PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍPrávě v tomto období vstupují ve většině penzijních fondů v platnost nové plány. Odrážejí změny, které přinesla novela zákona o penzijním připojištění - ty ve svém souhrnu přinášejí pro nové klienty fondu méně výhodné podmínky.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Právě v tomto období vstupují ve většině penzijních fondů v platnost nové plány. Odrážejí změny, které přinesla novela zákona o penzijním připojištění - ty ve svém souhrnu přinášejí pro nové klienty fondu méně výhodné podmínky. Za nejpodstatnější změny je možné považovat nutnost dosažení věku 60 let pro nárok na vyplácení dávek, snížení zaručeného výnosu a možnost cizinců zapojit se do českého systému penzijního připojištění. NOVÉ PENZIJNÍ PLÁNY
Co se prvního týká: Podle nových penzijních plánů bude nutnou podmínkou pro získání nároku na starobní penze dosažení šedesáti let. Druhá podmínka pro přiznání dávek - tedy spoření nejméně v délce 60 měsíců - zůstává v platnosti beze změny. Staré smlouvy připouštěly vznik nároku při pouhém přiznání starobní penze od státu. To přinášelo velké výhody těm, kteří do důchodu z nějakých důvodů odešli dříve - na předčasnou penzi vznikal nárok především ženám s dětmi. Tato změna se ovšem bude týkat jenom nových smluv - ty se uzavírají na základě již zmíněných nových penzijních plánů. Datum jejich uvedení do života ponechala novela zákona, která platí od dubna letošního roku, na fondech. V jejich zájmu ovšem je přijmout je co nejdříve, což většina fondů načasovala právě na září a říjen. Situace je podobná jako u stavebního spoření, kde byly změny (spíše v neprospěch klientů, např. snížení státního příspěvku) načasovány na 1. leden 2004, ovšem podmínky starých smluv se neměnily. V souvislosti s tím se pro klienty znesnadnila i výměna fondů. Na rozdíl od stavebního spoření je možná, s novým fondem by ovšem pojištěnec musel uzavřít smlouvy už podle nových podmínek - smlouva dřívější v takovém případě přestává platit. Neradostnou změnou je pro klienty rovněž snížení garantovaného výnosu. To je motivováno tendencí zabránit přehnaným slibům fondů ve snaze získat nové klienty. Regulátor, ministerstvo financí, se tak snaží zabránit případnému kolapsu celého systému, jehož význam vzhledem k sice stále oddalované, ale bezesporu nutné penzijní reformě bude narůstat. Je totiž zřetelné, že státní penze (financované na základě povinných odvodů) se budou vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji spíše snižovat. Pojištění na ryze komerční bázi (jako jsou u nás právě penzijní připojištění a některé typy životního pojištění) tak bude ve sféře materiálního zajištění občanů ve stáří stále důležitější. Poslední zásadní změnou v oblasti penzijního připojištění je umožnění participace na systému penzijního připojištění rovněž cizincům. Ovšem jen těm, kteří budou účastníky domácího důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění.
**DESÁTÉ NAROZENINY V DOBRÉ KONDICI
Penzijní připojištění právě letos oslaví desáté výročí existence. První fondy zahájily činnost v roce 1994. Česká republika se tak stala první zemí bývalého východního bloku, která zavedla penzijní spoření se státním příspěvkem. Za uplynulou dekádu prošel celý sektor mnoha změnami. Většina se týkala operátorů: z původních 46 fondů, které v letech 1994-1997 vznikly, jich zbylo jen 11 (většinou se jednalo o fúze). Tato koncentrace nikterak nesnížila atraktivitu fondů, dokonce spíše naopak - v současné době totiž za každým z nich stojí silná a renomovaná finanční instituce. Klientů jistě i díky tomu stále přibývá. Po první roce existence penzijního připojištění jich bylo 1,29 mil., na konci loňského roku už 2,66 mil. a na konci prvního letošního pololetí už 2,82 milionu. To představuje meziroční růst přes osm procent. Ještě výrazněji se změnil úhrnný objem aktiv penzijních fondů: dnes činí 85,6 mld. Kč, což je o 21 % více než před rokem. Na struktuře majetkového portfolia penzijních fondů se toho ovšem moc nezměnilo. Drtivá část jejich majetku je uložena v dluhopisech (86 %), když například reality se na majetkovém portfoliu fondů podílejí objemem 0,4 %. Co se příspěvků týká, jejich průměrná výše na konci roku 2003 činila 383 Kč měsíčně, státní příspěvek dosáhl úrovně 96 Kč za měsíc. To mj. znamená, že státní podpora se využívá jen ze zhruba 65 %. Přitom sama o sobě při úložce 500 Kč za měsíc přináší klientovi třicetiprocentní zhodnocení.
