Generální ředitel Petr Šmída: Nejsem vyslancem General Electric
Alfa je prvním písmenem řecké abecedy. V ruských poměrech ale znamená i firmu, které přilákala nejvíce českých manažerů. Finanční a průmyslový konglomerát Alfa Group patří mezi největší ruské soukromé podnikatelské skupiny. Zakladatelem, šéfem a nejsilnějším akcionářem celého uskupení je Michail Fridman, jeden z nejbohatších Rusů, médii řazen do skupiny oligarchů. V aktuálním žebříčku nejbohatších lidí světa, sestaveném americkým časopisem Forbes, je Fridman na 73. místě s majetkem 5,6 miliardy dolarů. Z Rusů je před ním jen 16. Michail Chodorkovskij (15 miliard USD) a 25. Roman Abramovič (10,6 miliardy).
Od ropy po supermarkety.
Češi působili dosud výhradně v Alfa Bank, což je jedna z největších ruských privátních bank, někdy uváděna jako úplně největší. Postupně se tam prostřídali Igor Kocmánek, Martin Pilecký, Michal Heřman a naposledy přišel Petr Šmída. Ten se stal šéfem banky a lze jej bez obav označit za nejvýše postaveného českého manažera na ruském trhu. Alfa Group zdaleka nezahrnuje jen banku. Je to koncern, který působí i v oblasti těžby ropy a plynu, pojišťovnictví, v maloobchodě a v sektoru telekomunikací. Do skupiny patří průmyslový, obchodní a investiční holding Alfa-Eco, pojišťovna AlfaInsurance Group, významná naftařská a plynařská firma TNK, která loni fúzovala s British Petroleum, dále maloobchodní řetězec Perekriostok. Významné akciové podíly má Alfa také v telekomunikačních firmách VimpelCom (je tam spolu s Telenorem, VimpelCom je druhý největší ruský mobilní operátor) a Golden Telecom, což je největší ruský alternativní operátor. Právě do posledně jmenované firmy by na místo provozního ředitele měl nastoupit dalších Čech – Michal Čupa (43), bývalý generální ředitel českého Contactelu.
Hledání strategických investorů.
Prvním, kdo do skupiny Alfa pronikl, byl investiční bankéř Igor Kocmánek (39). Těsně po měnové krizi v roce 1998 se ujal vedení asset managementu ruské banky. „V polovině devadesátých let jsem pracoval pro investiční větev Raiffeisen Zentralbank, která v rámci druhé vlny české kuponové privatizace založila s ruskou Alfou investiční společnost. Tehdy jsme se s Rusy poznali,“ vzpomíná Kocmánek. Měnová krize si žádala okamžité přehodnocení strategie. „Měli jsme jeden z největších ruských kuponových fondů. Situace byla taková, že veškeré importy byly rázem čtyřikrát dražší. Zkrachovala spousta firem, které měly přes zahraniční měnu nakoupeno spotřební zboží. My jsme naopak měli v portfoliu docela dost domácích podniků, které spotřební zboží vyráběly – prací prášky, sklo, cigarety. Začali jsme to více kultivovat a strategické účasti nabízet zahraničním investorům. Takto jsme například pro podnik Pemos, vyrábějící prací prášky, našli koncern Henkel,“ vzpomíná. V Alfě byl Kocmánek přes dva roky, do půlky roku 2001. I potom ale neztratil kontakt s Ruskem. Založil v Moskvě „First Tuesday“. Tento mezinárodní projekt vznikl v době internetového boomu a cílem bylo podporovat příliv finančních investic do takzvaných „start-upů“. „Já jsem měl First Tuesday v Moskvě a v Novosibirsku, poblíž Hvězdného městečka, kde byla velká ruská vědecká komunita,“ vysvětluje. „Udělal jsem s Barings, s private equity fondem, takový společný podnik a využívali jsme nápady ruských programátorů, podnikatelů a exportovali je do USA. V té době jsem asi sedmdesát procent svého času trávil v Silicon Valley a třicet v Rusku,“ bilancuje. Dnes Kocmánek zastupuje zájmy lucemburských investorů v českém potravinářském holdingu Ramill, do něhož patří například pražské pekárny Odkolek.
IT západního střihu.
Kocmánek byl svým způsobem prostřídán Martinem Pileckým (38), který v Alfa Bank pracuje od konce roku 2001 na postu ředitele pro informační technologie (CIO). Nabídka práce v Moskvě Pileckého zastihla v Komerční bance, kde taktéž šéfoval IT. „Na stole mi zazvonil telefon, volal londýnský ‚hunter‘, prý má pro mě šokující návrh. Říkal, mám Alfu. Je to velká privátní ruská banka, velmi rychle rostou, mají filiálky v New Yorku, Londýně, v Holandsku… Mají velké plány s jedním IT projektem. Chceš jim pomoct, nebo nám pomůžeš najít někoho, kdo by to zvládl, ptal se….“ vzpomíná dnes.
Pilecký se na první obhlídku Moskvy vydal počátkem září 2001. Měl schůzku přímo s nejvyšším šéfem Michailem Fridmanem: „Říkal mi, jakého člověka shání, jaký má pro něj IT význam, proč projekt, který započali, chtějí pomoci dokončit.“ Akcionáři a manažeři se rozhodli, že banka by měla v oblasti IT přejít na západní systém, západní standardy. Chtěli mít více technologií, méně lidí, lepší procesy.
