Veronika Souralová vybudovala oázu české fotografie a fotografů s názvem Czech Photo Centre, vede soutěž Czech Press Photo a v okolí stanice metra Nové Butovice by ráda viděla celou novou uměleckou čtvrť. Není to vyloučené, po boku jí stojí manžel a majitel developerské firmy Trigema Marcel Soural a ona se snaží, aby české fotografie skutečně žily. A nezapomíná přitom na přírodu.
* Letos probíhá pětadvacátý ročník soutěže Czech Press Photo. Jak se liší?
Novinek je více. Zaprvé jsme zpřísnili podmínky přihlašování. Soutěžit mohou opravdu jen snímky, které byly pořízeny za účelem publikování. Když to zjednoduším, tak je vyfotili profesionálové pro nějakou redakci, mají spojitost se slovem „press“. Slibujeme si od toho ještě větší kvalitu. Zadruhé jsme poprvé živě steamovali zasedání poroty a na facebooku mohli zájemci pozorovat rozhodování poroty.
* Vy soutěž Czech Press Photo vedete čtyři roky. Jak se změnila a kam ji chcete ještě posunout?
Dali jsme soutěži moderní ráz, elektronizovali ji a výstava na Staroměstské radnici je kompaktnější. Ta letošní bude k vidění od 22. listopadu do konce ledna a inspirovali jsme se při ní stylem výstav World Press Photo. Do budoucna chystáme několik dalších kroků, ale zatím si je chci nechat pro sebe.
* Co je vlastně hlavním posláním soutěže Czech Press Photo?
Ukazovat lidem, jak má vypadat kvalitní fotografie. V záplavě tisíců fotek, které kolem nás denně letí, jsou jejich konzumenti trochu ztraceni. Všechno jen problikává, je příliš rychlé, pořádně neumožňuje, aby se nad snímky divák zamyslel. To, že vybereme skvělé fotky, vytiskneme je a pověsíme do prestižního místa, jako je Staroměstská radnice, má přínos pro celou společnost. Kultivujeme ji. Ukazujeme, jak mají vypadat reportážní fotografie. Za snímky soutěže Czech Press Photo jsou příběhy. Proto ráda dělám komentované prohlídky.
* Pojďme to projít prakticky. Co všechno dnes Czech Photo Centre nabízí?
Vybudovali jsme moderní klimatizovaný archiv pro fotografie nejen ze soutěže Czech Press Photo. Mají tady ty nejlepší podmínky a zároveň nezahálejí. Snažíme se, aby byly stále na různých výstavách a v pohybu. Navíc je tady galerie, kavárna na zažívání hezkých zážitků a pochopitelně ateliér. Pořádáme různé výstavy profesionálů i zajímavých autorů, probíhají zde studijní ateliéry, workshopy, přednášky, hledáme talenty ve spolupráci s univerzitami. Podobné centrum pro fotografy, které je navíc z velké části financováno ze soukromých zdrojů, je unikát i v rámci Evropy.
* Zároveň vedete obecně prospěšnou společnost Czech Photo. Co ta přesně dělá?
Je to střecha nad jednotlivými projekty. Ten nejviditelnější je soutěž Czech Press Photo, pak je fyzické centrum Czech Photo Centre a vedle toho pořádáme také soutěž Czech Nature Photo. Ta je mou srdeční záležitostí.
* Jak se Czech Nature Photo daří?
Příští rok v lednu vstoupí do čtvrtého ročníku a za tu dobu se dostala do úrovně Czech Press Photo, je to taková její sestřička. Pro mě to není jen fotografická soutěž, ale odrazový můstek, přes nějž bych chtěla lidem ukazovat a připomínat, co všechno nám příroda dává, jak je rozmanitá a krásná. A hlavně je potřeba ji chránit. Lidé totiž opravdu chrání jen to, co dobře znají. Czech Nature Photo má být pozitivní platforma, která soustřeďuje nejen fotografy, ale také odborníky a vědce, kteří se zabývají ochranou přírody. V každém ročníku proto podporujeme konkrétní projekt, kde je třeba pomoci, a ten přes soutěž zviditelníme. Mezi našimi partnery jsou proto například Zoo Praha, Botanická zahrada Praha, KRNAP či Národní park Šumava. Díky jejich pomoci potom výstavy putují po celém Česku.
