Je t p ed pár m síci se premiér Andrej Babi tvá il, e evropský fond obnovy, z n ho by jednotlivé lenské zem Unie mohly platit rozvojové projekty na odstran ní kod po covidové pandemii, esko vlastn v bec nepot ebuje. Byli jsme tehdy v premiérových o ích best in covid, vedeni skv lým krizovým mana erem, který mistroval v echny ostatní a odmítal, aby R platila na zem, které to nezvládly, jako jsou Itálie nebo pan lsko, a které si skrze plán obnovy cht jí vy e it i ekonomické problémy, je m ly dávno p ed covidem19.
Dnes je v echno jinak, situace se obrátila, jako by virus m l smysl pro politickou ironii. esko na podzim za ívá jeden z nejrychlej ích útok pandemie na sv t, vykazuje dlouhodob velké nár sty naka ených, hospitalizovaných i mrtvých, ekonomika je op t p idu ena, státní rozpo et se dostává do rozvalu. Peníze z Unie se najednou docela hodí. Jen e místo toho, aby unijními pen zi podpo il rozvoj eské ekonomiky v sedmi preferovaných oblastech, na nich se éfové vlád zemí EU dohodli, zdá se, e jimi premiér, jak sám d íve správn a odvá n kritizoval jiné, chce spí e e it problémy, je v eském hospodá ství byly dávno p ed covidem19.
Výslovn a zám rn se tu mluví o premiérovi a nikoli o vlád . Národní plán obnovy (NPO), shrnující eskou p edstavu o erpání pen z z unijního fondu obnovy, toti nepro el jednáním kabinetu, proto e i pro ministry byl p íli chaotický a nedod laný. P esto ho Andrej Babi vzal a za asistence kamer ho p edal éfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. U inil tak v mírném p edtermínu, p esto e i on sám musel v d t, jak nekvalitní a nepropracovaný materiál p edkládá. M lo to zjevn p ímo a e politické d vody: v dy p ece kdo první p edkládá a ádá, myslel si zjevn premiér, ten také m e první brát, a to by Andrej Babi p ed volbami p í tí rok velmi pot eboval.
Betonová podstata
Národní plán obnovy, který premiér p ed pár týdny p edal ke schválení Evropské komisi, je bohu el shluk nesourodých opat ení, jejich smyslem není strategicky pomoci eské spole nosti a ekonomice z covidové deprese i do budoucna, nýbr rychle vy dímat peníze, které le í na stole a musejí se vy erpat do roku 2023.
Nemáme ani tolik projekt, abychom ty peníze sta ili vyu ít, st oval si premiér Babi na ja e, tedy je t v dob, kdy se o fondu obnovy teprve jednalo. To je asi také d vod, pro více ne polovinu pen z z celého balíku 172 miliard korun (s dal ími p j kami by to m lo být dokonce 225 miliard) spolkne budování fyzické infrastruk tury, kterou by esko snad mohlo za t i roky zvládnout. Investuje se tedy op t jako ve státním rozpo tu do betonu, jak v rozhovoru pro týdeník Euro (43/2020) otev en p iznala i ministryn financí Alena Schillerová.
Betonovou podstatu Národního plánu obnovy (prostav t se má 118 miliard korun) se sna í zakrýt zelené projekty, za azené do stejné infrastrukturní kapitoly
Pilí e národního plánu obnovy
(alokace v miliardách korun)
digitální transformace
(celkem 25,04)
1 digitální slu by ob an m a firmám 4,24
2 digitální systémy státní správy 2,8
3 digitální vysokorychlostní sít 4,4
4 digitální inovativní ekonomika startupy a a nové spole nost, technologie 5
5 digitální transformace podnik 1,6
6 podpora kultury a kreativního pr myslu 2,5
7 zrychlení a digitalizace stavebního ízení 4,5
Fyzická infrastruktura a zelená tranzice
(celkem 118,1)
8 udr itelná a bezpe ná doprava 36
9 sni ování spot eby energie 6
10 transformace na ist í zdroje pr myslu energie a p echod 7,66
11 rozvoj isté mobility 9,44
12 renovace budov a ochrana ovzdu í 19
13 ochrana na klimatickou p írody zm nu a p echod 15
14 cirkulární a pr myslová ekonomika voda a recyklace 5
15 podpora a podnikání investic v pr myslu 20
Vzd lávání a trh práce
(celkem 20,06)
16 inovace digitalizace ve vzd lávání v kontextu 5,5
17 adaptace kolních program kapacity a zam ení 11,56
18 modernizace a rozvoj trhu práce slu eb a zam stnanosti 3
Instituce, regulace a podpora
podnikání v reakci na covid19
(celkem 31,84)
19 centrum v regionech podpory ve ejných investic 2,5
20 digitální p ístup k justici 1,15
21 zabezpe ení ukládání archiválií spolehlivého a bezpe ného 1,3
22 podpora posti ených kompenzací krizí v sektorech 27
Výzkum vývoj a inovace
(celkem 12,5)
23 excelentní zájmu výzkum a vývoj ve ve ejném 5
24 podpora a zavád ní výzkumu inovací a do vývoje podnikové v podnicích praxe 7,5
Zdraví a odolnost obyvatel
(celkem 14,96)
25 zvý ení zdravotní odolnosti pé e systému 4,96
26 posílení systému prevence 10
O autorovi| Petr Fischer, fischer@mf.cz
