Senzace, euforie, zasloužená odměna. Kde se zrodil plzeňský fotbalový fenomén, který dosáhl až do Ligy mistrů?
Foto: Dan Materna/MF Dnes/Profimedida
První pilíře začal stavět před pár lety místní dravý podnikatel Miroslav Kříž. Získával trenéry i hráče, tabulkou stoupal i v prestiži. Poté co náhle zmizel (určitě nezabloudil mezi greeny…), klub držel ředitel Alois Šádek, než ho před rokem získal racionálně uvážlivý majitel, olomoucký daňový poradce Tomáš Paclík. Nejprve splatil Křížovy dluhy. Ale úspěchy týmu ho brzy vtáhly do hry. „Budeme dělat to, co dosud,“ řekl přesto střízlivě jen pár minut po stvrzení postupu do Ligy mistrů a k výdělku minimálně asi 223 milionů korun, k nimž mohou přibýt další za získané body a následně zhodnocené přestupy.
Snad ho nestráví vlastní úspěch jako nedávno Slavii anebo vleklá arogantní přehlíživost Sparty. Dosavadní roční rozpočet nepřekročil zhruba 100 milionů korun. Tedy ani ne třetinu rozpočtu Sparty, která vypadla i z Evropské ligy. Klubovému vedení se ale po letech dohadů podařilo získat podporu města a jeho firem. Díky tomu konečně přestavuje stadion ve Štruncových sadech. Po současné slavné éře tedy zůstanou nejen zápisy v kronice.
Ale pozor, není to jen ctnostná parta neposkvrněných hochů. V klubu pracuje jako manažer František Mysliveček, před časem potrestaný v korupční aféře horníkovské éry. A ve městě sídlí Roman Berbr, vládce šedé fotbalové zóny v zemi. To je zkrátka fakt.
České kluby v Lize mistrů
• Sparta 7x
• Slavia 1x
• Plzeň 1x 2011/12
(ve skupině nastoupí proti Barceloně, AC Milán a Borisovu)
Nejlepší:
Sparta 3x postoupila ze skupiny (pod trenéry Haškem, Hřebíkem
a Kotrbou), 1x šla ze třetího kola až do semifinálové skupiny (za Uhrina) v nultém ročníku 1991/92 a skončila druhá za Barcelonou
Neprošli:
Slavia 7x, Sparta 7x, Liberec 2x, Ostrava 1x, Mladá Boleslav 1x
Když má hra systém
Tým má herní systém a do něj dosazuje hráče. To je zásluha trenéra Pavla Vrby, který drží strategickou linii a je schopen o její prospěšnosti přesvědčit majitele i své svěřence. Podobně fungují – jistě s odlišnou kvalitou lidského materiálu – Barcelona, Hradec Králové nebo česká reprezentace do 19 let. Rozhodně ne národní A tým. „I když se nám ze začátku nedařilo, hráli jsme to svoje a dotáhli to,“ potvrdil po rozhodující odvetě s FC Kodaň zkušený slovenský stoper Marián Čišovský.
Ačkoliv se i Plzeň nechá v určitých fázích zápasu zatlačit do statického bloku defenzívy, dokáže se z něho vymanit. A to také díky tomu, že krajní beky obsadili dle moderních trendů, vycházejících z nizozemských vzorů, bývalí záložníci – tedy hráči výbušní, technicky zdatní a navyklí hnát se na zteč. „Staví dlouhodobě na hráčích s rychlostními předpoklady, i když je někde odložili. Hodně je rozebírali i s námi,“ říká hráčský agent Ondrej Chovanec, který s klubem léta úzce spolupracuje.
Rozumně se tu skládá a obměňuje kádr. Skelet vytvořili odložení sparťani Horváth, Kolář, Petržela a zbytek ostravských trejdů Bystroň s Rajtoralem, jediný odchovanec Limberský, přibyly slovenské objevy Bakoš a Ďuriš nebo Jiráček ze sousedství. Plzeň dobře obchoduje s vlastními hráči. Limberského před časem prodala Spartě za 10 milionů, zpět ho získala za osm. Rezka za 10, resp. 7,5 atd.
Po letním prodeji Rezka do Famagusty přišli čtyři noví muži – tři se uchytili v základní sestavě, Pilař skočil i do reprezentace. Kabina však nebobtná do rozměrů hrozících nezdravou konkurencí. Je tu 16 prověřených mužů plus náhradníci, jasná hierarchie. A průběžně se obměňuje. Věková skladba tahounů ve středním až starším věku nahrává jejich neprodejnosti. Reálně odejít za ještě rozumnou cenu přes 12, možná 15 milionů korun může snad jen Petržela, o něhož se zajímají teď z Turecka. „Pokud někomu vyjde velký zápas, prodá se hned. Ta cena se pak musí akceptovat, lepší už nikdy nebude. Sparta, Slavia i Ostrava mají pořád v cizině lepší jméno,“ dodává agent Chovanec.
Vzpoura maličkých
Plzeňský úspěch se stává ohromným vzorem pro český fotbal. Poctivá práce, vytrvalost a kvalita, ano, i ve fotbale se dočká odměny. V cestě do Ligy mistrů vyhráli všech šest zápasů, dvakrát vyhráli na půdě favoritů, dvakrát pak v odvetě doma otočili nepříznivý stav. Jako první český regionální tým teď Plzeň ochutná Ligu mistrů. Dosud to dokázala jen velmocenská Sparta a jednou na čas rozkvetlá Slavia. Jenže rozložení sil se mění nejen v českém fotbale. Díky pozměnění postupových kritérií ve prospěch „menších“ se letos do aristokratické společnosti dostává i rumunské Galati nebo kyperský Apoel Nikósie, belgický Genk či znovu běloruský Borisov.
Na druhou stranu „divokovýchodním“ směrem se zlepšují i ekonomické možnosti. Naopak třeba donedávna elitní Ajax už se nemůže superklubům z anglicko-španělsko-italské (a vlastně i německé a francouzské) koalice rovnat. Proto těší, že se Plzní vydělané peníze aspoň částečně rozpustí dál do českého fotbalového prostředí. Stejně jako sportovní euforie. Z obého však nelze žít věčně, s Ligou mistrů se nedá počítat rok co rok, to by byla sebevražda. Ani Liberec před časem nevydržel na evropské úrovni déle.
Kéž nám nadšení vydrží aspoň celý fotbalový podzim. A infikuje i národní tým v závěru kvalifikace o Euro. Vždyť už pět plzeňských mužů bylo povoláno do zbraně do klíčové bitvy ve Skotsku.
