„Navzdory rekordnímu poklesu globální emisí v letošním roce, svět stále nečiní ani zdaleka dostatečné kroky proto, aby byl pokles rozhodující,“ uvozuje letošní report Fatih Birol, šéf IEA. Na počátku pandemie se hlasitě spekulovalo o tom, zda dočasné vypnutí ekonomik nemůže mít alespoň pozitivní enviromentální dopady. Kromě krátkodobých jako nižší úrovně smogu v indických a čínských městech jsou si vědci jistí, že pandemie dlouhodobé pozitiva nepřinese.
Podle zprávy mezinárodní agentury žádná jiná událost v historii nenarušila energetiku jako aktuální krize, dopady v oboru by měly být znatelné i v dalších letech. Jedná se zejména o pokles ve spotřebě ropy (8 %), uhlí (7 %) a zemního plynu (3 %). Celkově klesla, kvůli zavření průmyslových podniků, i spotřeba elektřiny, IEA očekává celosvětový pokles o pět procent.
Kdy se energetická spotřeba vrátí na své předkoronavirová čísla záleží hlavně na tom, kdy se podaří dostat pandemii pod kontrolu. Pokud by se to povedlo již během příštího roku, poptávka by se mohla narovnat už o dva roky později, tedy v roce 2023. Pokud by například vývoj vakcíny byl neúspěšný, producentům fosilních paliv by hrozilo, že se jejich návrat na předešlé hodnoty uskutečnění až o několik let později.
Poptávce po ropě škodí hlavně omezení cestování kvůli eliminaci turismu a přesun výkonu práce do našich domovů. Některé aspekty pandemie však naopak hrají do karet ropným producentům – například strach z cestování hromadnou dopravou nebo vzrůstající obliba vozů typu SUV. Naopak jediný zdroj energie, který vyprodukoval více energie než v minulosti, jsou obnovitelné zdroje, které zaznamenaly nárůst zhruba o jedno procento spotřeby.
Právě obnovitelné zdroje, zejména solární energie, vyjde pravděpodobně z krize jako vítěz. IEA předpokládá, že hlavním zdrojem energie se v budoucnu stane sluneční energie, hlavně díky stále klesající ceně. „Solární energii se podle mne stává novým hegemonem světových trhů s elektřinou. Na základě současných politickém nastavení budou solární panely trhat rekordy výstavby každý rok po roce 2022,“ předpokládá Fatih Birol. Podle odhadů mezinárodní agentury by obnovitelné zdroje mohly v roce 2025 vystřídat uhlí jako hlavní světový zdroj energie, pokud se státy rozhodnou vydat „zelenější“ variantou obnovy ekonomik.
Hodně se mluví taktéž o tom, že globální pandemie zvrátí trend vymýcení chudoby a poprvé za několik posledních letech se zvýší počet lidí, kteří musí žít s částkou po dva dolary na den. Sekundární následek nárůstu chudoby bude podle IEA i počet lidí, kteří přijdou o elektrické připojení. V roce 2019 nemělo přístup k elektřině 609 milionů lidí, tři čtvrtiny lidí z nich se nachází v subsaharské Africe. Podle odhadů IEA by se jejich počet kvůli pandemii mohl zvýšit o rovných 100 milionů obyvatel, kteří v předešlé době přístup k elektřině měli.
Avšak žádné snahy o zpomalení klimatické změny nebudou
úspěšné, pokud se státy nebudou ochotny koordinovat, konstatuje zpráva. IEA
oceňuje, že Austrálie nebo Evropská unie již předestřely, že obnova půjde
cestou udržitelnější ekonomiky, zároveň však zdůrazňuje, že pokud se do řešení
nezapojí i další velké státy, budou partikulární snahy bezvýsledné.
