Hrabě Nostic by se asi divil… A což teprve geniální Mozart, v kulisách jehož Dona Giovanniho se ten večer odehrál. Na dveřích Stavovského divadla visel nápis „Dnes: Fotbalista roku“.
Foto: Michal Šula / Profimedia
Představení na počest osmdesátky fotbalového generála Masopusta si vysloužilo děkovačku vestoje. Ani potřetí v řadě a počtvrté celkově tradiční anketou potvrzený král českého fotbalu, gólman Čech, se neošíval v jeho stínu.
Troufám si napsat, že se jednalo o nejlepší společenskou událost českých sportovců, co tu kdy byla k vidění. „Nádherná oslava fotbalu, jsem spokojen,“ poděkoval Josef Masopust, první zdejší držitel Zlatého míče, český Fotbalista století.
SCÉNÁŘ
Půlroční přípravy vyšly z plánů bývalého televizního moderátora Svěceného, později mluvčího fotbalového klubu i svazu a nyní už producenta televizních pořadů. „Za mé představy se plně postavil předseda svazu Hašek, a proto jsme je mohli dotáhnout,“ říká. Oslava legendy, důstojné prolnutí historie (na pódiu v roli jakýchsi kmotrů usedli členové tří nejlepších týmů všech dob – vicemistrů světa 1962, mistrů Evropy 1976 a stříbrných z Eura 1996) s přítomností. Obratný, bystrý, přesto nepovyšující se průvodce Bosák, který udrží vyvážený balanc vtipu včetně směru k sobě samému. K tomu další významní členové tuzemské high-society (viz dále).
Až neuvěřitelně se s předstihem trefil termín. Dva dny před Masopustovými narozeninami. V den srazu fotbalových reprezentantů v oficiálním mezinárodním termínu. V den možného přímého přenosu na ČT1. A možnosti dvoudenního záboru divadla…
MÍSTO
Národní nevyšlo, Stavovské se však stalo důstojnou náhradou. Hlavně stojí na úplně jiné úrovni ve srovnání s místy, kde už podobné akce probíhaly – ke vší úctě k diskotéce v brněnském Boby centru, sálům v Top hotelu, Ambassadoru nebo Hiltonu. A hlášení divadelního rozhlasu: „Pojďte mi někdo na jeviště sundat tu sochu,“ bylo jen roztomilým echem, rušícím tiskovou konferenci Eusébia. „Museli jsme oživit původní kulisy k Donu Giovannimu. Ale k tomu jsme instalovali třeba nejmodernější velkoplošnou LED obrazovku, co je u nás k mání. A do poslední chvíle sháněli tlumočníka z portugalštiny a sluchátka,“ říká Jan Vopršal z agentury Ima, která zajistila produkci.
Fotbalista roku 2010
* 1. P. Čech 590 bodů
- 2. T. Rosický 386 bodů
- 3. T. Ujfaluši 254 bodů
- 4. J. Plašil 198 bodů
- 5. M. Baroš 100 bodů
- 6. P. Horváth 86 bodů
- 7. Z. Pospěch 67 bodů
- 8. T. Necid 62 bodů
- 9. R. Hubník 48 bodů
- 10.–11. M. Kadlec a T. Hübschman po 36 bodech
- Trenér roku: P. Vrba (Plzeň)
- Osobnost ligy: P. Horváth (Plzeň)
- Talent roku: V. Kadlec (Sparta)
- Cena fanoušků: P. Čech (Chelsea/reprezentace)
HOSTÉ
Ve světle aktuálních hvězd se mi ani nechce rozpomínat na všechny postavičky nováckých freak-show principála Salavy z uplynulých let. Ano, v rámci spolupráce se stanicí to tehdy fotbal skoro nic nestálo… Takže jen výčet: v hledišti nejmocnější vládce světového fotbalu Blatter, jeden z nejuznávanějších hráčů všech dob Eusébio nebo i ministr obrany Vondra, který přinesl výjimečné vyznamenání Zlatou lípu, teprve 74. v dějinách země. A k tomu osobní videozdravice od Pelého, věčného krále světového fotbalu.
Na pódiu pak fenomén Goťák, Bílá anebo unikátní duo Simonová-Drobný. „Sama zpívat nebudu,“ omlouvala se pořadatelům nejprve už 82letá (dáma promine) zpěvačka postrádající partnera, nebožtíka Chladila. Jenže pak se řešení našlo a dojatý Masopust poslouchal milované Děti z Pirea.
Herecký matador Somr namluvil půvabně upoutávky v duchu filmových retro-dotáček. Brzobohatý, Bartoška nebo Polívka, který si přehodil představení, se klaněli fotbalovému umělci. „Hlavu vzhůru do dalších let. Ať vám vydrží to vaše pověstné periferní vidění,“ říkal Karel Gott.
ROZPOČET
„Okolo tří milionů, stejně jako loni,“ odhadl Martin Draxler ze společnosti STES, marketingového partnera svazu. Jen pronájem divadla vyšel na 400 tisíc korun, naopak Blatter dostal jen ubytování, Eusébio ještě letenku. „Domlouvali jsme se velmi vstřícně,“ poznamenal Jiří Vopršal, šéf Imy. „Většina umělců slyšela na fotbal i Masopusta a šla na korektní ceny.“ Přesto večer nesl jméno titulárního sponzora, sázkové společnosti Tipsport. Strategický partner svazu si ale musel připlatit.
Jen pro představu: Takzvané malé sporty zvládnou vyhlášení Sportovce roku v řádech do 50 tisíc korun, s pohoštěním a obvykle jedním zpěvákem. První Sportovec roku v Ambassadoru stál ve sponzorsky rozevlátých 90. let údajně 10 milionů.
Společenský oděv českých fotbalistů se mění z veksláckých oblečků do důstojných fraků. Teď ještě ty výsledky na hřišti, prosím… Pak se možná naplní víra Petra Čecha: „V Anglii je fotbal náboženstvím, děděným po generace. Náš fanoušek si umí najít na fotbal cestu, jen musí umět překonat, když se nedaří.“
