Stále více Čechů se stává „samotáři“. Jen jednoho člena má dnes každá čtvrtá česká domácnost, v Praze jejich podíl činí dokonce čtyřicet procent. Trhu vytvořeného novodobými singles si už všimli architekti a developeři.
Statistická čísla nasvědčují tomu, že v Česku se více než dobře daří trendu žít „single“. Prudce přibývá hlavně samostatně žijících lidí mezi 30 a 34 lety. V porovnání s rokem 2003 jich je letos více než dvakrát tolik. Demografové navíc předpokládají, že patnáct až dvacet procent českých žen současné generace zůstane bezdětných.
Ve světě nejde o nic nového. „Fenomén ,singles‘ byl prvně popsán už v sedmdesátých letech minulého století ve Spojených státech,“ vysvětluje sociolog Marcel Tomášek. Tehdy šlo o velmi dobře materiálně zajištěné lidi, kteří byli nároční a vlastní seberealizaci kladli na první místo. To už tak docela neplatí.
„Takoví jsou samozřejmě i u nás, ale život mimo rodinu nebo dlouhodobý partnerský vztah volí řada lidí napříč sociálními vrstvami,“ tvrdí Tomášek. Dnešní „samotáři“ často nežijí úplně sami, ale mívají více vztahů různého druhu. Proto Tomášek a jeho kolegové preferují spíše výraz „multiples“. Patří sem ti, kdo se zatím nechtějí vázat či partnera sice mají, ale nesdílejí s ním domácnost a ani v budoucnu nechtějí. A také rozvedení lidé nebo ti, kdo trvalého partnera zatím nenalezli. „Je to v důsledku možností, které se dnes nabízejí. Také výrazně vzrostly naše požadavky na partnera. Mnoho lidí proto takového, s nímž by chtěli žít trvale, nikdy nenajde,“ dodává Tomášek.
Pohledem studentů
Soudě podle čísel ze západní Evropy, nejde o přechodný jev. „Samotářů“ přibývá a v budoucnu jich zřejmě přibývat bude. V zahraničí si trendu už před lety všimly firmy a podnikatelé a tuto početně významnou skupinu zahrnují specifickými výrobky. Existuje nějaký podobný „produkt“ také v oblasti bydlení? A jak by takový byt či dům pro samotáře, ať už se jim říká „singles“ anebo „multiples“, měl vypadat?
V Česku si nad touto otázkou lámou hlavy studenti architektury, kteří se přihlásili do soutěže Revit Open 2010. Tu vyhlásilo České vysoké učení technické (ČVUT) spolu se softwarovou firmou Autodesk. „Zajímal nás právě pohled studentů na potřeby singles. Studenty baví řešit věci, které mohou být v blízké budoucnosti aktuální,“ popisuje Dana Matějovská, vedoucí Kabinetu modelového projektování na Fakultě architektury ČVUT. V minulých letech už budoucí architekti projektovali například meteorologickou stanici nebo ovčí farmu. Letos mají navrhnout na střeše panelového domu v Liberci byty pro samostatně žijící mladé lidi.
Už výběrem lokality porota soutěže naznačila, jaké požadavky podle ní singles na bydlení mají: dům se nachází v těsné blízkosti centra, v pohodlném dosahu hromadné dopravy, s možností dojet tramvají k lyžařským vlekům na Ještědu či úpatí Jizerských hor. Studenti navíc dostali za úkol využívat alternativních zdrojů energie, tedy navrhnout pokud možno úsporné bydlení. Všechny ostatní detaily specifického „single bydlení“ jsou jen na nich.
Vyhlášení soutěže připadá až na březen následujícího roku, do té doby projekty studentů spatřit nelze. Že toto téma ale zpracují originálně, naznačuje projekt Štěpána Matějky. Student Technické univerzity v Liberci se s projektem, který uspěl v soutěži Městské zásahy společnosti Vallo Sadovsky Architects, do Revit Open 2010 přihlásit nestihl. Může o něm proto mluvit. Jde o návrhy domů přímo na nábřeží Vltavy v Praze. „Je to v podstatě takový suchozemský houseboat. Singles by ho mohli ocenit mimo jiné proto, že se nachází přímo v centru města, má exkluzivní výhled na panorama Pražského hradu a samo místo dodává bydlení punc originality a jedinečnosti. A to jsou myslím vlastnosti, které jsou pro singles atraktivní,“ dodává. Jeho projekt zohledňoval potřeby těch singles, kteří mají dobré zaměstnání, relativně hodně peněz a vedou aktivní společenský život. Proto je pro ně vhodné bydlet v centru dění. „Nepotřebují minimální prostor a díky tomu, že žijí sami, si mohou dovolit nechat jej zcela otevřený. Byt by měl být také flexibilní, obdobně jako jsou jeho uživatelé,“ myslí si Matějka.
Buďte free!
Přitažlivá obydlí pro „samotáře“ neexistují pouze ve studentské fantazii. Pozvolna pronikají do skutečného světa. Flexibilita a svoboda byla důležitá také pro architekta Marka Štěpána, který navrhl dům pro brněnského zlatníka a návrháře Jiřího Brosche. „Oslovil mě s jednoduchým zadáním. Chtěl, abych navrhl bydlení, které je klidné, pěkné, pohodlné. Nechtěl mít s bydlením žádné starosti a přitom požadoval veškerý komfort jednadvacátého století. To je požadavek lidí, kteří žijí naplno prací a svými zájmy,“ vysvětluje Štěpán, když hovoří o vzniku takzvaného „freedomku“. Hlavní ideou, na niž odkazuje název, byl požadavek svobody. Ta se týká jak zvoleného místa, tak způsobu zařízení a minimálního času na údržbu. „Pro single životní styl je ideálním řešením,“ tvrdí Štěpán.
