Forint v říši divů

14. 7. 2006

Země je předním kandidátem na příští finanční krach

Světoznámý finančník maďarského původu George Soros na počátku devadesátých let položil na kolena britskou libru. Ta kvůli jeho spekulativním útokům musela v roce 1992 opustit tehdejší evropský mechanismus směnných kurzů (ERM). Nyní by Soros mohl obrátit svou pozornost na „své“ Maďarsko. Stav tamních veřejných financí je kritický, forint v červnu silně klesal a není vůbec jisté, zda mu nehrozí další pád. Nabízí se i jiná paralela. Také pohyb forintu dnes omezuje jakási obdoba mechanismu ERM, která je dobrovolnou maďarskou přípravou na evropský systém. Stanovený kurz forintu vůči euru se nesmí vychylovat o více než plus minus patnáct procent. Lze tedy spekulovat, že Maďaři nebudou schopni tuto hranici udržet. Frontální útok na forint asi nezahájí právě Soros. Ale jiní spekulanti by moc velké ohledy nebrali, kdyby ucítili příležitost… Hrozí Maďarsku opravdu finanční krize? Může se v této zemi opakovat krach, jaký před časem zažila Argentina? Nepříjemné by ovšem byly i takové útoky spekulantů, které v minulých měsících poznaly dvě země z evropské periferie, byť z opačných koutů - Island a Turecko. Objevují se obavy, že se v Evropě vytváří řetězová reakce finančních turbulencí podobná té, kterou ve druhé polovině devadesátých let zažívaly asijské státy. Nyní je údajně na řadě Maďarsko, a kdoví, kdo přijde po něm. Jisté je, že forint v červnu zaznamenal největší pokles své hodnoty ze všech světových měn. Proti euru klesl o 7,4 procenta. Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány nyní říká, že forint půjde zase nahoru. Nic jiného ale říkat ani nemůže. Mnohé nasvědčuje tomu, že problém není malý. Na druhé straně existují i faktory, které přece jen působí ve prospěch Maďarska.

Reparát bude v září.

Byl to ostatně právě premiér, kdo fakticky uznal, že situace je vážná, když přichystal krizový balíček vyšších daní a škrtů v dotacích. Finanční trhy nyní budou zřejmě čekat na to, zda vládní medicína přece jen začne trošku zabírat, přestože o ní mnozí pochybují. Důraz na růst daní je totiž příliš silný a přetrvávají pochybnosti o tom, zda je vláda připravena na strukturální reformy. Budapešť má v září předložit Evropské komisi konvergenční plán přechodu na společnou měnu euro. Brusel předchozí dokument odmítl, protože neobsahoval dostatečné reformy. Kdyby se taková situace opakovala, dostali by spekulanti signál k akci.
Další pokles forintu by mohl přinést zvyšování úrokových sazeb, čímž by se dále zhoršovala schopnost Maďarska splácet dluh. Ten v příštích letech překročí maastrichtskou hranici šedesáti procent hrubého domácího produktu. Finančníci si ovšem ještě více všímají čísel o mimořádně vysokém dvojím deficitu - tedy rozpočtu a běžného účtu platební bilance. Budapešťská pobočka Raiffeisen Bank uvádí, že v součtu se dvojí schodek v Maďarsku pohybuje na úrovni patnácti procent HDP. Letos může být i vyšší. Pro srovnání: v případě Islandu činí tento údaj třináct procent, v Turecku devět. Obě tyto země přitom musely devalvovat měnu o dvacet procent.
Po celém světě se šíří zprávy o tom, jak je někdejší vzor ekonomických reforem dnes na propadnutí. V Americe hodně čtený list USA Today například uvádí, že se jen čeká na to, kdy Maďarsko ona velká nehoda postihne. „Země s kdysi zářivou budoucností dnes vypadá zamračeně,“ napsal tento deník a připomněl, že v devadesátých letech bylo Maďarsko miláčkem zahraničních investorů.

Forint první na ráně.

Přestože klíčové je to, jak důsledné budou vládní reformy, důležité pro odvrácení finančního krachu jsou i jiné faktory. Vnější vlivy jsou rozporuplné. Maďarsko vykázalo růst exportu a lze očekávat, že poptávka po maďarském zboží nyní v zahraničí bude. To by se mohlo příznivě projevit i na schodku běžného účtu. Pomoci exportérům by koneckonců mohl i slabší forint. Na druhé straně existuje ovšem celková nejistota ohledně takzvaných „emerging markets“, tedy nastupujících ekonomik, které ovšem zatím nejsou řazeny k těm nejvyspělejším a nejstabilnějším. Do této skupiny se řadí noví členové Evropské unie ze střední Evropy stejně jako zmiňované Turecko, Island či třeba země Latinské Ameriky. V jejich neprospěch mimo jiné působí zvyšování úrokových měr v eurozóně, Spojených státech a Japonsku. Hrozí, že investoři budou více investovat do eura, dolaru či jenu. Pokud se budou zbavovat jiných měn, forint je přirozeně první na ráně. Maďarská centrální banka nicméně také může nabídnout lepší zprávu - daří se jí navyšovat devizové rezervy.
Mnohé mohou ovlivnit ratingové agentury. Společnost Standard & Poor's v červnu zhoršila své hodnocení maďarské schopnosti splácet dluhy a nelze vyloučit, že s něčím podobným vyrukují i další agentury. Standard & Poor's se sama stala terčem kritiky, neboť svůj verdikt oznámila v době, když už se chystal ozdravný balíček. Ačkoliv mohou být výroky ratingových firem logické, záleží i na jejich načasování. Investoři sice mnohdy neberou tyto verdikty příliš vážně, ale když taková informace zapadne do většího balíku špatných zpráv, může být zle.

