání s ostatními zeměmi, větší zájem o samostatně výdělečnou činnost. Ten se pak spojuje s podnikavostí českých lidí. Podle expertů Světové banky může však tento zájem do jisté míry souviset s vysokým daňovým zatížením zaměstnanců. Živnostenský list umožňuje dosáhnout vyššího výdělku a snížit náklady na pracovní sílu firmě, pro kterou člověk pracuje. Státní aparát však dosud pružnost trhu práce nepovažuje za prioritu. Nezaměstnanost nedosáhla zatím neúnosné úrovně, a pokud v některých regionech expandovala, byla tu pohotově sociální síť. Proto se také posilování pružnosti zatím nestalo veřejným tématem. Do budoucna by však mělo dojít ke změně, a to z několika důvodů. Dále bude růst podíl pracovníků ve službách a s tím i rozmanitost pracovních forem, což bude rozšiřovat prostor růstu pružnosti. Vstup do EU dá nový impulz pro využívání metod, které se v zahraničí osvědčily. Konečně ochota vnímat nové trendy na pracovním trhu v globalizovaném prostředí může vést k řešení vyhovujícímu firmám i pracovníkům, a předejít tak některým formám samovolné pružnosti, jež jsou pro společnost škodlivé - ať proto, že posilují šedou ekonomiku, nebo zneužívají sociální systém.
_ V Nizozemsku vsadili na zkrácené úvazky V Nizozemsku napomohl flexibilizaci pracovního trhu komplexní program boje proti nezaměstnanosti, jehož cílem nebylo jednostranné odstranění sociálních jistot vedoucí ke zlevnění pracovní síly, nýbrž snaha o přiměřený kompromis. K tomu je ovšem zapotřebí dobrá komunikace mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, což je v mnoha zemích kamenem úrazu. V Nizozemsku se však podařilo vytvořit dobré komunikační kanály mezi zaměstnanci a firmami, přestože odborová organizovanost je tu na nízké úrovni. Politici vsadili na programy sdílení pracovních míst a zkrácené úvazky, aby bylo zaměstnáno více lidí. Nezaměstnanost tím klesla a do pracovních sil se zařadilo mnoho žen, které doposud stály mimo trh práce. Podle zastánců nizozemského modelu politika poskytující práci co největšímu počtu lidí (byť jen na zkrácený úvazek) snižuje současně příjmovou nerovnost. To je pro sociálně orientovanou Evropu přijatelnější přístup. Tím se také liší od amerického, který nerovnost naopak posiluje. _
Švédsko se zaměřilo na ženy
Ve Švédsku je flexibilizace trhu práce určována dvěma faktory. Jedním je snaha o zrovnoprávnění žen a z toho pramenící politika zaměřená na sladění pracovní a rodinné role. Druhým je ochota využít i složitých opatření jako je firemní školení k prevenci nezaměstnanosti. Oba faktory zakládají odlišnost švédského přístupu od nizozemského. Zatímco v Nizozemsku se průměrná délka pracovního zatížení zkracuje, ve Švédsku se naopak klade důraz na odstraňování překážek bránících ženám pracovat plnou pracovní dobu. V posledních letech zde podíl žen s částečným úvazkem mírně klesl a podíl atypických forem práce ve Švédsku je menší než třeba v Nizozemsku nebo Velké Británii. Švédské firmy jsou zato otevřenější funkční flexibilitě, poskytují pracovníkům školení dovolující jim vykonávat různé pracovní úkoly podle aktuálních potřeb. Zaměření na funkční flexibilitu souvisí s ochotou firem nést určité sociální náklady, které se mohou vrátit až v delším časovém období.
___
Formy úvazků v některých západních a východních zemích
Typ úvazku Velká Nizozemsko Švédsko Slovinsko
Británie
Bez smlouvy 14,8 4,2 0,6 5,3
OSVČ 8,4 7,2 7,9 8,0
Zkrácený úvazek
na dobu neurčitou 14,4 23,6 12,8 0,5
Zkrácený úvazek
na dobu určitou 1,2 9,4 6,9 12,3
Ostatní
atypické formy 7,5 5,4 1,0 7,6
Plný úvazek
na dobu neurčitou 53,7 50,3 70,8 66,3
Atypičtí pracovníci
včetně OSVČ 46,3 49,7 29,2 33,7
Atypičtí pracovníci
bez OSVČ 37,9 42,6 21,2 25,8
Typ úvazku Česká rep. Maďarsko Rumunsko Bulharsko
Bez smlouvy 5,9 10,2 8,7 8,6
OSVČ 11,9 10,1 26,5 11,7
Zkrácený úvazek
na dobu neurčitou 1,4 3,0 2,6 3,1
Zkrácený úvazek
na dobu určitou 9,9 7,4 2,7 20,1
Ostatní
atypické formy 3,5 2,3 2,6 1,2
Plný úvazek
na dobu neurčitou 67,4 67,0 57,0 55,3
Atypičtí pracovníci
včetně OSVČ 32,6 33,0 43,0 44,7
Atypičtí pracovníci
bez OSVČ 20,7 22,9 16,5 33,0
Pramen: Mezinárodní výzkum Households, Work and Flexibility.
* V Japonsku monitorují trh práce velmi sofistikovaně. Přesto itam přesahuje nezaměstnanost šest procent.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ČTK