* Co zamýšlíte s platformou Czech Photo dále?
Můj sen je, aby tady v našem okolí vznikla umělecká zóna, jaká je například v západním Berlíně. Vlastně mě k tomu vedou cizinci. Když sem přijedou a netrpí českým, občas malým pohledem, tak jsou u vytržení. Vidí sochu Davida Černého Trifot, vidí naše centrum, naproti první robotickou vinárnu na světě Cyberdog. Nejsme v centru Prahy, ale máme všechny podmínky, abychom lokalitu dále tímto směrem rozvíjeli.
* Jak na ni sháníte finance?
Generálním partnerem je od počátku Trigema mého manžela. Šel do toho na počátku, vlastně v roce 2016 proměnil naše sny na papíře v realitu. Ale samozřejmě máme více partnerů, stále nové sponzory hledáme a dobře se to daří také u soutěže Czech Nature Photo. Je to pozitivní platforma, s níž se firmy rády spojují. Je to hodně o mně, abych chodila za potenciálními partnery a strhla je svým nadšením. To jsem se musela naučit, jsem totiž spíše introvert. Ale mám zápal pro věc a to otevírá dveře.
* Takže když člověk potřebuje sehnat peníze na dobrou věc, má být nadšený?
To je moje rada a je to moje cesta. Jsem projektu naprosto oddaná. Chci podporovat fotografie a jejich tvůrce, ohromně mě to baví a pořád tedy projekt vedu minimálně na 150 procent.
* Pokud jde o peníze, spolupracujete s ČSOB. Jak vám banka pomáhá?
ČSOB se nás snaží podporovat od počátku a průběžně hledáme cesty, jak si vzájemně pomoci. Teď například zajišťujeme výstavu 30 let svobody v její centrále. Samozřejmě máme ČSOB na běžné bankovní služby a líbí se mi i to, že jsme vlastně sousedé.
* Jak vás osobně Czech Photo Centre změnilo?
Dříve jsem byla éterická duše, která ráda fotí přírodu a píše knížky pro děti. Se založením Czech Photo Centre se mi život obrátil naruby. Spadla jsem do role řekněme manažerky ve světě fotografie. Zpočátku to bylo náročné, musela jsem se naučit spoustu nových věcí, ale posunulo mě to dopředu. A teď už mám kolem sebe skvělý tým. Takže snad budu mít zase brzy čas sednout si na louku a fotit. *
Můj sen je, aby tady v našem okolí vznikla umělecká zóna, jaká je například v západním Berlíně.
Petr Manda ředitel Firemního bankovnictví ČSOB
Veronika Souralová dává fotografy dohromady. To je víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Silné individuality s uměleckým cítěním obvykle dávají přednost vlastní cestě, jenže díky organizaci Czech Photo a především díky nasazení její zakladatelky vznikla v česku fotografická oáza, která umí rušit odstředivé tendence. Hned vedle sochy Trifot od Davida Černého žije centrum české fotografie Czech Photo Centre, kde vystavují přední osobnosti české a světové fotografie, Asociace profesionálních fotografů zde vyhlašuje osobnost roku a pořádají se tady také různé odborné workshopy. Navíc je v jeho rozsáhlém fotografickém archivu uložen například Zlatý fond české fotografie a přibývá také soukromých sbírek, hodně se tady křtí nové knihy nebo představuje moderní fototechnika. Prostě místo, které fotografií opravdu žije. S Czech Photo spolupracujeme v rámci běžných bankovních služeb, ale také se organizaci snažíme jako banka podporovat. Veronika Souralová a její tým pro nás připravuje výstavy na klíč a velmi rádi v prostorách centra pořádáme netradiční akce pro naše klienty. Je to totiž místo se správnou energií. Proto Veronice Souralové přeji hodně úspěchů, krásných výstav a spokojených návštěvníků. *