Výkonný výbor Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) vybral vítěze a stanovil další pořadí v tendru na koupi lukrativní budovy ČMFS v pražské Kozí ulici. „Respektovali jsme doporučení realitní kanceláře RAK CZ, která nám veřejnou obchodní soutěž zajišťovala. Do podpisu smlouvy - zhruba v polovině června - nemůžeme jméno majitele zveřejnit,“ řekl týdeníku EURO ředitel svazové komunikace Václav Tichý. Je pouze jisté, že novým vlastníkem se stane domácí firma, neboť všech sedm uchazečů bylo z ČR.
„Peníze zatím použijeme jako depozitum, protože svazu nyní chybí 70 milionů korun, které nám měl přerozdělit, a dosud nepřerozdělil ČSTV,“ dodal Tichý. ČMFS podle mluvčího neprodá památkově chráněnou budovu (s jedním podzemním, šesti nadzemními podlažími a v přízemí s restauracemi) pod minimální cenou 100 milionů korun. Ta je dle svazu reálná a byla stanovena v podmínkách tendru. Jiří Pácal, ředitel Central Europe Holding a člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) však kupní cenu vidí jinak: „Pokud bude vše v pořádku u uzavřených smluv souvisejících s budovou, objekt na tak zajímavé adrese by se dal prodat až za 150 milionů.“
Nízkou cenu i důvod prodeje kritizuje místopředseda fotbalového svazu Jiří Kubíček s domněnkou, že za kupci by mohli stát místopředsedové ČMFS Jaroslav Vacek a Vlastimil Košťál. „Ohledně Košťála a Vacka je to cílená dezinformace. Svaz budovu prodává, protože mu chybí 40 milionů na nutné opravy,“ říká Tichý. Podle jeho informací se řada firem z objektu právě kvůli nevyhovujícímu stavu již odstěhovala. Památkový statut prý také prodražuje případné rekonstrukce, limituje prodejní cenu a do budoucna omezuje i využití. „Tak černě bych to neviděl. Řada investorů naopak památkově chráněné nemovitosti účelově vyhledává. Vliv na cenu to má zanedbatelný,“ míní Pácal.
Důvěryhodný a dobře informovaný zdroj však týdeník EURO upozornil, že budoucí majitel budovy by mohl mít potíže, protože jsou v objektu uzavřeny s firemními nájemníky nápadně nevýhodné smlouvy, jež bude muset řešit: „A pokud je nebude chtít dodržet, bude muset zaplatit za jejich předčasné vypovězení. Nemusím asi zdůrazňovat, v jaké kapse tyto peníze - samozřejmě přikryté přes zprostředkovatele - nakonec skončí. Je to korupce.“ I tento problém Tichý popírá: „Je to stále stejná písnička. ČMFS se snažil o maximální transparentnost. Proto zadal soutěž a uchazeči se mohli v memorandu seznámit se všemi podrobnostmi, včetně smluv. Měli volbu, zda do tendru půjdou, či ne.“