Koncem října má na pražské Ruzyni přistát letadlo z Peru, na jehož palubě bude kromě pasažérů a běžného nákladu také unikátní zásilka: několik beden plných zlatých předmětů jihoamerických indiánských kultur. O jejich ceně svědčí, že jsou pojištěny na více než jednadvacet milionů amerických dolarů. Ovšem historická hodnota artefaktů pocházejících z doby mezi rokem 500 před Kristem až 1532 našeho letopočtu je nevyčíslitelná.
V bednách přicestuje 87 zlatých exponátů určených pro výstavu „Prokleté zlato – 1000 let zlata Inků“, která začne 1. listopadu v Praze. Stejná výstava byla již k vidění od podzimu 2005 až do jara 2007 v německých městech Lipsko, Berlín a Hamburk, kde ji zhlédlo celkem přes 180 tisíc návštěvníků.
Dokonalé zabezpečení
Mimořádné hodnotě předmětů, které zamíří do Prahy, odpovídají i přísná bezpečnostní opatření. „Zapečetěné bedny poletí diplomatickou poštou, do běžného odbavení se tedy ani nedostanou. Na letišti budou hned poté, co opustí letadlo, naloženy do pancéřovaných vozů, přičemž každý doprovodí tři ozbrojení strážci. Také chceme požádat o pomoc Policii České republiky,“ popsal ochranu exponátů Petr Marinov ze společnosti Výstavnická PR, která je společně se společností Agentura Schock pořadatelem výstavy. Rovněž místo vystavení předmětů bylo vybráno s ohledem na bezpečnost. Volba padla na Nejvyšší purkrabství Pražského hradu. „Hrad má totiž kromě Hradní stráže i vlastní policii a na noc se uzavírá,“ říká Marinov s tím, že dokonale chráněny budou exponáty i přímo na výstavě. Kromě toho, že na výstavě budou fungovat pracovníci ochranky, dostane každý zlatý artefakt vlastní vitrínu z pancéřového skla a bude napojen na elektronickou signalizaci, stejně jako při předvádění v Německu. Německá média tehdy v souvislosti s výstavou psala o legendární pevnosti Fort Knox, ve kterou se změnila místa, na nichž bylo indiánské zlato vystavováno.
Tak přísná bezpečnostní opatření vyžaduje především peruánské Museo Oro del Peru, z jehož sbírek jsou všechny exponáty zapůjčeny. Zlaté a stříbrné památky na předkolumbovské kultury totiž nejsou příliš četné ani v Jižní Americe. Většinu předmětů z cenných kovů totiž španělští dobyvatelé roztavili a ve formě prutů odvezli do Evropy. Dochované artefakty tak pocházejí výhradně z archeologických nálezů.
Zlata se nebude smět dotknout ani nikdo z pořadatelů. „Se zlatem přiletí z Peru i dva pracovníci muzea. Ti bedny rozbalí, předměty uloží do vitrín, které se zapečetí. Po konci výstavy znovu přijedou, vitríny odpečetí a se zlatem se vrátí do Peru,“ potvrdil Marinov.
Zlato i šamanské obřady
„Galerie Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě nám umožní vytvořit několik logických celků, které budou vždy představovat určitou oblast života Inků a předinckých kultur. Součástí výstavních prostor bude kinosál, kde se bude promítat krátký film,“ uvedl Marinov. Kromě zlata budou vystaveny i předměty běžné denní potřeby, jak je užívali indiáni na území dnešního Peru, a také exponáty ilustrující rituální obřady a pohřební kulty. Návštěvníci tak budou moci získat přehled o životě pod Andami před příchodem španělských dobyvatelů. Zajímavostí bude i působivá, přes 4,5 metru vysoká replika slavného obelisku zvaného El Lanzón z chavínské kultury, na kterém je vyobrazeno indiánské božstvo v podobě jaguára.
Zřejmě největším lákadlem však budou právě zlaté předměty. Půjde o jedinečný soubor pohárů, mís, šperků, masek a dalších zlatých artefaktů. V potemnělých prostorách se návštěvníkům nabídne pohled na nasvícené vladařské koruny, štíty, poháry, šperky a obřadní nože desítek jihoamerických předkolumbovských kultur, které žily na území později obsazeném Inky. Ovšem účelem zatemnění není jen umocnit dojem z vystavovaných předmětů, ale také ochrana exponátů. „Některé předměty, zejména ty denní potřeby, jsou vyrobené z materiálů citlivých na světlo,“ doplňuje Marinov.
K největším exponátům bude patřit posmrtná maska o rozměrech 29 krát 73 centimetrů vážící 362 gramů. Tento cenný artefakt, starý přibližně tisíc let, pochází z dílen kultury Lambayeque ze severního pobřeží Peru. Je vytepaný z jediného kusu čistého zlata, oči jsou vytvořeny z chrysokolu a pryskyřice.
