Evropská unie (EU) by měla odstřihnout členské státy eurozóny od financí ze strukturálních a kohezních fondů, pokud se jim nepodaří učinit pokrok na poli snižování rozpočtových schodků, navrhuje Německo a Francie. Dnes o tom informovala agentura AFP.
Foto: Profimedia.cz
„V budoucnu by platby strukturálních a kohezních fondů měly být pozastaveny pro ty země eurozóny, které nevyhoví doporučením poskytnutým v rámci procedury při nadměrném schodku,“ píší francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová v dopise pro stálého předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye. Právě on by měl předsedat nové ekonomické vládě eurozóny.
Změny by měly být zakotveny do nových pravidel pro poskytování financí ze strukturálních a kohezních fondů. K revizi pravidel dojde v souvislosti s novou sedmiletou finanční perspektivou. Podle Sarkozyho a Merkelové by Brusel měl posílit svůj dohled nad tím, jakým způsobem jsou finance z fondů využívány a zajistit, aby státy dostály svým rozpočtovým cílům.
Jedním z hlavních cílů strukturálních a kohezních fondů je snižování hospodářských rozdílů mezi jednotlivými členskými státy. Paříž a Berlín již přislíbily snížit své rozpočtové deficity pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2013.
Ohrožení plateb z fondů bude pro rozpočtové hříšníky, jako jsou Řecko a Portugalsko, které současně patří mezi nejsilnější příjemce pomoci, představovat silnější motivaci na boj proti schodkům. Na úterním zasedání Sarkozy a Merkelová navrhli vytvoření ekonomické vlády eurozóny, která by se měla skládat z šéfů vlád či států. Summity na nejvyšší úrovni by podle návrhu měly probíhat dvakrát ročně, pokud to bude nutné, tak i častěji. V jejím čele bude stát předseda, který by měl mít mandát na dva a půl roku.
Francouzskému prezidentovi a německé kancléřce se ale nepodařilo uklidnit finanční trhy. Někteří analytici doufali, že státníci podpoří myšlenku zavedení společných evropských dluhopisů (eurobondů) či zvýšení kapacity záchranného fondu EFSF.
