Když si myslíš, že už to nejde a tma nemá konce, někde někdo zapálí svíčku. Toto rčení nyní platí především pro sociální demokraty, jimž se v temnotě předvolební kampaně neobjevil jen plamínek svíčky, ale rovnou ohnivý drak – Wolfgang Schäuble.
Jeho výrok, že Řecko bude potřebovat třetí záchranný balík, vytrhl SPD z předvolební deprese. Konečně je tu téma, které voliče (právem) rozhýbe. Pomáhání Řecku pilo voličům krev dlouhou dobu a nyní Schäuble přichází s tím, že po volbách se bude pokračovat. Což ale všichni tušili, ne-li věděli. A je tu důvod, proč by SPD neměla otevírat šampaňské. Může se totiž do této politiky namočit také. Nyní vábí voliče na slib, že kolem eura bude dělat vše jinak.
Téma dluhové krize ale bude hrát do karet i Alternativě pro Německo. Každé procento, které kancléřce uteče tímto směrem, zvyšuje pravděpodobnost, že SPD zbude po volbách jen varianta velké koalice, bude-li chtít vládnout. Z tohoto pohledu si tedy SPD nynější ostrou rétorikou střílí spíše vlastní gól.
The Daily Telegraph: Buďme k diktátorům vlídnější
Padlí diktátoři mohou být žalostnými figurami, zvlášť když se vrátí z exilu, jen aby zjistili, že najednou putují do nejbližší vězeňské cely. Generálu Parvízu Mušarafovi, sesazenému vojenskému vůdci Pákistánu, se to přihodilo právě tento týden, kdy byl předvlečen před soudce a obviněn z vraždy expremiérky Bénazír Bhuttové. Musel přemýšlet, zda návrat z pohodlného londýnského exilu byl skutečně tak dobrý nápad.
Veřejné ponížení generála je znepokojivé. Když naši politici ztratí úřad, nejhorší, co se jim může stát, je rychlé povýšení do Sněmovny lordů. Když skončíte v čele Pákistánu, můžete čekat záplavu obvinění. Tamní justice se zdá být jen dalším nástrojem politického boje. Pákistán v tom zdaleka není sám. Totéž platí v řadě zemí zejména v Africe.
Jedním z hlavních důvodů, proč se diktátoři tak zoufale drží moci, je to, že vědí, co je čeká, až o ni přijdou. V zájmu zdravějších politických systémů by mělo být bývalým vládcům umožněno odejít do penze důstojně.
Hospodárské noviny: Ředitelé republiky
Česká ústava, která vyrůstá ze stejného kořene jako naše, je totiž stejně gumová. Zeman je v české politice ekvivalentem vesnického rváče mezi kavárenskými intelektuály. Hrubý, ale velmi efektivní. Při hlasování o důvěře pro jeho vládu se mu podařilo ovládnout ČSSD. Při tomtéž hlasování poslal Zeman jediným úderem těsně pod pás k zemi i ODS.
Jakýkoli pokus o sestavení pravicové vlády totiž zmařili její vlastní poslanci. Na žádost pražských kmotrů, kteří jsou už od dob opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS stejně provázaní s Milošem Zemanem jako s Václavem Klausem. Ačkoli se oba prezidenti se svými stranami ve zlém rozešli, pochybné vazby na podnikatelské pozadí si ještě více upevnili.
V Česku se v plné nahotě ukázalo to, co u nás zůstává alespoň formálně skryto – když jde o hodně, nerozhodují volení zástupci lidu, ale různě zabarvení koně stejných zlodějů a podvodníků. A jestli si po předčasných volbách bude hrát na ředitele republiky Zeman nebo nějaký premiér, je jim úplně jedno.
Čtěte také:
Schäuble: Řecko bude potřebovat další pomoc
Pákistánská policie zadržela bývalého prezidenta Parvíze Mušarafa
