Zdánlivý chaos okolo prezidentských voleb se řídí přesnými pravidly
Byly to volby vyrovnané a nudné. Dva hlavní kandidáti na post amerického prezidenta neměli v letošním předvolebním klání žádná silná témata, průzkumy možná i proto dávaly Alu Goreovi i Georgi W. Bushovi zhruba stejnou šanci zvítězit. Jedno ale bylo jasné: ať jsou síly jakkoli vyrovnané, 7. listopadu se rozhodne. Jenže pak přišlo to drama.
Americký týdeník Business Week už zhruba tři týdny před volbami upozornil, že příštím americkým prezidentem se nemusí nutně stát kandidát, který získá nejvíce hlasů. Zvláštností amerických voleb je totiž takzvaný Sbor volitelů (Electoral College) ustavený v roce 1787 zakladateli Spojených států amerických. Otcové zakladatelé jej ve svém pojetí chápali jako nástroj vyvažující negativní vliv přílišné míry demokracie. Jde přitom o relikt evropského filozofického myšlení, které v první polovině osmnáctého století reprezentoval francouzský filozofický autor Montesquieu.
Sbor volitelů funguje tak, že každý stát získá počet volebních hlasů rovnající se celkovému počtu volených zástupců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Má–li třeba stát New York dva senátory a jedenatřicet členů Sněmovny reprezentantů, ve Sboru volitelů získá celkem 33 hlasů. Nedostatkem tohoto systému je neadekvátní vliv států s nízkou populací. Business Week upozornil na to, že všech dvaadvacet nejmenších států Unie má méně obyvatel než samotná Kalifornie, která ovšem oproti těmto státům disponuje polovičním počtem hlasů ve Sboru volitelů.
Tento na první pohled nespravedlivý systém má ale i jednu nespornou výhodu. Nutí kandidáty, aby nezapomínali na voliče v méně obydlených oblastech. Kdyby byl zrušen, třeba v Utahu a v Nevadě by prezidentské kandidáty už nikdo nikdy neviděl. Ti by se totiž věnovali jen kampani v hustě obydlených městských oblastech na obou pobřežích USA.
V letošních volbách se stalo přesně to, co avizoval Business Week. Demokratický kandidát Al Gore sice získal o zhruba dvě stě tisíc hlasů více než republikán George W. Bush, ale vítězstvím ve státu Florida se Bushovi podařilo získat 271 hlasů ve Sboru volitelů. Neoficiální zpráva agentury Associated Press přitom minulý pátek odpoledne říkala, že Bush vyhrál na Floridě jen o neuvěřitelně těsných 327 hlasů. Pokud bychom zůstali u těchto informací, měl by být prezidentem vyhlášen George W. Bush a basta. Můžeme si přitom myslet něco o stupidních pravidlech osmnáctého století, o Disneylandu, který chce světu diktovat pravidla demokratického chování a sám nemá zameteno před vlastním prahem, ale to je tak vše. Dokud psané pravidlo platí, musí se dodržovat. I to je Amerika.
Nový americký prezident však bude jmenován až 20. ledna a do té doby se může mnohé změnit. V tuto chvíli je pravděpodobné, že příznivci demokratů napadnou u soudu průběh hlasování ve floridském obvodu Palm Beach, kde byly hlasovací lístky natištěny tak, že mohly voliče při hlasování mást. Někteří lidé z tohoto obvodu tvrdí, že zřejmě omylem hlasovali pro kandidáta Reformní strany Pata Buchanana, byť chtěli přidělit hlas Alu Goreovi. Sám Buchanan uznal, že jeho zisk v Palm Beach je neobvykle vysoký oproti obvodům, kde se hlasovalo na jinak graficky upravených lístcích. Při sčítání hlasů v tomto obvodu navíc pracovníci volební komise vyřadili zhruba dvacet tisíc chybně vyplněných volebních lístků. I toto číslo je neobvykle vysoké. Proto je možné, že se budou volby v Palm Beach opakovat, a kdo ví, jak to dopadne tentokrát. Větší šanci vyhrát v opakovaných volbách má zjevně Gore. Aby toho nebylo málo, Bushův tým se vážně zabývá otázkou, zda nepožádat o přepočítání hlasů ve státech, kde Gore zvítězil jen velmi těsně.
Na jméno nového amerického prezidenta si tak zřejmě počkáme ještě pár týdnů. V tuto chvíli lze konstatovat jen to, že Gorea připravil o vítězství v prvním kole kandidát Strany zelených Ralph Nader. Jen na Floridě získal bezmála sto tisíc hlasů. Kdyby býval z voleb včas odstoupil, jak doufali demokraté, Naderovi voliči by zřejmě podpořili Gorea a vše mohlo být jinak. Jenže není.
Navzdory všem komplikacím jsou Američané v klidu. Vědí, že ani zdánlivý chaos jejich demokratický systém neohrožuje. Pro události následujících dnů vymezuje zákon pevný koridor. Na jeho konci se zcela jistě dozvíme jméno budoucího prezidenta.
