FRANCIE ZLOBÍ, BRUSEL HROZÍ

Země galského kohouta neschválila otevření trhu elektřiny

Evropská komise poslala minulý týden dopis francouzské vládě, v němž ji upozorňuje na důsledky, které by mohl mít francouzský negativní postoj vůči liberalizaci trhu elektřiny. Francie a Lucembursko jsou jediné země Evropské unie, které dosud le gislativně nezajistily přístup zahraniční konkurence na své trhy s elektřinou.

Energetická direktiva EU vyžaduje, aby do roku 2002 třetina trhu elektřiny ve všech zemích unie byla přístupna zahraniční konkurenci, přičemž do konce letošního roku se má otevřít zhruba čtvrtina. Zákony nutné pro tuto liberalizaci však francouzský parl ament minulý týden opět neschválil. Malý lucemburský trh elektřiny partnery v EU až tak moc nepálí, tím větší pozornost však zaměřují na obrovský trh s elektřinou ve Francii.

Většina zemí už reagovala.

První etapa liberalizace trhu s elektřinou, která by měla končit v letošním roce, se týká velkých spotřebitelů, jejichž spotřeba přesahuje 40 gigawatthodin ročně. Tímto způsobem by se otevřelo 26 procent trhu. V příštím roce budou mít tuto možnost už také spotřebitelé menší se spotřebou od 20 gigawatthodin ročně a do roku 2002 také uživatelé pouhých devíti gigawatthodin ročně.

Během uplynulých šestnácti měsíců tomuto požadavku vyhovělo třináct zemí patnáctky. Konkurenční prostředí způsobilo, že cena elektřiny pro průmyslové velkoodběratele se podle údajů statistického úřadu EU Eurostat od loňska snížila v průměru celé EU až o čtyři procenta. Asi nejpříznivější situace pro spotřebitele elektřiny nastala v Německu, kde je trh otevřen už přes rok. Tamní největší výrobce elektřiny - společnost RWE Energie - snížila cenu elektrického proudu průmyslovým velkoodběratelům letos v červenci zhruba o 30 procent a od srpna prodává levněji také domácnostem: v některých případech za ceny až o dvacet procent nižší, než měla v té době její konkurence. V následujících měsících byli nuceni snížit ceny i další dodavatelé. Ke snížení cen došlo například také v Itálii a ve Finsku.

Všichni se zlobí.

Dosavadní snahu Francie ochránit energetický trh před konkurencí kritizují velké elektrárenské firmy sousedních zemí, zejména německé, španělské a britské, i když na počátku se liberalizaci samy bránily.

Některé z nich měly totiž na domácím trhu velmi dobré, téměř výsadní postavení. Týkalo se to například RWE - největší elektrárenské firmy v Německu. Některé firmy dokonce pobuřovalo, že po otevření trhu mají povinnost dát k dispozici vlastními náklady vybudovanou elektrickou i plynárenskou síť a poskytovat za úplatu přepravní služby.

Většina vlád členských zemí direktivu EU vzala včas na vědomí a vytvořila pro liberalizaci potřebné legislativní podmínky. Na trh vstoupila konkurence. Proto elektrárenské společnosti v těchto zemích dnes požadují přístup také na dosud neuvoln ěné trhy. Razí heslo, že když je konkurence u nás, tak ať je také ve Francii a Lucembursku.

Neposlušná Francie.

Zřejmá neochota francouzské vlády a parlamentu podřídit se politice Bruselu v oblasti elektrické energie vyvolává nepříznivé reakce nejen v Bruselu a u ostatních členských zemí, ale dokonce u dosud monopolního francouzského dodavatele elektřiny.

Helen Liddellová, ministryně energetiky v Bruselu, na adresu Paříže minulý týden řekla: „Francouzi se rozhodli pro jednotný evropský trh, tak se musí také na něm naučit žít, a to se vším, co k tomu patří.