Projekt Pilecký dotáhl zdárně do konce v posledním kvartále loňského roku. „Dnes je celá Moskva postavena na novém systému, včetně platební brány. Pokud vím, je to první úspěšná implementace západního systému ve velké ruské bance. Já jsem počítal, že se teď vrátím nazpět do Čech, dostal jsem už nějaké nabídky. Vyškolil jsem svého nástupce, předal mu v listopadu funkci CIO, ale shodou okolností pak přišel Petr Šmída, s nímž jsme už dříve pracovali v pražské GE Capital Bank,“ vysvětluje, proč zatím zůstává.
Dnes v bance pracuje jako hlavní konzultant bez výkonné funkce a jedná s vedením firmy o své další manažerské budoucnosti. „Za pár dnů bych měl vědět víc,“ říká Pilecký.
Praha je pro život lepší.
Třetím Čechem v pořadí byl v roce 2002 Michal Heřman (40). Deset měsíců zastával místo finančního ředitele banky. Předtím byl v Komerční bance a dlouhé léta v Eurotelu. „Alfa je banka, které je podle většiny ukazatelů druhá až čtvrtá na trhu. V této době silně rozvíjí retailové bankovnictví. Buduje pobočkovou síť po celé zemi. Základním úkolem současného ruského bankovnictví je naučit lidi bankovní služby vůbec používat, přimět je, aby si založili účet, pořídili platební kartu a neměli peníze schované doma. To je samozřejmě důsledek krize. Je složité lidi přesvědčit, aby bankovnictví důvěřovali,“ vysvětluje specifika trhu. V bance se podle Heřmana mluví většinou rusky a všechny materiály byly v ruštině. „Je to ale západně fungující banka, která má v managementu řadu lidí, kteří jsou potomky ruských emigrantů u USA, Švýcarska, Anglie.“ Na životní etapu strávenou v Moskvě vzpomíná Heřman rád. „Měl jsem tam byt, auto, svého řidiče, svoji kancelář, perfektně fungující support, brali mě tam jako západního manažera, na víkendy jsme létal domů.“ Přesto nakonec přijal nabídku stát se ředitelem pro transformaci v Českém Telecomu. Možná hlavně kvůli rodině. „Samotnému člověku tam asi nic nechybí, ale pro rodinu by to tam bylo složité. Já jsem zhýčkaný Prahou, protože Praha nabízí obrovskou kvalitu života - je to velké město, ale zároveň vlastně malé, čisté, relativně příjemné klima,“ dal nakonec přednost rodné vlasti.
Americký výsadkář?
Získat do manažerského týmu Petra Šmídu (41) byl i pro Alfa banku husarský kousek. Bývalý úspěšný generální ředitel české GE Capital Bank se do Moskvy přesunul na konci loňského roku z amerického Stamfordu, kde měl jako ředitel kvality GE Consumer Finance na starosti 35 zemí světa. Byl nejen jediným Čechem, ale i jediným Evropanem působícím v centrále zámořské banky. Jeho loňský podzimní přechod k Alfa Bank byl překvapením. V Česku mnozí tento krok dodnes spojují s možným vstupem americké GE do Alfy. „To je nesmysl. Jsem rád, že moje kariéra v GE byla úspěšná a odešel jsem v dobrém. Máme tak dobré základy pro komunikaci v budoucnu, ale na striktně racionální bázi,“ uvedl Petr Šmída minulé úterý pro týdeník EURO, ovšem s mnohovýznamovým dodatkem, že „obě strany dělají pouze ty nejvýhodnější obchody“. Jakou ale motivaci má člověk, který měl skvělý manažerský post u General Electric, aby odešel do Ruska? „Začnu možná zvláštně - můj tatínek byl v po roce 1968 vyloučen z KSČ, což samozřejmě souviselo s tehdejším Sovětským svazem. Působit teď v čele ruské firmy může být i z pohledu naší rodiny určitým historickým paradoxem. Ale také platí, dvakrát v životě nepřijde nabídka stanout v čele nejlepší a největší soukromé ruské banky. Až mi bude osmdesát a budu se ohlížet zpátky za svým životem, asi bych litoval, pokud bych jedinečnou příležitost dokázat něco na dnešním ruském trhu nepřijal,“ vysvětluje své pohnutky Šmída. Vidí pro Alfa banku ohromné možnosti růstu, jak v oblasti retailového, tak korporátního bankovnictví: „Mé zkušenosti z prostředí nekompromisních standardů GE mi budou vodítkem v prosazování změn a věřím, že mě akcionáři podpoří.“ Jak dále říká, chtěl by vybudovat důvěryhodnou moderní finanční instituci s růstem rychlejším než je růst ruského trhu a být jedničkou nebo dvojkou v několika strategických zaměřeních. „V neposlední řadě věřím, že jestli se mi to všechno povede, změní to také trochu samotné Rusko,“ dodává.
Dokud bude motivace
Petr Šmída byl 2. února oficiálně jmenován generálním ředitelem Alfa banky (CEO) s odpovědností za vedení a strategii. Ve funkci vystřídal Alexe Knastera, který funkci zastával od roku 1998. Jak dlouho chce zůstat on? Sám Šmída říká, že v Rusku by nechtěl být kratší dobu než tři až čtyři roky. „Myslím si ale, že není praktické stanovovat si nějaké striktní hranice. Zůstanu tak dlouho, dokud mě ta výzva bude naplňovat a výsledky banky budou uspokojovat akcionáře. Dalším potenciálním limitem je samozřejmě moje rodina, ale snažím se dělat všechno pro to, aby přesuny Praha-New York-Moskva brali pozitivně,“ dodává český bankéř.
