Snahy omezit emise fluoroformu selhávají. Plyn, který je také označován HFC-23, je 12 000krát nebezpečnější pro oteplování země než oxid uhličitý. Jeho životnost v atmosféře je 270 let.
Vědci nyní zjistili, že koncentrace fluorovaného uhlovodíku v atmosféře neklesá ani přesto, že Indie a Čína v roce 2017 oznámily, že zamezily jeho emisím.
V časopise Nature Communications vědci napsali, že emise v posledních letech oproti očekávání rostou na rekordní hodnoty v historii.
„Odhadli jsme, že emise měly kvůli opatřením Indie a Číny klesnout o 87 procent mezi lety 2014 až 2017. Místo toho pozorování v atmosféře ukazují, že emise se zvýšily. A v roce 2018 byly vyšší než kdykoliv předtím v historii,“ uvedli vědci z Velké Británie, Spojených států a Austrálie.
Čtěte blog Pavla Párala: S Ursulou do brežněvovské Moskvy
Matt Rigby z Bristolské univerzity, jenž se na studii podílel, zdůraznil, že akademici doufali, že tvrzení představitelů Indie a Číny povedou k výraznému snížení emisí fluoroformu do atmosféry.
„Koncentrace tohoto silného skleníkového plynu rostla v atmosféře v posledních desetiletích. Zprávy (Indie a Číny) naznačovaly, že by se nárůst měl úplně zastavit do dvou nebo tří let. Bylo by to velké vítězství pro klima,“ prohlásil Rigby.
Vedoucí studie Kieran Stanley doplnil, že studie dokazuje, že se Číně nedaří snižovat emise HFC-23, jak dříve informovala. Není se jistý ani tím, že Indie dokáže zavádět opatření, aby bylo dosaženo výrazného snížení emisí tohoto silného skleníkového plynu.
Infografika: Může za změnu klimatu člověk?
V roce 2018 emise HFC-23 dosáhly úrovně 15 900 tun. Toto množství se rovná emisím 50 uhelných elektráren.
Fluoroform nahrazoval od konce 80. let nebezpečné freony pro ozónovou vrstvu jako chladivo v ledničkách a klimatizačních jednotkách. V posledních letech je ale považován za velmi nebezpečnou látku, jež zvyšuje oteplování atmosféry.
Pokud by došlo ke snížení emisí HFC-23 jak bylo hlášeno, znamenalo by to snížení emisí rovnající se ekvivalentu roční produkce CO2 Španělska.
Dále čtěte:
Berlín chystá stopku autům se spalovacím motorem. V roce 2035 nebudou moci do města
Dráty musejí pod zem. Náklady na nové elektrické sítě jdou do stovek miliard
Jádro zase chceme. Premiér Saska Kretschmer hovoří o výzkumu jaderné energie
Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit, ptá se vlivný německý ekonom Sinn