Zdržování liberalizačního procesu ve Francii bude mít nyní s největší pravděpodobností nepříznivý dopad na domácího monopolního výrobce a distributora elektřiny - státní společnost Electricité de France (EdF). Její představitelé se obávají, že Španělsko, Itálie, Německo a také Velká Británie sáhnou k odvetným opatřením. Tiskový mluvčí EdF Stephan Albrechtskirchinger týdeníku EURO potvrdil, že francouzský parlament svým jednáním, respektive nejednáním, působí společnosti vážné probl émy. Firma údajně musí počítat s tím, že ji uvedené státy na své trhy s elektřinou zatím nepustí.

Stále monopolní.

Státní EdF kontroluje ve Francii prakticky veškeré dodávky elektřiny. Její představitelé přitom prohlašují, že se společnost liberalizaci trhu nebrání a konkurenci uvítá. Podle nich je škoda, že stát jako vlastník s otevřením t rhu nepospíchá.

EdF je zjevně vývojem situace znepokojena. Celý zdlouhavý pochod by jednak mohl pošpinit její pověst, jednak ohrozit její akviziční strategii, zaměřenou nyní hlavně do Německa. EdF chce koupit čtvrtinový podíl na čtvrtém největším výrobci elektřiny, na společnosti Energie Baden - Wu¨rttemberg. V minulých dnech sice prezident německého federálního kartelového úřadu naznačil, že zamítavý postoj francouzské vlády vůči liberalizaci nesmí být v žádném případě záminkou k zastavení francouzských investic v Německu, ale EdF si zřejmě není tak docela jista. O vstup do bádenské společnosti měla zájem totiž také RWE.

Na svou obranu Electricité de France často uvádí, že již učinila vlastní liberalizační kroky. Pod nimi vedení firmy chápe otevření sítě v době energetických špiček, což zřejmě má k direktivě EU dost daleko. Zahraniční společnosti to za liberal izaci nepovažují.

Jaderná jednička.

EdF vyrábí téměř 80 procent veškeré elektrické energie v jaderných elektrárnách (patnáct procent z vodních a méně než deset procent z uhelných elektráren). Marcel Le Dantec, bývalý zástupce ředitele jaderné elektrárny Chinon a dnes šéf Inspekce pro bezpečnost provozu jaderných elektráren, uvá dí, že EdF vyrábí jednu jadernou kilowatthodinu za sedmnáct centimů. Tento náklad zahrnuje amortizaci, cenu za uran, demontáž elektrárny a uložení jaderného odpadu. Ještě levněji vyrábí elektřinu ve vodních elektrárnách, nákladnější je výroba na báz i zemního plynu a uhlí, tedy v tepelných elektrárnách.

Protože EdF vyrábí jadernou elektřinu nejen v postačujícím objemu, ale i relativně za nízkých nákladů, je Marcel Le Dantec přesvědčen, že společnost se ani v otevřeném konkurenčním prostředí neztratí. Měla by být rozhodně schopna konkurov at svým rivalům jak na domácím, tak na zahraničním trhu. Kdy k tomu ovšem dojde, zatím sami představitelé EdF netuší. Závisí to na dalším postoji francouzské vlády a potažmo parlamentu, který zřejmě jednání o novém zákonu přesunul až na le den a únor příštího roku.

EdF se domnívá, že její rivalové momentálně jen využívají roztrpčení Bruselu vůči Paříži k tomu, aby zbrzdili expanzi francouzského výrobce na zahraniční trhy.

Na dotaz týdeníku EURO, jaký postoj vůči tamější jaderné energetice zaujímají ekologické iniciativy, Marcel Le Dantec řekl, že se ve Francii za dobu provozu jaderných reaktorů nestalo nic, co by jadernou energetiku zpochybnilo. Podle něj se těší velké p odpoře vlády, a pokud jde o případné protesty různých iniciativ, setkává se jen s minimálním odporem veřejnosti. Přitom Francie provozuje jaderné elektrárny už od druhé poloviny padesátých let.