MILAN KANTOR, PF KOMERČNÍ BANKY: „Vzhledem k nízkým příspěvkům účastníků zatím systém penzijního připojištění negeneruje plnohodnotné doživotní penze,“ tvrdí Milan Kantor, šéf PF Komerční banky, jednoho z největších penzijních fondů v Česku. * Příspěvky na penzijní připojištění jsou poměrně nízké.
MILAN KANTOR, PF KOMERČNÍ BANKY: „Vzhledem k nízkým příspěvkům účastníků zatím systém penzijního připojištění negeneruje plnohodnotné doživotní penze,“ tvrdí Milan Kantor, šéf PF Komerční banky, jednoho z největších penzijních fondů v Česku.
Příspěvky na penzijní připojištění jsou poměrně nízké. Může se tak vůbec zásadněji ovlivnit penze?
Průměrné zůstatky úspor na individuálních účtech účastníků zatím nedosahují výše potřebné k výplatě plnohodnotných doživotních penzí. Jsou proto dva důvody. Jednak krátká průměrná doba penzijního připojištění (celý systém existuje teprve dvanáctým rokem), jednak relativně nízká výše průměrného příspěvku účastníka. Jsem přesvědčen, že postupem doby, růstem průměrné mzdy a větší angažovaností zaměstnavatelů se podaří postupně překonat i tento nedostatek. Stále roste počet firem, které vnímají příspěvek na penzijní připojištění jako významnou součást péče o zaměstnance. V roce 2005 tak u našeho penzijního fondu dosáhl průměrný celkový měsíční příspěvek na penzijní připojištění výše 598 korun, což je více, než činí průměr trhu.
Zejména mladí mají pocit, že zhodnocení investice je v penzijních fondech nízké…
Myslím, že hlavním pocitem mladých lidí ve vztahu k penzijnímu připojištění je, že si existenci něčeho tak vzdáleného a nepředstavitelného, jako je stáří a důchod, logicky vůbec nepřipouštějí. Penzijní připojištění je navíc dlouhodobou záležitostí a jeho role v osobních financích, v rodinném rozpočtu, je jiná než role střednědobých nebo krátkodobých spořicích produktů.
Investiční politika fondů je vysloveně konzervativní. Očekáváte na tomto poli nějaké změny?
Legislativní regulace pravidel investování pro penzijní fondy se od roku 1994 postupně vyvíjela. Zejména úprava z roku 2004 ve značné míře rozšířila možnosti investování penzijních fondů na pozici srovnatelnou s ostatními institucionálními (kolektivními) investory. Přesto v investičních strategiích penzijních fondů obecně nadále přetrvává vysoká míra obezřetnosti a konzervativní přístup k investičním rizikům. A to je, myslím, dobře. Penzijní připojištění si v České republice získalo vysokou důvěru občanů, poskytuje dlouhodobě stabilní nadprůměrné zhodnocení úspor, tedy vykazuje vlastnosti nezbytné pro úspěšné fungování dlouhodobého spoření na stáří.
Jak vidíte možnost zvýšení státního příspěvku?
K úpravě státního příspěvku došlo naposledy v roce 2000. Další podpora motivace občanů pro penzijní připojištění touto formou jistě není vyloučená, protože se ukázalo, že jde o účinný a přitom jednoduchý a každému srozumitelný nástroj. Budoucnost státního příspěvku nemusí být jen v jeho prostém zvyšování, ale zároveň by mohlo dojít také k rozšíření pásma příspěvků účastníka, na které budou státní příspěvky poskytovány. To by mohla být jedna z dalších cest ke zvyšování průměrných příspěvků na penzijní připojištění.