Jednopodlažní freedomek s plochou střechou je vlastně dřevěným kontejnerem, který můžete umístit kamkoliv – do města, na vesnici nebo do volné přírody. Stačí pouze vhodný pozemek a můžete originálně bydlet. Uvnitř se skrývá obytná místnost s nábytkem na míru, kuchyňským koutem, ložnicí, koupelnou a toaletou. Jeho součástí je sklápěcí terasa.
„Náklady na provoz jsou minimální a omezují se jen na poplatky za vodu, pokud ji nečerpáte ze studny, a cenu dřeva na topení, pokud nehnízdíte s freedomkem v blízkosti lesa,“ prohlašuje Štěpán. Podle jeho názoru dává těmto obydlím šanci touha lidí po změně životního stylu, originalitě i designu. Architekt spolu s Jiřím Broschem, který se nakonec stal producentem projektu, freedomky nyní prodává. Bydlet v nich si přitom mohou dovolit nejen ti nejbohatší singles. „Cena odpovídá zvolenému vybavení. Může jít o ekonomickou variantu za zhruba 750 tisíc korun, nebo o více než tři miliony korun v případě nejluxusnějšího freedomku,“ vypočítává Štěpán.
Česká realita
Existuje však v Česku kromě vizí a odvážných projektů zájem developerů o výstavbu bytů pro singles? „Drtivá většina developerů demografické ukazatele nesleduje, malé byty ale stavěli vždy. Lépe se vzhledem k nižší nominální ceně prodávaly,“ vysvětluje Jiří Pácal, ředitel realitní společnosti Central Europe Holding. Mnoho malometrážních bytů se koncentrovalo v některých lokalitách také ve vzdálenější minulosti. Například tam, kde kdysi bydlelo hodně dělníků. V Praze bychom jich nejvíce našli na Žižkově, v Holešovicích, Vršovicích, Letňanech, Kobylisech, Strašnicích nebo Stodůlkách.
Ondřej Novotný, analytik realitně poradenské společnosti King Sturge, si nemyslí, že by bylo pro developery dobré, aby se specializovali výhradně na bydlení pro singles. „Mohlo by to znamenat přílišné riziko, dobrý je vyvážený mix menších a větších bytů. Pro mladší singles je navíc často lepší nájemní bydlení, které jim poskytuje větší flexibilitu a mobilitu,“ domnívá se. Faktem ale prý je, že v zahraničí je trh mnohem diverzifikovanější. „Například ve Velké Británii je rozvinutý trh s takzvaným studentským nebo seniorským či obecně nájemním bydlením,“ dodává Novotný.
Někteří developeři nicméně na vzrůstající počet singles začínají reagovat. Kupříkladu v žižkovském projektu Central Park jsou v nabídce garsoniéry stavěné na míru movitějším klientům. „Některé z nich mají k dispozici terasy, na nichž se dá grilovat či uspořádat party. Singles jistě ocení recepci, která jim zajistí různé služby,“ popisuje Jiří Pecháček, ředitel společnosti CP Real. Kromě odeslání pošty či kontroly bytu v době nepřítomnosti si mohou majitelé bytů na recepci objednat drobné domácí práce, jako je pověšení obrazu nebo umytí oken. Mohou si nechat i vyprat či vyžehlit prádlo.
Nepřetržitá party
Byty pro singles existovaly – možná překvapivě – už v době socialismu. Tehdy vzniklo několik takzvaných hotelových domů, v nichž se měli ubytovávat lidé například po rozvodu, kdy zůstali sami. Žili v bytech, ale přitom mohli využívat veškerého komfortu hotelu. Nejznámější z takových domů vyrostl na konci šedesátých let minulého století na pražské Invalidovně v blízkosti hotelu Olympic. Ubytováni v něm ovšem byli hlavně významní představitelé tehdejší kultury, jako herci nebo spisovatelé. A ti na svůj pobyt dodnes vzpomínají jako na jednu velkou, nepřetržitou party.
Žádný developer se zatím v Česku vědomě nesoustředí na obydlí pro méně movité singles. „Nemáme pro ně žádné speciální byty,“ říká Jan Koubík, marketingový ředitel společnosti Bemett, která staví byty na nižší cenové úrovni. Přiznává ale, že orientace na singles má pro developery jednu nespornou výhodu, jejíž význam se prokázal v nedávné době. „Mají totiž obvykle menší závazky oproti rodinám s jedním či dvěma dětmi, kde je manželka například ještě na mateřské dovolené,“ připouští Koubík.
Zda se u nás začne stavět přímo pro singles, se zatím jen těžko odhaduje. Pokud ano, budou pro ně projektovat bydlení dnešní studenti architektury. Možná se uskuteční i projekty, které vyjdou vítězně z letošní studentské soutěže Revit Open. „Nápady by mohly zaujmout i současné investory, ale spíše se uskuteční v budoucích projektech jejich autorů,“ předpovídá Dana Matějovská.
ČLÁNKY DO MAILU