Kromě dobrovolných přeměn se schyluje ke dvacítce nedobrovolných
Otevírání fondů běží na plné obrátky. Komise pro cenné papíry eviduje 32 uzavřených podílových fondů a jeden investiční, které se dodnes otevřely. Dalších třináct fondů má o přeměnu zažádáno. Jsou to ty, které se otev řely, nebo se na to chystají dobrovolně. Ve hře je však další dvacítka těch, které se musí přeměnit na otevřené nedobrovolně.
Dvacítka neplánovaných.
Jde o fondy, které nedostály liteře zákona a překročily hranici takzvaného diskontu, rozdílu mezi čistým obchodním jměním fondu a cenou jeho akcií na burze. Výše diskontu, který nesmí fond překročit, aby se nemusel transformovat, je různá podle délky platnosti novely zákona. Jeho současná maximální laťka je 30 procent.
Od 9. června letošního roku nedostálo tomuto kritériu 22 hříšníků. Mezi nimi najdeme třeba Consus IF či fondy společnosti Tercier. Otázkou je, do jaké míry je povinná transformace dána neschopností managementu. Na mělkém kapitálovém trhu není problém si s diskontem začarovat podle svých potřeb. Komise však kromě zákonných diskontů nastavila další kritéria, především likvidity. Fond se díky nim musí ote vřít i v případě, že se s jeho podílovými listy, případně akciemi, neobchoduje na veřejném trhu více než 20 pracovních dnů.
Jsou zde však i další kritéria. Objem nelikvidní části majetku nesmí překročit srážku za zpětný odkup, který činí u fondů v průměru šest procent. Mnoho subjektů má přitom v portfoliích řadu nezajímavých akcií. Pohotových prostředků na výplatu (termínované instrumenty, obligace) bývá leckde pomálu. Proto lze předpokládat, že kritéria likvidity (fondy mají na převedení majetku do hotových peněz čtyři měsíce) nesplní a další povinná otevření či likvidace fondů budou vbrzku následovat.
„Typickým příkladem takto nelikvidních investic jsou účasti v lesních společnostech, jejichž akcie nakoupila řada fondů. U fondů s portfoliem tvořeným takovými cennými papíry lze očekávat pokles hodnoty vlastního jmění, způsobený rozdílem v ocenění těchto investic a cenou dosaženou při jejich prodeji, uvádí tisková mluvčí komise Šárka Samková.
Co podílníci?
Jak tedy zjistit, s jakým čistým obchodním jměním mohou podílníci při výplatách skutečně počítat? Malé zapomenuté fondy se ve zveřejňování svých výsledků nijak nepředhánějí. Unie investičních společností je neeviduje a zřejmě jedi ným zdrojem informací je internetová stránka Střediska cenných papírů, kam fondy hlásí data v rámci plnění informačních povinností. Často jsou však neúplná nebo zastaralá.
„Jak při povinném, tak i dobrovolném otevírání komise ukládá povinnost zveřejnit informace ohledně přeměny fondu. Ten musí ve stanovené lhůtě informovat veřejnost o otevření a zároveň musí zveřejnit nový statut. U povinných přeměn ma jí fondy navíc povinnost veřejně informovat o konání valné hromady, která rozhodla o otevření, případně likvidaci fondu, upozorňuje Samková.
Pokud představenstvo fondu nepředloží komisi ve lhůtě žádost o přeměnu, projekt přeměny a statut otvíraného fondu, nebo nerozhodne o likvidaci a výplatě likvidačního zůstatku, zahájí komise správní řízení sama z vlastního podnět u.
Pokud ani toto opatření nepovede k nápravě, přistoupí k zavedení nucené správy. O přeměně fondu pak rozhodne v působnosti valné hromady nucený správce. Pokud komise usoudí, že přeměna fondu je neúčelná, může přistoupit k odnětí fondu a následné likvidaci.
