Kdo se někdy zabýval klasickou černobílou fotografií, ten se v temné komoře musel setkat se zvětšovacími přístroji značky Meopta. Ty už ale firma sídlící v Přerově dávno nevyrábí. „Vlajkovou lodí Meopty je dnes sportovní optika. Puškohled od nás má téměř každý český myslivec,“ říká ředitel společnosti Vítězslav Moťka.
Kromě puškohledů a dalekohledů Meopta vyrábí například také zaměřovače pro armádu, v poslední době pak zabodovala s výrobou optických srdcí do digitálních kinoprojektorů. O její výrobky má zájem celý svět, 80 procent produkce jde na export.
Na přerovské továrně Meopta je vidět, jak šly dějiny dvacátého století. Prvorepublikové budovy připomínají počátky firmy ve třicátých letech, kdy společnost vznikla a jmenovala se Optikotechna. Vedle nich tu stojí několikapatrové dílny postavené za války, kdy fabriku zabral Hitler a optickou technikou musela zásobovat německý wehrmacht. V padesátých letech Meopta vstoupila do dějin s legendárním fotoaparátem Flexaret. Následovalo slavné fototechnické období, v Přerově se vyráběly kromě zvětšovacích přístrojů a fotoaparátů také nejmodernější filmové projektory.
Uvnitř Meopty aneb jak vzniká puškohled
Největší rozmach firmy přišel v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy Meopta vyráběla optické přístroje pro armády celé Varšavské smlouvy. Tehdy tu pracovalo 4500 lidí. Z této doby tu zbyla také vstupní brána z hnědého skla, která navozuje trochu retro dojem. Na první pohled to rozhodně nevypadá, že uvnitř těchto budov se skrývá vyspělá technologie.
„Když to zjednoduším, tak tady vyrobíme kovový domeček, do něj vložíme čočky a tím vznikne přístroj. Chci říci, že u nás vzniká celý finální výrobek, což je dnes unikát. To je sice výhoda, když se daří, ale samozřejmě zátěž, když ne,“ říká Zuzana Veselá, která v Meoptě pracuje přes třicet let.
Nejčistší místo v republice
„Z hlediska mechanické čistoty je tohle nejčistší místo v republice,“ ukazuje paní Veselá čisté montážní prostory za skleněnou stěnou. Na zdejším pracovišti se vyrábějí speciální laserové sestavy, do kterých se nesmí dostat sebemenší smítko, proto tu panuje řád čistoty v hodnotě sto až tisíc prachových částic na jednotku vzduchu. Jen pro představu: průměrně uklizený obývák má čistotu v řádu milionů. Nejčistčí část v Meoptě připomíná jadernou elektrárnu. Zaměstnanci v bílých hábitech nesmí používat líčidla, musí se převlékat při každém opuštění prostor, kvůli přetlaku chodí na pravidelné kontroly srdce.
Čtěte také: Za rekordní zisk vděčí Meopta digitalizaci
Chloubou přerovské Meopty je pracoviště, kde se vyrábějí srdce digitálních projektorů. Ve velkých skříních, uvnitř kterých zuří měňavá, iontová bouře, se napařují skleněné hranoly. Na některé z nich se takto napaří až sto různých vrstev, které mění jejich vlastnosti. Z hranolů se pak složí optická sestava, bez níž se neobejde žádný digitální projektor.
Polovina digitálních projektorů na světě má své „srdce“ z Meopty. Právě tyto barvodělící hranolové sestavy vloni Meoptě pomohly k rekordním tržbám 2,05 miliardy korun. Na nejvyšším obratu v novodobé historii firmy se srdce pro digitální projektory podílely celou jednou třetinou. Meoptě se podařilo zachytit boom v celosvětové digitalizaci kin, který probíhal poslední dva roky. Ten nyní pomalu opadá – letos firma počítá s poklesem tržeb zhruba o deset procent.
Do optických sestav, které se tu vyrábějí, se nesmí dostat ani smítko. V těchto přístrojích se napařují skleněné hranoly, z nichž se poté sestaví srdce digitálního projektoru.
