Přes 20 tisíc nenahlášených bazénů bylo od loňského října detekováno v několika francouzských regionech s pomocí umělé inteligence, která skenuje satelitní snímky domů a dvorků. Objevy umožní Francouzské daňové agentuře vybrat na dani z nemovitosti téměř 10 milionů eur (asi 246 milionů korun) navíc. Nástroj byl zatím testován v devíti departementech na pobřeží Středozemního moře či v Bretani, připravuje se ale jeho rozšíření do celé Francie.
Francouzské generální ředitelství pro veřejné finance si nový projekt pochvaluje. V prohlášení uvedlo, že se dlouhodobě snaží „optimalizovat proces odhalování neohlášených staveb a developerských projektů“. Cílem umělé inteligence pak má být „účinnější boj proti anomáliím“ a zajištění větší „fiskální spravedlnosti“.
V zemi galského kohouta totiž trvale postavené bazény zvyšují majetkové daně, protože díky nim narůstá i hodnota nemovitosti jako takové. Výše daně přitom závisí na velikosti a lokalitě. Za průměrný bazén o rozloze 30 metrů čtverečních by měl majitel na daních zaplatit 200 eur (necelých pět tisíc korun) ročně. Daň z nemovitosti se platí místním obcím.
Algoritmus má v budoucnu odhalit i solária
Umělá inteligence byla vyvinuta zmíněnou Francouzskou daňovou agenturou ve spolupráci s poradenskou firmou Capgemini. Jejím základem je otevřený software od společnosti Google, který skenuje veřejně dostupné satelitní snímky a analyzuje okolí budov. Algoritmus dokáže identifikovat bazény, jež nelze vidět přes ploty, ale které je možné najít shora jako bílé či modré obdélníky nebo ovály. Nástroj pak tyto výsledky porovná s databází jejich oficiálně deklarovaných vlastníků a označí všechny neshody.
Bazény sice vlastní jen malá část z 67 milionů Francouzů, v posledních letech jsou ale stále populárnější. Podle odhadů jsou nyní v zemi přes tři miliony soukromých bazénů, jen v roce 2021 jich přitom bylo postaveno přes 240 tisíc. Podle Antoina Magnanta, náměstka generálního ředitele pro veřejné finance, představují bazény důležitý dodatečný příjem pro místní úřady. Ten by se měl i díky AI v budoucnu zvýšit až o 40 milionů eur (téměř miliardu korun) ročně.
Úřady přitom počítají s tím, že program bude vylepšován, aby dokázal najít i jiné stavby. Velký zájem je například o identifikaci solárií, které rovněž zvyšují hodnotu nemovitosti, a tudíž je třeba je registrovat u daňových úřadů. „Musíme si být jisti, že software dokáže najít budovy s velkými půdorysy, ne boudu pro psy či dětský domeček,“ řekl Magnant listu New York Times.
Odbory se bojí ztráty pracovních míst
Agentura uvedla, že algoritmus byl v průběhu testovacího období vylepšován pomocí strojového učení, a jeho současná chybovost tak je velmi malá. Nenahlášený bazén mělo na svém pozemku 94 procent daňových poplatníků, které úřady po označení nástrojem kontaktovaly. I tak ale všechny nálezy umělé inteligence na satelitních snímcích nejprve ověřují lidé. Ti pomáhají odhalit nejčastější chyby, mezi něž patří třeba kus modré plachty označený za bazén.
Navzdory všemu uvedenému zůstávají odbory zastupující státní zaměstnance vůči novému přístupu opatrné a jeho přesnost zpochybňují. Obávají se také, že vláda zruší některé pozice a nahradí práci v terénu prací kancelářskou, která je hůře placena a v rámci níž budou zaměstnanci pouze přezkoumávat zjištění algoritmů. Znepokojení jsou hlavně výběrčí daní a zeměměřiči.
Odborář Philippe Laget z departementu Bouches-du-Rhône také zkritizoval, že umělá inteligence nedokáže rozlišit trvale vybudované bazény od těch dočasných. Jedná se přitom o klíčovou informaci, protože demontovatelné bazény dani nepodléhají. „Osobní interakce s daňovými poplatníky je podle mě klíčem k vyřešení těchto situací. Nejsem proti umělé inteligenci, v žádném případě by ale neměla nahrazovat lidské bytosti,“ podotkl Laget.
