Silvio Jermann je představitelem páté generace rakouské rodiny, která se v roce 1881 usadila v městečku Farra d’Isonzo na území provincie Gorizia. Tam, kde se příkré svahy Julských Alp mění ve stráně svažující se pozvolna k pobřeží Terstského zálivu, v kraji malebných vinohradů téměř na slovinské hranici, se začala psát vinařská historie původně rakouských farmářů.
V souladu s charakterem
Dnes je jméno Jermann vzácným kamenem na náhrdelníku nejlepších italských sklepů. Veleznámá a znamenitá je jeho kupáž Vintage Tunina, úžas budící kombinace světových odrůd s autochtonními révami místními. Už v roce 1975 naznačilo toto cuvée směry, jimiž se Silvio Jermann pustil. Prolomil tradice přípravy hutných vín a otevřel cestu pro lehké a svěží nápoje s výraznou aromatikou, patrným dotekem terroiru a zdůrazněným odrůdovým charakterem. Vínům vtělil osobnost, charakter, přidal do nich kousek své vinařské duše.
V roce 1991, na počest stodesetiletého výročí založení sklepa, připravil Jermann další ze svých mystických cuvée – Capo Martino. Scelením původních odrůd ribolla gialla, tocai, pinot bianco, malvasia a picolit, školením tradiční fermentací a zráním v sudech se přihlásil k respektování a využívání letitých vinařských tradic. To potvrdil, když v roce 2002 vybudoval pro vína unikátní „domov“, jehož stavbu plně podřídil jednak své filozofii, jednak charakteru terroiru. Ke stavbě využil pouze materiálů v oblasti se vyskytujících, sklep potom vybavil tak, aby školení vína probíhalo co nejšetrnějším způsobem. To znamená, že transport obstarává pouze gravitace, zrání probíhá těmi nejklasičtějšími metodami v sudech používaných odedávna. Pravda, ve vinařství naleznete i inoxové tanky či barikové soudky z francouzského dubu, ovšem základním směrem vinařství Jermann zůstává práce s tradičními odrůdami a metodami.
Modrá je dobrá
Naším tématem je však frankovka, odrůda nám velice známá, rozšířená především v německy mluvících zemích. Jak se tahle sorta dostala do výsadeb italských vinařů? A jaké že tam dává výsledky?
Jako poctu svým předkům i přiznání se k rodinnému původu vysadil Silvio Jermann na části vinic právě frankovku, kterou tam kdysi pěstoval jeho praděd. Blau & Blau – tak se víno z 95 procent tvořené hrozny frankovky a pěti procenty rulandského modrého jmenuje – překvapilo už při své premiéře v roce 2000. V čase pak prokázalo svou jedinečnost, to když ročníku 2007 „nadělil“ Parkerův průvodce rovných devadesát bodů.
Blau & Blau 2009 je víno neobvyklé. Barva temnějšího rubínu s brilantní jiskrou má při okraji tenký prstýnek antukového valéru, o nějž se postaralo rulandské. Pokud čekáte frankovku, jakou známe z produkce tuzemské, nedočkáte se. Silné, mnohdy až drakonické tanické tóny našich frankovek jsou zde uhlazené. Pokud má něco zpočátku trochu navrch, je to podíl kyselin. Vbrzku se však víno ve sklence otevře a kyselinkám se přiřadí stopy až kompotově vyzrálých višní a dalšího lesního ovoce, možná s výjimkou borůvek. Přidají se také minerály a do hry z pozadí vstoupí lehký čokoládovo-vanilkový nádech, daný šestnáctiměsíčním ležením na bariku. Avšak stopa dřeva je lehýnká, jen takové políbení. Odeznění chuti se nese plně v duchu, jaký je Jermannovým vínům přičítán – má výraz, jistou poetiku a charakter.
Nechci zde doporučovat vhodné párování, to je „od kusu“, jak se říká. Ale ocitnete-li se v oblasti Gorizia nebo v Terstu, hledejte v nabídce restaurací uzenou vepřovou pečeni s jablečnou hořčicí, křenovým krémem a dušenou zeleninou. Poručte si k ní sklenku – nebo ne, raději láhev Blau & Blau a dostane se vám jedinečného, ne často poznaného souznění jídla s vínem.
Blau & Blau 2009
Použité odrůdy: 95 % Franconia – 5 % Pinot Nero
Školení: 16 měsíců na barikových sudech z francouzského dubu
Alkohol: 13,5 %
Vývojový potenciál: 5–7 let
Poprvé uvedený ročník: 2000
Ročník 2007: 90 bodů podle Parkerova průvodce
Distributor pro ČR: www.lesa.cz
