KAUZA UNIPETROL Český Fond národního majetku požádal polskou společnost PKN Orlen o souhlas se zveřejněním smlouvy o prodeji státního podílu v Unipetrolu. Stát tak chce vyvrátit podezření z korupce.
KAUZA UNIPETROL Český Fond národního majetku požádal polskou společnost PKN Orlen o souhlas se zveřejněním smlouvy o prodeji státního podílu v Unipetrolu. Stát tak chce vyvrátit podezření z korupce.
Přestože média stále spekulují o možné korupci při prodeji Unipetrolu, ministr financí Bohuslav Sobotka trvá na tom, že prodej byl zcela transparentní. Stát proto hodlá zveřejnit klíčové kupní smlouvy celé transakce. „Žádost o souhlas se zveřejněním smlouvy jsme PKN Orlen odeslali faxem, čekáme na jeho vyjádření,“ potvrdila minulý týden mluvčí Fondu národního majetku Petra Krainová.
Zveřejněny možná budou i smlouvy mezi PKN Orlen a firmou Agrofert Andreje Babiše, které se týkají prodeje pěti podniků holdingu Unipetrol. Obě strany již požádaly své právníky, aby nad tímto krokem vyslovili souhlas.
PKN Orlen zaplatil za skupinu Unipetrol letos v květnu 13,05 miliardy korun. Vláda prodej schválila již loni v dubnu a souhlas s transakcí vyjádřila i Evropská komise. Podle dříve uzavřených dohod měl PKN Orlen prodat Agrofertu kontrolní podíly ve firmách Chemopetrol, Kaučuk, Paramo, Agrobohemie a Aliachem za více než tři miliardy korun. Nové vedení PKN Orlen však pokládá vyjednané podmínky za špatné, protože současná hodnota podílů je prý téměř třikrát vyšší. Namísto prodeje majetkových podílů by tak měla zaplatit Babišovi penále za nedodržení smluv ve výši zhruba tří miliard korun.
Agrofert již dříve uvedl, že polský koncern s ním o naplnění smluv nejedná. Babišova firma proto koncem srpna uplatnila vůči PKN Orlen první pokutu ve výši 77 milionů eur (2,25 miliardy korun). Polský koncern ovšem tvrdí, že zástupci obou firem spolu několik měsíců komunikují.
Podle polského tisku se PKN Orlen v roce 2004 tajnou smlouvou zavázal prodat pod cenou rentabilní část Unipetrolu Babišovi za to, že přesvědčí české politiky, aby při privatizaci rozhodli ve prospěch PKN. To ale šéf Agrofertu popírá.
Podstatou celé kauzy je podezření z korupce českých politiků. V jejím centru stojí polský lobbista Jacek Spyra. Záběry natočené skrytou kamerou a odvysílané v televizi Nova ukázaly, jak si nyní již bývalý šéf kabinetu premiéra Zdeněk Doležel (ČSSD) údajně řekl na schůzce se Spyrou o pětimilionový úplatek. Peníze údajně žádal právě v souvislosti s privatizací Unipetrolu. Doležel to odmítá.
V případu figuruje i jméno předsedy ČSSD Stanislava Grosse, který měl podle rozhovoru v natočeném záznamu rovněž inkasovat provize. Ten ale obvinění z korupce odmítl a na Spyru podal trestní oznámení.
Okolnostmi privatizace Unipetrolu se nyní zabývá vyšetřovací komise v dolní komoře polského parlamentu. Polská prokuratura již podle Českého rozhlasu 1 požádala českou stranu o záznamy odposlechů podnikatele Andreje Babiše. Před čtyřmi lety je údajně pořídila Bezpečnostní informační služba (BIS). Vláda Miloše Zemana tehdy odsouhlasila prodej Unipetrolu do rukou Babiše, ten ovšem v termínu nezaplatil a privatizace tak nebyla dokončena.
Podle posledního vyjádření předsedy ODS Mirka Topolánka chtějí Občanští demokraté ve sněmovně navrhnout zřízení vyšetřovací komise, která by se zabývala okolnostmi privatizace Unipetrolu.
STANISLAV GROSS: JE TO MSTA SETUZY
Expremiér Stanislav Gross vnímá kauzu Unipetrol jako útok na svoji osobu a tvrdí, že za ní mimo jiné stojí lidé z ústecké firmy Setuza. V rozhlasové diskusi minulý týden uvedl, že jde o pomstu za to, že jim utnul dotace na výrobu metylesteru řepkového oleje. Podporu výroby tohoto komponentu pro výrobu bionafty podle svých slov zastavil poté, co „nejvyšší kontrolní úřad upozornil vládu, že stát vyhazuje stamilióny korun směrem k jedné podnikatelské skupině“. Samotná Setuza však už v říjnu 2001 navrhla, aby se dotace zrušily a metylester se - bez dotací, které za Zemanovy a Grossovy vlády dosahovaly až 1,5 miliardy korun ročně - přimíchával do motorové nafty. Podpora výroby metyesteru přesto skončila až se vstupem Česka do EU, protože byla pro Unii nepřijatelná.
