V historii každé země jsou situace, na které se nezapomíná – a nemusí jít nutně o politické či sportovní události. Třeba takové otevření první pobočky McDonald's v tehdejším Československu, v březnu roku 1992, je pro spoustu lidí i firem významným mementem, kdy se původní, socialistický model fungování ekonomiky začal přetvářet do současné podoby otevřeného, „kapitalistického“ byznysu. Prvním vedoucím české pobočky „mekáče“ ve Vodičkově ulici v Praze byl Karel Suk, který se stal premiantem i v další rovině – dostal první franšízingovou licenci v Česku. Možná i proto je tato síť rychlého občerstvení považována za průkopníka franšízingu v zemi.
Od té doby urazil franšízový byznys dlouhou cestu a dnes je tento způsob podnikání považován za zcela běžnou součást podnikatelského prostředí v České republice. Ať si kupujete nemovitost přes síť Remax, pracujete s finančními poradci OK Point či Partners Market, nakupujete v řetězci CBA, nebo si dáváte kávu v CrossCafe, pravděpodobně využíváte služeb takzvaných franšízantů.
Franšízing je vhodný způsob, jak otevřít vlastní podnik pod zavedenou značkou. Za určitý poplatek a procento z obratu, které franšízant platí franšízorovi, získává možnost využívat ochrannou značku, marketingové zkušenosti a také další know-how, například včetně možnosti výhodnějšího a kvalitu zaručujícího nákupu surovin. Ve finále je to komplexní systém podnikání.
České franšízy vládnou
Dnes v Česku funguje na bázi franšízingu bezmála devět tisíc provozoven sdružených pod téměř tři stovky různých franšízových systémů. Další desítky zájemců ze zahraničí se na český trh chystají vstoupit – Česká asociace franchisingu (ČAF) eviduje zájem například polské společnosti Blinkee.city, která přináší inovativní systém sdílení elektromobility pro jízdní kola, skútry a automobily, rozrůstající se firmy 5.10.15., která v Polsku provozuje jednu z největších sítí s dětským oblečením, francouzského řetězce pekáren a kaváren Delifrance, britské jazykové školy Pingu's English, australské společnosti Donut King, která se zaměřuje na koblihy, skořicové dezerty i slaná lehká jídla.
Zajímavostí je, že na tuzemském trhu převládají české franšízy. Podle statistik poradenské společnosti Profit system je podíl českých značek zhruba dvoutřetinový. Na českém trhu vládnou domácí franšízy od roku 2011, za tu dobu se jejich poměr navýšil o deset procent. Trh s tímto typem podnikání je prozatím poměrně decentralizovaný, na téměř devět tisíc provozoven připadá více než osm tisíc franšízantů.
Fórum a konference, cesta jak začít
Tomuto zajímavému segmentu se bude věnovat i Franchising Forum a s ním spojená Master franchisová konference, která se uskuteční 7. listopadu v Praze na Pankráci pod záštitou ČAF. Zatímco fórum je určeno pro laiky a zájemce o podnikání formou franšízingu, aby se seznámili s touto formou podnikání, možnostmi financování a třeba i zvolení podnikatelského oboru, naproti tomu konference je určena pro zájemce o konkrétní koncepty či značky. Na konferenci bude představeno několik desítek zajímavých firem, například vloni – na sedmém ročníku této konference – se prezentovalo 22 franšízových konceptů a značek.
„Loňská účast na obou akcích čítající bezmála dvě stě lidí potvrdila, že zájem o franšízing stále roste. Jsme rádi, že každým rokem přibývá představitelů prezentovaných konceptů i návštěvníků. Věříme, že letošní ročník bude přinejmenším stejně úspěšný,“ říká Jiří Krajča, project manager České asociace franchisingu.
| Poctivost v podnikání – samozřejmost, nebo ctnost? |
|---|
| Tuzemští zákazníci považují u firem za nejdůležitější, aby splnily, co slíbily. V zahraničí je to bráno jako samozřejmost a klienti žádají především osobní přístup. Vyplývá to z průzkumu KPMG, který zástupce společnosti Lukáš Cingr prezentoval na pražské konferenci o franšízingu Pro Futuro letos v květnu.
KPMG definovala šest pilířů, které vypovídají o dobré zákaznické zkušenosti. Základním pojmem je „integrita“, tedy že firma plní to, co od ní zákazník očekává. Smlouva takové společnosti neobsahuje žádná ustanovení pod čarou sepsaná malým písmem a její prodejce se nesnaží za každou cenu klientovi vnutit produkt, který nepotřebuje. „Se zákazníkem byste tedy měli být na stejné rovině a být pro něj partner,“ vysvětlil Cingr. A právě tento faktor považují Češi za nejdůležitější. Jako klíčový pro spokojenost ho označuje 22 procent Čechů. Takový postoj je přitom v Evropě výjimečný. Třeba pro Slováky je nejdůležitější personalizace, tedy že firma přizpůsobí nabídku na míru konkrétnímu zákazníkovi a ten se necítí jako jeden z mnoha. Personalizace je nejdůležitější faktor i ve Velké Británii, ovšem pro Brity je stejně významná i rychlost obsloužení. Podobně přitom vycházejí průzkumy v celé západní Evropě. Neznamená to však, že by jinde integrita nebyla důležitá, spíše se s ní automaticky počítá. „V Česku všichni pořád hledají nějaký háček ve smlouvách, očekávají, že jim firma bude lhát, a pokud nelže, tak jsme docela šťastní a nepotřebujeme o moc více. Na Slovensku i na Západě berou lidí integritu jako základ a chtějí být spíš viděni pro to, co jsou,“ vysvětlil tuzemské specifikum Cingr. Šestici jmenovaných pilířů definovaných KPMG doplňuje ještě schopnost vypořádat se s problémy zákazníka, naplnit jeho očekávání a empatie. To neznamená nic jiného, než že se prodávající dokáže vcítit do aktuální situace klienta. Empatie patří z pohledu zákazníků mezi nejméně důležité jak v Česku, tak v zahraničí. Přesto firmy, které vedle ostatních pěti pilířů dosáhnou i empatie, patří k nejúspěšnějším. V žebříčku KPMG se tak na prvním místě umístil český výrobce kosmetiky Manufaktura před drogerií Teta a Equa Bank. Podle Cingra jde o firmy s velmi osobním přístupem. |
