Commerzbank požádala stát o pomoc, naopak Deutsche Bank ji odmítá
Stále více německých finančních ústavů žádá o podporu ze státního záchranného balíčku. Minulý týden se k Hypo Real Estate a bavorské BayernLB přidala Commerzbank, druhá největší německá banka. Záhy následovaly zprávy, že o pomoc se přihlásí i další zemské banky – WestLB ze Severního Porýní-Vestfálska a HSH Nordbank, jejímž domácím trhem jsou severoněmecké spolkové země Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko.
První velká ryba Commerzbank se k přijetí státní pomoci odhodlala jako první z velkých německých obchodních bank. Získá kapitálovou injekci 8,2 miliardy eur, tedy více, než kolik činila její tržní kapitalizace počátkem minulého týdne ve výši přibližně šesti miliard eur. Navíc může Commerzbank v případě nouze požádat o záruky na úvěry až patnáct miliard eur. Kapitálová pomoc bude bance poskytnuta formou takzvaného „tichého vkladu“, německý stát se tedy nestane akcionářem společnosti a nebude ani zastoupen v dozorčí radě. Přesto banka musela souhlasit s přísnými podmínkami. Kvůli účasti v záchranném programu nebude smět v letech 2009 a 2010 vyplácet dividendy a zároveň omezí roční platy členů představenstva na 500 tisíc eur, což se ale týká jen šéfa banky Martina Blessinga. Navíc top management neobdrží letos ani v příštím roce žádné bonusy.
Burzovní pochvala Hlavním důvodem účasti Commerzbank ve státním záchranném programu je dle německých médií ztráta 285 milionů eur za letošní třetí čtvrtletí. Přitom loni banka vykázala za stejné období zisk 339 milionů. Do červených čísel se dostala následkem ztrát z finanční krize, které dosahují 1,1 miliardy eur. Tato suma obsahuje nedobytné pohledávky vzniklé po pádu americké investiční banky Lehman Brothers a při finančních turbulencích na Islandu. Státní injekce se započítá do základního jmění a zvýší kapitálovou přiměřenost banky z původních 7,6 na 11,2 procenta. Německá burza tento krok vyhodnotila kladně – akcie Commerzbank po ohlášení zprávy o přijetí podpory zpevnily o deset procent. „Vzhledem k nízké kapitálové přiměřenosti se pomoc státu očekávala a je považována za správný krok,“ řekl týdeníku Der Spiegel analytik společnosti Equinet Philip Hässler. „Zakletí bylo zlomeno,“ dodal Robert Halver, expert na kapitálové trhy Baader Bank.
Deutsche Bank pomoc nechce Německé banky se až do oznámení Commerzbank s žádostmi o pomoc s výjimkou Hypo Real Estate a bavorské BayernLB příliš nehrnuly, přestože je k tomu opakovaně vyzvala kancléřka Angela Merkelová. Ve spolkové vládě přitom zřejmě panovala značná nervozita. Například Der Spiegel přinesl v uplynulých týdnech informaci, že nepřihlásí-li se německé banky o státní podporu, záchranný balíček dozná změn. Mluvilo se například o stanovení minimální výše kapitálové přiměřenosti. Opatření by přinutilo ty finanční instituce, které by nebyly schopné navýšit kapitál samy, k přijetí vládní pomoci. Tyto zprávy byly zřejmě mimo jiné reakcí na stanovisko šéfa Deutsche Bank (DB) Josefa Ackermanna, že DB státní peníze nepotřebuje. „Z dnešního pohledu se účastnit nebudeme, jsme dostatečně silní,“ řekl Ackermann veřejnoprávní televizi ZDF. Německo by mělo být podle něj pyšné na banku, která dokáže navzdory krizi vydělávat. DB za letošní třetí čtvrtletí vykázala čistý zisk 414 milionů eur. To je sice výrazné snížení oproti loňským 1,6 miliardy eur, přesto se bance podařilo zůstat v černých číslech. Ústav navíc dokázal během třetího čtvrtletí zvýšit kapitálovou přiměřenost z 9,3 na 10,3 procenta, což jej ve srovnání s dalšími německými finančními institucemi staví do dobré pozice.
Zemské banky na řadě Právě kapitálová přiměřenost se ukazuje být klíčovou veličinou, která rozhodne o účasti nebo neúčasti německých bank ve státním záchranném programu. Desetiprocentní výše tohoto ukazatele je dle berlínského radního zodpovědného za finance Thilo Sarrazina minimální hranicí. To si uvědomují také německé zemské banky, a proto se minulý týden o pomoc přihlásily i WestLB a HSH Nordbank. Obě žádají o záruky na úvěry a také zkoumají možnost získání nového kapitálu. Zatímco WestLB objem požadovaných prostředků neupřesnila, HSH Nordbank si řekla o záruky až 30 miliard eur. Na banku, která se věnuje financování stavby lodí, těžce dopadla současná finanční krize. Bankovní dům musel za prvních devět měsíců letošního roku odepsat cenné papíry v hodnotě 1,3 miliardy eur a vykázal ztrátu 360 milionů eur. O rozsáhlé garance však půjde i v případě WestLB. Její dosavadní vlastníci (země Severní Porýní-Vestfálsko a místní komunální a spořitelní svazy) již poskytli bance záruky ve výši pěti miliard eur.
Přísný dohled z Bruselu Slibný rozjezd zájmu německých finančních ústavů zkomplikovala minulou středu Evropská komise (EK), která ústy mluvčího Jonathana Todda ohlásila přísné prozkoumání pomoci Commerzbank. „Podmínky na první pohled neodpovídají dohodám s komisí o německém záchranném plánu,“ sdělil agentuře AP Todd. EK prý vadí především nízké zhodnocení státních peněz. Todd uvedl, že podle informací komise obdrží banka kapitál ve dvou částech, za první dostane úrok 8,5 a za druhou 5,5 procenta. „Dle schválených podmínek však minimální úročení pro takový kapitál musí dosahovat nejméně deseti procent. Proto budeme pomoc zkoumat, aby nebyla zvýhodněna jedna společnost na úkor ostatních,“ dodal Todd. Německo se stanoviskem Evropské komise nesouhlasí. Jím požadované úroky za „tichý vklad“ jsou prý vyšší než v případě dalších zemí, například Rakouska, Francie či Nizozemska.
BOX
České aktivity
Commerzbank tvoří společně s Deutsche Bank a Dresdner Bank takzvanou velkou trojku německých komerčních bank. Svou první pobočku v České republice otevřela banka v Praze v roce 1992; v současnosti má expozituru v Brně a kanceláře v Ostravě, Hradci Králové a Plzni. Na českém trhu působí i prostřednictvím mBank. Ta je značkou polské BRE Bank, součásti skupiny Commerzbank, která vlastní více než sedmdesát procent BRE Bank.
