IBM končí zakázka na dodání softwaru pro ministerstvo za 107 milionů
Ministerstvo zahraničních věcí se vyrovnává s další velkou zakázkou, kterou připravil Karel Srba a podepsal Pavel Jaroš, minulí generální sekretáři Černínského paláce. Ekonomický software společnosti SAP za 107 milionů korun, který dodala česká pobočka IBM, přestalo ministerstvo loni v listopadu provozovat a nyní projednává se společností IBM ukončení smlouvy. Okolnosti kolem výběrového řízení a vzniku smlouvy současně prošetřuje policie. Týdeníku EURO poskytl tyto informace současný generální sekretář ministerstva zahraničních věcí Vladimír Zavázal. Software za 107 milionů je dalším případem z dlouhé řady podezřelých zakázek ministerstva zahraničí (pronájem Českého domu v Moskvě, stavba velvyslanectví v Tallinu, oprava Národního domu ve Washingtonu, rekonstrukce českých velvyslanectví v Záhřebu a Kinshase). Vzhledem k podezření z korupce spojeným s těmito zakázkami byli již policií obviněni bývalí generální sekretáři ministerstva zahraničních věcí Karel Srba a Pavel Jaroš, bývalý ředitel finančního a investičního odboru ministerstva Aleš Šatánek, Srbova spolupracovnice Eva Tomšovicová, Jiří Sládeček a Tomáš Pffefer z firmy Certos, která pro ministerstvo organizovala výběrová řízení, a také reprezentanti některých vítězů těchto tendrů – Josef a Jan Koškovi z firmy Avers a Jiří Sitár z firmy Block. Srbův obhájce Vít Široký popsal pro ČTK mechanismus korupce, z něhož jsou podezíráni: „Podle policie měli Jaroš se Šatánkem na příkaz Srby organizovat výběrová řízení tak, aby je vyhrála předem dohodnutá firma. Certos výběrová řízení realizoval a Tomšovicová vybírala úplatky.“
Leasing bez konce.
Zakázka na ekonomický software byla podezřelá nejen kvůli osobám Srby a Jaroše, ale z několika dalších důvodů. Prvním byla vysoká cena. Pro srovnání: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) si pořídil rovněž software SAP, ovšem dodavatelem byla společnost Compaq, a zaplatil jen jednu osminu částky, než jakou dohodli ministerští úředníci Jana Kavana. Přitom počet licencí a pracovních stanic se na NKÚ a ministerstvu zahraničí řádově neliší. Druhým důvodem byl průběh výběrového řízení, při kterém jeho organizátor společnost Certos vyloučila ostatní tři uchazeče z formálních důvodů. A třetím podezřelá smlouva. „Ministerstvo nemělo v rozpočtu 107 milionů na nákup ekonomického softwaru, a tak se to rozhodlo vyřešit formou pronájmu. Pět let jsme na základě smlouvy měli platit 1,7 milionu korun měsíčně. Navíc smlouva nijak neřešila, co bude za těch pět let, za kolik si pak onen software budeme moci odkoupit. To jsou důvody, proč nyní projednávám se společností IBM, jakým způsobem smlouvu ukončíme,“ řekl Vladimír Zavázal.
Posledním hřebíčkem do rakve této lukrativní zakázky byla skutečnost, že systém se dlouho nedařilo rozeběhnout a že ministerští úředníci s ním nebyli spokojení. „IBM nakonec dostala zaplaceno jenom za leden a únor loňského roku. Slyšel jsem, že s během systému byly takové potíže, že i Šatánek se bál faktury podepsat k proplacení. Chtěl po svých podřízených potvrzení, že jsou s novým ekonomickým softwarem spokojeni a že skvěle běhá, ale ti mu to odmítli napsat,“ dodal generální sekretář Zavázal.
Ve společnosti IBM má tuto zakázku na starosti Tomáš Šťastný. Ten s odkazem na firemní pravidla komunikace s novináři odmítl k záležitosti uvést jakékoli informace. Sdílnější nebyla ani tisková mluvčí české pobočky IBM Monika Pavlíčková: „O našich zákaznících nehovoříme.“
Vladimír Zavázal je přesvědčen, že smlouva právně již zanikla. Podle jednoho paragrafu totiž měl proběhnout přejímací test, který se však neuskutečnil. „Nyní společnosti IBM již nic neplatíme a software neužíváme. Pravděpodobným koncem bude uzavření dodatku ke smlouvě, že od nich odkoupíme servery a oni si odnesou software SAP,“ popsal scénář rozloučení Vladimír Zavázal.
Staré levné MUZO.
Černínský palác se opět vrátil ke starému systému, kdy účtoval v systému dodaném společností MUZO. Zavázal sice připouští, že je výrazně méně komfortní, ale pro potřeby ministerstva dostačuje a MUZO slibuje jeho modernizaci. Navíc tento systém používá i ministerstvo financí, takže jejich vzájemná rozpočtová komunikace bude snazší. Nejvýznamnějším argumentem je nakonec cena. Zatímco za SAP ministerstvo platilo měsíčně 1,7 milionu korun, za MUZO to je jen 13 tisíc. Poměřovat cenou softwary od MUZO a SAP je trochu laciné, stejně jako poměřovat cenou Škodu Octavii s Formulí 1. Ale pro cestu z Prahy do Brna je oktávka pro ministerské úředníky přece jen dostatečná. Navíc na Formuli 1 nejsou mnozí z nich dost stateční.
