Veřejná podpora je brána jako účinný nástroj konkurenčního boje Hlavním účelem zákona o veřejné podpoře je ochrana svobodné hospodářské soutěže před zásahy veřejných institucí a subjektů pod jejich kontrolou. Od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (nyní již ve znění novely č.
Veřejná podpora je brána jako účinný nástroj konkurenčního boje
Hlavním účelem zákona o veřejné podpoře je ochrana svobodné hospodářské soutěže před zásahy veřejných institucí a subjektů pod jejich kontrolou.
Od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (nyní již ve znění novely č. 130/2002 Sb.), byla do českého právního řádu zavedena legální definice pojmu “ veřejná podpora“. Má sloužit ochraně hospodářské soutěžě, i když to není v zákoně výsledně uvedeno. Obecně totiž platí, že takové zásahy řádnému fungování hospodářské soutěže škodí. Zákon o veřejné podpoře nejenže vnáší do poskytování veřejné podpory stejný řád, který platí v EU, ale rovněž poskytuje ochranu subjektům, které veřejnou podporu nezískají (ochrana konkurence). Dohledem nad poskytováním a monitorováním veřejné podpory je v ČR pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V EU je kompetentním orgánem Komise Evropských společenství.
Zostření konkurenčního boje
Obecně se hovoří o tom, že vstupem České republiky do EU dojde k zostření konkurenčního boje mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty. V EU platí, že poskytování veřejné podpory určitým podnikatelským subjektům je ze strany jejich konkurentů ostražitě sledováno a v případě nezákonné veřejné podpory podávají konkurenční subjekty okamžitě stížnost Komisi Evropských společenství. Veřejná podpora tedy představuje výhodu konkrétnímu podnikání či odvětví výroby. Tato výhoda musí být ekonomicky vyjádřitelná. Výhoda musí ve svém důsledku znamenat zatížení rozpočtů orgánů veřejné správy nebo veřejných prostředků. Veřejné prostředky jsou definovány v § 3 písm. b) zákona o veřejné podpoře a patří k nim prostředky státního rozpočtu včetně prostředků splatných a neuhrazených, prostředky státních finančních aktiv, státních fondů, Fondu národního majetku ČR, veřejného zdravotního pojištění, České národní banky sloužící bezpečnému fungování a účelnému rozvoji bankovního systému, prostředky rozpočtů územních samosprávných celků, prostředky právnických osob vlastněných státem plně nebo v míře, která mu v nich umožňuje vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu, pokud jsou tyto prostředky používány způsobem neodpovídajícím principům trhu, především principu dosažení nejvyšší míry zisku, anebo prostředky vyplývající z poskytnuté výhody. Vzhledem k tomu, že zákon o veřejné podpoře neobsahuje taxativní (úplný) výčet veřejných podpor, uvádíme pro přehlednost nejznámější příklady veřejných podpor. K základním formám veřejných podpor tak patří: investiční pobídky, prodej pozemků ve vlastnictví územně samosprávných celků za symbolickou cenu, prodej majetku ve vlastnictví orgánů veřejné správy za cenu nižší než tržní, záruky ze strany státem vlastněných bank, prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění, podpory malého a středního podnikání apod.
Obrana proti veřejné podpoře konkurentům
Zákon o veřejné podpoře je založen na obecném zákazu poskytování veřejné podpory. Je třeba poznamenat, že zakázaná je pouze taková veřejná podpora, která je ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře, poskytována způsobem narušujícím nebo hrozícím narušením hospodářské soutěže, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie.
Povinnosti a řízení
Obecný zákaz poskytování veřejné podpory znamená, že veřejnou podporu nelze poskytnout, pokud nesplňuje znaky tzv. obecných výjimek upravených v § 4 zákona o veřejné podpoře, dokud ÚOHS nepovolí pravomocným rozhodnutím z tohoto zákazu výjimku. Poskytovatel veřejné podpory má ze zákona o veřejné podpoře některé povinnosti. Předně se jedná o povinnost podat před poskytnutím veřejné podpory „Žádost o povolení výjimky“, která tvoří přílohu zákona o veřejné podpoře. Podáním této žádosti je zahájeno řízení o povolení výjimky, ve kterém dochází k posuzování veřejné podpory. K dalším povinnostem poskytovatele veřejné podpory patří vyčkat nabytí právní moci rozhodnutí ÚOHS a respektovat podmínky v tomto rozhodnutí stanovené. Některé povinnosti má ovšem i příjemce veřejné podpory. K těm hlavním patří povinnost využívat veřejnou podporu v souladu s podmínkami, které ÚOHS stanoví ve svém rozhodnutí. Nerespektování uvedených povinností bude zpravidla spojeno s poměrně „bolestivými“ sankcemi spočívajícími v zahájení řízení o zrušení veřejné podpory ze strany ÚOHS. V rámci tohoto řízení může být příjemci veřejné podpory uložena povinnost navrátit podporu jejímu poskytovateli včetně příslušného úroku.
Ochrana práv třetích osob
Jakou má šanci konkurent - příjemce veřejné podpory? Česká právní úprava veřejné podpory (bohužel na rozdíl od úpravy platné v EU) neobsahuje ochranu práv tzv. třetích osob v rámci řízení o povolení výjimky, kam patří i konkurenti příjemce veřejné podpory. Ochrana práv třetích osob platná v EU spočívá v tom, že dotčené subjekty, přestože nejsou účastníky řízení, v němž je posuzována určitá veřejná podpora, mohou dát ve lhůtě stanovené Komisí Evropských společenství (zpravidla jeden měsíc), své připomínky k zamýšlenému poskytnutí veřejné podpory. Tyto připomínky pak tvoří podklad pro rozhodnutí Komise. Každé zamýšlené poskytnutí veřejné podpory je ze strany Komise Evropských společenství zveřejňováno v Úředním věstníku (Official Journal). ÚOHS takovou povinnost jako Komise Evropských společenství ze zákona o veřejné podpoře nemá. Konkurent příjemce veřejné podpory tak musí spoléhat na to, že se o poskytnutí veřejné podpory dozví z jiných zdrojů (médií apod.). Pokud se ovšem dozví o možném poskytnutí veřejné podpory, případně o porušení povinností vyplývajících ze zákona o veřejné podpoře, je oprávněn podat ÚOHS podnět obsahující tyto skutečnosti. Podnět by měl především obsahovat podrobný popis okolností, ve kterých je spatřováno porušení zákona o veřejné podpoře, příp. proč by veřejná podpora neměla být určitému příjemci poskytnuta (např. z důvodu, že na trhu existuje strukturální nadbytek výrobních kapacit) a jaké subjekty se porušení zákona o veřejné podpoře dopustily. Podnět bude tvořit jeden z podkladů pro rozhodnutí ÚOHS v případech, kdy bude vedeno řízení o povolení výjimky, nebo bude sloužit jako podnět pro zahájení řízení o zrušení poskytnuté podpory v případech, kdy došlo k porušení povinností vyplývajících ze zákona o veřejné podpoře.
Veřejná podpora
Pojem „veřejná podpora“ je definován v § 3 písm. a) zákona o veřejné podpoře. Tímto pojmem zákon o veřejné podpoře rozumí jakoukoliv formu podpory, včetně programů veřejné podpory zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovanou Českou republikou, ministerstvem, jiným správním úřadem, orgánem samosprávy nebo poskytovanou z veřejných prostředků (tzv. poskytovatelé veřejné podpory).