Nejhorší v unii.

Možná nejsilnějším trumfem v maďarských kartách je členství země v Evropské unii. Nebývá zvykem, aby stát unie finančně bankrotoval. Předpokládá se, že by v nejhorším případě Brusel přispěchal na pomoc. Kromě toho lze očekávat, že bude na Maďary silně tlačit, aby dali vše do pořádku. Je to v jeho zájmu, neboť hrozí, že maďarskou krizí by byla zpochybněna celá strategie rozšiřování unie. Po krachu evropské ústavní smlouvy by to byla další velmi nepříjemná zpráva.
Přestože náklady na splácení maďarského dluhu (tedy výnosy z obligací) mohou růst, asi se nedostanou na takovou úroveň, která by čekala za srovnatelné situace například Turecko. Všichni budou především sledovat, zda se Maďarsko přibližuje členství v eurozóně, která je považována za prostor stability. Všeobecně se pochybuje o schopnosti zavést euro ve dříve stanoveném termínu, tedy do roku 2010 či 2011. Na celou situaci je ovšem možné se dívat ještě jinak. Maďarsko má nejvyšší rozpočtový deficit z celé unie a také v dalších parametrech je na tom špatně. Nikdo v unii tedy není tak ohrožen jako Maďaři. Poláci a Slováci sice mohou čelit oslabování měn kvůli obavám z tamních vlád, na nichž se podílejí extrémisté, ale ekonomická čísla tak hrozná nemají. A co je vlastně v silách unie pro záchranu Maďarska udělat? Ve prospěch forintu by teoreticky mohla intervenovat Evropská centrální banka, členské státy by se snad dohodly například na výhodných půjčkách. Takové kroky by ovšem připadaly v úvahu spíše až při řešení krize, nikoliv při její prevenci.
Maďarská situace by mohla vyvolat novou diskusi o rozšiřování eurozóny. Pomohlo by zemi v dnešním stavu členství v měnové unii? Ano i ne. Maďarská měna, jíž by v takovém případě bylo euro, by prakticky ohrožena nebyla. Chyběly by ovšem rovněž mechanismy, které pomáhají tlumit krizi přirozeným způsobem - oslabováním měny. Italové by o tom mohli vyprávět.

Je koruna ohrožena?

Kdyby pád forintu zahájil řetězovou reakci finančních krizí ve střední Evropě, nemohla by se cítit bezpečně ani česká koruna. Finanční zdraví té či oné země už nehraje takovou roli, panika se šíří nesmyslným tempem. Přesto si lze dělat naději, že by dnes investoři mohli rozlišovat mezi zeměmi více než v minulosti. Už se tak ostatně děje. Zatímco forint klesal, koruna posilovala. Česko může sázet na to, že se může pochlubit velmi vysokým hospodářským růstem. Na rozdíl od maďarské Česká národní banka dlouhodobě udržuje relativně nízké úrokové sazby, a nevytváří tedy lákadla pro spekulativní kapitál. Politika maďarské centrální banky byla naopak chaotická, zaměřovala se na dva různé cíle (udržování směnného kurzu a nízkou inflaci), což ji v minulosti nutilo zvedat sazby příliš vysoko. Bránila tak většímu přílivu investorů s dlouhodobějšími záměry, což mělo zase negativní dopad na schodek běžného účtu.
Také Česko by ovšem mělo přemýšlet o pojistkách před turbulencemi. S ohledem na vývoj v Maďarsku to platí dvojnásob. Snižování rozpočtového schodku je důležitější než jednorázová sociální opatření před volbami nebo zavádění nízké rovné daně.

Krizový balíček Gyurcsánovy vlády Daně - Zvýšení střední sazby daně z přidané hodnoty z 15 na 20 procent (od 1. září 2006)
- Zvýšení příspěvků zaměstnanců na zdravotní pojištění ze čtyř na šest procent hrubého příjmu (od 1. září 2006) a následně na sedm procent (od 1. ledna 2007)
- „Solidární“ daň z příjmu prosperujících firem ve výši čtyř procent navíc (od 1. září 2006)
- „Solidární“ daň z příjmu fyzických osob, které vydělávají více než šest milionů forintů za rok, ve výši čtyř procent navíc (od 1. ledna 2007)
- Zvýšení zjednodušené daně pro malé a střední podniky z 15 na 25 procent (od 1. října 2006)
- Dvacetiprocentní daň na příjmy z úroků a kapitálových výnosů (od 1. září 2006)
- Zvláštní bankovní daň na příjmy z úroků dotovaných státem ve výši pět procent (od 1. ledna 2007)
- Omezení slev na dani z příjmu fyzických osob celkovým limitem 100 tisíc forintů a zrušení těchto slev pro lidi s ročním příjmem vyšším než 3,9 milionu forintů Dotace a ceny plynu - Zvýšení cen plynu o 30 procent, elektřiny o 14,5 procenta a dálkového vytápění o 18 procent od 1. srpna 2006 omezením státních cenových dotací Státní správa - Vláda propustí deset procent zaměstnanců centrálních vládních úřadů
- Vláda rozpustí čtvrtinu ze svých 820 administrativních jednotek do konce roku 2006
- Výdajové stropy pro ministerstva mají být zavedeny v roce 2007 Zdravotnictví - Reforma zdravotnictví má být zahájena do konce července a pokračovat v letech 2007 a 2008. Mají být zavedeny individuální účty. Detaily zatím nejsou.
Vzdělání
- Školné na vysokých školách má být zavedeno od září 2008