Konkurence na monackém setkání nejlepších byznysmenů světa bylapodle českého reprezentanta Vladimíra Kováře veliká. Cenu si odnesl Cchao Te-wang, zakladatel a spolumajitel firmy Fuyao Glass Industry.
Autor: Ernst & Young
V monackém Monte Carlu se majitel softwarové firmy Unicorn Vladimír Kovář zastavil před lety náhodou cestou z Itálie do Nice. Koncem května tam mířil podruhé, ovšem už cíleně na světové klání třiačtyřiceti nejvýznamnější podnikatelů. Pořádající společnosti Ernst & Young se podle Kováře podařilo v místech, kde jsou lidé zvyklí na atraktivnější akce včetně závodů formule 1, vytvořit atmosféru, která budila dojem skutečně významné události.
Přestože si nedával velké šance na vítězství, určitě se předem nevzdával. „Obecně nás svět podceňuje. Někteří se i diví, že používáme pračky s knoflíkama, ale to neznamená, že jsem nebojoval,“ tvrdí byznysmen, který Česko přirovná vá k Davidovi, jenž může Goliáše překvapit.
Zaujal i podnikatelský příběh
Výsledek soutěže ovšem nepřekvapil, protože se očekávalo, že třiadvacátý ročník vyhraje někdo z Asie. Zvítězil třiašedesátiletý Cchao Te-wang, zakladatel a spolumajitel firmy Fuyao Glass Industry, která je čtvrtým největším výrobcem autoskel na světě. Pro krizi má jednoduchý recept: „Místo velkého množství od jednoho kusu vyrábějte více modelů, ale v menším množství,“ radí Te-wang.
Začínal v roce 1985 od nuly a dnes mu patří desetina světového trhu. Do deseti let chce být ve své branži světovou jedničkou. Nevystudoval univerzitu, nehovoří anglicky a ke svému oboru se dostal spíše náhodou.
„Jednou mě vezl přítel s matkou autem, a protože měla berle, stále ji nabádal, ať mu nerozbije skla, že jsou velmi drahá. Zahraniční firmy tehdy měly na autoskla monopol a já se rozhodl jim konkurovat,“ vzpomíná na podnikatelské začátky.
Příběh, jenž hraje při podnikatelské soutěži svoji roli, umocňuje i pověst jednoho z největších filantropů v Číně. Jen loni věnoval Te-wang 12,5 milionu eur na pomoc po zemětřesení v Sečuanu. Před dvěma měsíci slíbil, že šedesátiprocentní podíl ve své firmě vloží do charitativní nadace zaměřené na podporu vzdělávání a zdravotnictví. Podíl je ceněn na 372 milionů eur, téměř deset miliard korun. Americký časopis Forbes ocenil jeho jmění před dvěma roky na 1,1 miliardy dolarů, necelých dvacet miliard korun.
Spravovat majetek je těžké
Víkend v Monte Carlu využila před týdnem většina podnikatelů k navazování kontaktů a k relaxaci. Například Kováře zaujal Aurelio Montes, který je výrobcem chilského vína. „Tomu bych přál cenu asi nejvíce, i když neznal můj software, zatímco já jeho víno ano,“ usmívá se byznysmen, který stihl také obdivovat na moři záchranné lodě pobřežní hlídky a v přístavu kotvící jachty. Vlastní totiž v Chorvatsku flotilu lodí.
Do Monte Carla ho doprovázela jednadvacetiletá dcera Barbora, nejstarší z jeho čtyř dětí. Přestože studuje speciální pedagogiku, přihlásil ji otec i na přednášky ekonomie, protože spravovat relativně veliký majetek prý není snadné.
„Jedna věc je, že budou mé děti dělat, co je baví, ale musí mít i vědomostní zázemí, aby se dokázaly postarat o majetek. To umějí lidé, kteří historicky pocházejí třeba ze šlechtických rodů a mají to v genech. Lze najmout správce, ale pokud tomu nerozumíte a nestaráte se, tak můžete o všechno přijít. Proto musím naučit děti, jak zacházet s majetkem,“ prozrazuje Vladimír Kovář.
