Když před osmi lety skončil pontifikát Jana Pavla II. jeho smrtí, truchlily v ulicích miliony lidí. Benediktu XVI. připravil osud jiné finále. Jak se od svého předchůdce lišil chápáním a spravováním úřadu, tak si zvolil i jiný konec. Jan Pavel II. se kvůli svému neustálému zájmu o univerzální lidská práva či stal „svědomím světa“. Jeho odchod ze světa byl stejně veřejný jako jeho celý život.
Benedikt je od mládí introvertním intelektuálem, nemá takové charizma. Zadání, které před ním jako významným teologem samo vyrostlo, by mohlo být nazváno „svědomí církve“. A Benedikt jej téměř naplnil. Jeho práce o „lásce“ a „naději“ jsou řečnickými i skutečnými milníky, které vycházejí jak z bible, tak z teologie prvních křesťanů, a představují víru jako životaschopnou možnost i pro dnešek. Také dokončil třídílný výklad o životě Ježíše, na což mu nezbýval čas ani síly v době, kdy byl profesorem a biskupem.
Jana Pavla II. chtěli lidé vidět, Benedikta XVI. chtěli mnozí slyšet.
The Washington Post: Vendeta proti S&P
Obamova administrativa žaluje ratingovou agenturu S&P. Rádi bychom za Velkou recesi a finanční krizi vinili chamtivost a nepoctivost. Nepříjemnou realitou však je, že finanční kolaps byl důsledkem období prosperity, která vedla k oslabení úvěrových standardů a zrodila představu permanentního ekonomického růstu. Administrativa žádá „více než pět miliard dolarů“ domácí pokuty pro S&P, což může být pro firmu skutečně likvidační.
Je na místě se mimo jiné ptát, zda proměnit současný oligopol tří agentur prakticky v monopol je dobrá politika. Nebyli to přitom jen bankéři, kdo špatně vyhodnotil hypotéky. Totéž udělali bankovní regulátoři. Podle basilejských pravidel musí banka držet osm dolarů v kapitálu za každých sto dolarů úvěru jako nárazník pro případ ztrát. Ovšem hypotéky na bydlení byly brány jako zvláště bezpečné a na sto dolarů hypotečního úvěru stačily čtyři dolary kapitálu. Tato pravidla platí dodnes.
The Daily Telegraph: Potřebujeme vědět, co jíme
Od loňského října vede Agenturu pro potravinové standardy, prodlouženou ruku vlády v otázkách ochrany veřejného zdraví, Catherine Brownová. Ani ona, ani nikdo jiný z agentury však dosud nereagoval na skandál s koňským masem.
Agentura pracuje s ročním rozpočtem ve výši 150 milionů liber, takže máme právo vědět, k čemu je dobrá, když ne k informování občanů o tom, co jedí. Do debaty se snažil vnést trochu rozumu ministr životního prostředí Owen Paterson, jenže s tolika nezodpovězenými otázkami je těžké poznat, čemu máme věřit. V podstatě máme co dělat s příběhem o podvodu a kriminálním spiknutí. Sovětském Konina původem z Rumunska byla vyvezena jako hovězí a prodána výrobcům.
Paterson řekl, že zatím není důkaz o negativním vlivu potravin na zdraví. Proč by také byl, když konina se na kontinentu běžně prodává a jí? Jenže koně dostávají léky, které lidem škodí, a tak se jateční zvířata pečlivě testují. A my nemáme důkaz, že se to týká i případu „hovězího“.
Čtěte také:
Tisk spekuluje o zdravotních důvodech papežova odstoupení
Přijde trest za hypoteční krizi? S&P čelí federální žalobě USA
Skandál s masem se rozrůstá - koňské hovězí děsí Francii