Optika do Pandurů
Další pracoviště Meopty sice není tak moderní jako čisté montážní prostory, zato je možná o něco prestižnější. Vyrábějí se tu totiž přístroje, které má ve výzbroji česká armáda – zaměřovače pro pušky CZ 805 BREN a přístroje pro denní i noční vidění do bojových vozidel Pandur. „Pokud má firma zavedený výrobek v armádě státu, ve kterém působí, je to vynikající reference i do zahraničí,“ říká generální ředitel Moťka.
Meopta zásobuje také několik cizích armád, které to jsou, ale neprozradí. Vojenská výroba však dnes v Meoptě zdaleka nehraje tak důležitou roli jako před rokem 1989, kdy tvořila až tři čtvrtiny celé produkce. Dnes se armádní zakázky na obratu podílejí jen asi pěti až deseti procenty. Tento přechod od vojenské produkce vůbec nebyl jednoduchý.
Když byla v Československu po sametové revoluci na základě politického rozhodnutí ukončena vojenská výroba, Meopta rázem přišla o 75 procent obratu a ocitla se na pokraji krachu. Státní podnik se po kuponové privatizaci ocitl v rukou drobných akcionářů, což mu na stabilitě také nepřidalo. „Bylo potřeba najít vlastníka, který by zjednodušil vlastnickou strukturu. Najít někoho, kdo něco přinese, ať už kapitál, kontakty nebo nápady,“ říká ředitel Moťka. Mužem, který v sobě spojoval všechny tři tyto vlastnosti, se stal Čechoameričan Paul Rausnitz.
Výrobní hala v Meoptě poté, co pracovníci odešli na oběd.
Američan z Jablonce
Rausnitz byl původem Čech z židovské rodiny z Jablonce. Jeho rodina nejdříve utekla před Hitlerem do Sovětského svazu, poté se vrátila s armádou Ludvíka Svobody, aby nedlouho poté znovu utekla před Stalinem, tentokrát do USA.
Ve Spojených státech rodina Rausnitzů podnikala v oblasti bižuterie a také průmyslové optiky, díky čemuž získala kapitál i kontakty. Po roce 1989 se pak Paul Rausnitz porozhlížel po Evropě a hledal, kde by se dalo investovat do optického průmyslu. Zaujala ho právě přerovská Meopta. „Viděl know-how. Lidi, kteří budou umět využít investice a kteří také chtějí za firmu bojovat,“ vzpomíná Moťka.
Rausnitz do firmy investoval a postupně v ní získal většinový podíl. Kromě kapitálu ale přinesl i cenné obchodní kontakty v Americe, Evropě a Izraeli. Meopta má na newyorském Long Islandu dokonce sesterskou společnost, která má na starost americký trh a kam inženýři z Přerova jezdí na odborné stáže. Pod novým majitelem se firmě daří. Má obrat přes dvě miliardy, zisk 140 milionů korun a s 2500 zaměstnanci je největším soukromým zaměstnavatelem v olomouckém kraji. Panu Rausnitzovi je nyní 84 let, ale navzdory vysokému věku je stále aktivní. Přerov prý navštěvuje minimálně jednou za měsíc.
Generální ředitel Meopty Vítězslav Moťka chce konkurovat firmám jako je Zeiss, Swarowski nebo Leica.
V budoucnu sklo nemusí stačit
Příběh mimořádného úspěchu s výrobou srdcí do digitálních projektorů ukazuje, že držet krok se světem se Meoptě daří. V budoucnu by chtěla konkurovat absolutní světové špičce, tedy firmám, jako jsou Zeiss, Swarowski nebo Leica. „Je to jako srovnávat Škodu a Mercedes. Zatím je tam určitý rozdíl,“ přiznává Moťka.
V současné době optickému průmyslu stále jako materiál dominuje sklo, to však nemusí platit navždy. Vše nasvědčuje tomu, že v budoucnosti se řada čoček bude vyrábět z jiných hmot. „V některých oblastech s nízkou vlnovou délkou, jako je ultrafialové záření, ale už obyčejné sklo přestává stačit a tam nesmíme zaspat,“ uzavírá Moťka.
