Velká zvířata z Wall Street i šéfové společností peláší do ropných států...
… aby se tam ucházeli o přízeň a uzavírali megaobchody
Když vzal John J. Mack, šéf banky Morgan Stanley, členy správní rady letos v březnu do Dubaje, poctil je svou návštěvou vzácný host: dubajský vládce šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm. Mack si plánoval, že emíra navštíví v jeho paláci, ale ten vedoucím představitelům banky oznámil, že se s nimi raději setká v dubajské úřadovně společnosti Morgan, blízko jeho kanceláře. Během dvaceti minut byl konferenční sál uklizen a nábytek přestavěn do půlkruhu, starobylého uspořádání pro madžlis neboli královskou radu. Šejk, oblečený do tradičního bílého šatu, přišel s doprovodem, v němž byli tři jeho synové. Zatímco jeden muž mával kadidlem, šejk přijímal otázky a přes hodinu rozebíral - v angličtině - svou vizi Dubaje.
Byl to jen další okamžik ve velkém tanci o peníze na Středním východě. Vždyť tento region plave v bilionech petrodolarů, jež v současnosti financují spousty megaobchodů. Například státní instituce Abu Dhabi Investment Authority koupila v listopadu za 7,5 miliardy dolarů podíl v churavějící společnosti Citigroup a v září zaplatil abúdhábský investiční fond Mubadala Development 1,35 miliardy dolarů za podíl 7,5 procenta v „těžké váze“ soukromých kapitálových investic: v The Carlyle Group. „Začíná tu být vidět tolik vlivných makléřů jako ve finančních centrech typu Londýna nebo New Yorku,“ uvádí Nabil Lahham, přední investiční bankéř, jenž v Dubaji pracuje pro banku Lehman Brothers. Sondují u finančníků všechno, počínaje minoritními podíly v jejich společnostech a konče společným investováním do hypotečních aktiv v krizi. „Na zdejších chodbách uvidíte hodně známých tváří,“ prohlašuje Farouk A. Bastaki z vedení instituce Kuwait Investment Authority, která hospodaří odhadem s 250 miliardami dolarů majetku tohoto emirátu.
Šejk Mo, jak říkají tamní rodáci schopnému osmapadesátiletému vládci Dubaje, má galerii těchto tváří na své webové stránce, aby je všichni viděli (až ji navštívíte, mrkněte na jeho milostnou poezii…). Je tam jedna fotografie s Mackem, dvě s Lloydem Blankfeinem z banky Goldman Sachs (který jej navštívil v únoru a červnu), snímek šéfa společnosti General Electric Jeffreyho Immelta a video z jeho rozhovoru se Stephenem Greenem z HSBC. Šejk je známý tím, že doprovází vrchní ředitele po městě. Jednou si sedl za volant dlouhé bílé limuzíny BMW, aby šéfovi Viacomu Sumneru Redstoneovi ukázal jedno z rozsáhlých dubajských stavenišť. Rád sbírá tajné drby o celosvětové ekonomice od návštěvníků, kteří se ucházejí o jeho souhlas s iniciativami v regionu – i když sám mnoho obchodů neuzavírá a raději nasměrovává cizince na ty správné místní kruhy.
SETKÁNÍ NA VELBLOUDECH
Prakticky všechna velká jména se pokoušejí v písku zanechat své stopy… Tři měsíce poté, co se konalo dubajské zasedání správní rady banky Morgan Stanley, uspořádala totéž banka Goldman Sachs. A dne 10. prosince se David Rubenstein, spoluzakladatel společnosti Carlyle, plus David Bonderman, zakladatel skupiny Texas Pacific, Tim Collins, generální ředitel společnosti Ripplewood Holdings, a další velcí šéfové z oblasti soukromých kapitálových investic zúčastnili v Dubaji konference SuperReturn. Součástí programu setkání byl pobyt v rekreačním středisku Báb aš-Šams v poušti s projížďkami na velbloudech v červených písečných dunách, vydatné předkrmy mezze, například salát tabouleh a pyré babaghanúš, i vystoupení libanonské břišní tanečnice.
Být velkým korporátním „zvířetem“ sice přináší prospěch, ale jsou i další cesty, jak si otevřít dveře. Bankéři získávají body, když chodí na společenské párty pořádané Omarem bin Sulajmánem, jenž dohlíží na nový finanční distrikt Dubaje o rozloze 44 hektarů. Členové královské rodiny pořádají madžlisy rovněž u sebe doma pro místní i cizince, kde hlava rodiny sedí ve velké místnosti lemované polštáři a nabízí datle, kávu a čas a poslouchá, co návštěvníky trápí.
Všechno to čilé cestování do Dubaje, Abú Dhábí, Kuvajtu a Dauhá a zpět zplodilo průmysl „otvíračů dveří“. Bývalý texaský senátor Phil Gramm, nyní jakýsi „medicinman“ banky UBS, navštívil takové arabské finančníky, jako je Samir al-Ansari, předseda společnosti Dubai International Capital. Bývalý britský velvyslanec ve Spojených arabských emirátech Anthony Harris, který žije v Zálivu 42 let a hovoří plynně arabsky, pomáhá asi tuctu společností (včetně skupiny The McGraw-Hill Companies, která vlastní BusinessWeek) při kontaktování těch správných lidí. Bývalý ministr obrany USA William Cohen, dnes šéf poradenské firmy The Cohen Group, vytrubuje své odborné znalosti regionu na své webové stránce a v Dubaji byl letos dvakrát. „Jeden z růstových trendů v regionu se rozhodně projevuje u prostředníků,“ konstatuje Richard Klein, bývalý funkcionář State Departmentu, který má dnes na starosti Střední východ v poradenské společnosti Kissinger McLarty Associates v čele s ministrem zahraničí z Nixonovy éry Henrym Kissingerem. Klein podniká do Zálivu každý rok možná tucet cest pro klienty typu Universal Studios, což je rozdíl proti třem či čtyřem cestám před pouhými několika lety.
Abyste tenhle průvod viděli v plné parádě, uvelebte se v jednom z křesel z černého plyše ve vestibulu Emirates Towers. Tento jednapadesátipodlažní hotelový a kancelářský komplex vlastní šejk Mo, jenž tam má jednu ze svých kanceláří. Objekt stojí v ulici naproti žulové a mramorové budově Dubai International Financial Center a stal se jakousi kombinovanou ložnicí, zasedací síní a občerstvovací stanicí hostujících bossů. V atriu dosahujícím závratné výšky nalévají servírky kávu pestrému zástupu - od arabských obchodníků v bílých šatech a kostkovaných kúfijích až po západní podnikatelky v krátkých sukních. Vu Bar v nejvyšším podlaží nabízí skleničku před spaním a panoramatické pohledy na pulzující město, zastiňované jen hustým kouřem kubánských doutníků…
Takové kuřácké dýchánky vyústily ve spoustu obchodů. Jak hlásí HSBC, fúze a akvizice prudce stouply ze 2,7 miliardy dolarů v roce 2004 na letošních bezmála 100 miliard dolarů a vzhledem k ekonomickým nesnázím v USA vidí investoři ze Středního východu velkou šanci k levnému nákupu amerických aktiv. Současná krize vyvolaná rizikovými hypotékami „vytváří příležitost získat podíl na raněném orlovi“, prohlašuje Mohamed Metwally, ředitel dubajské pobočky HSBC pro investiční bankovnictví.
TVORBA PRACOVNÍCH MÍST
Neustálý proud návštěvníků způsobil, že mnozí místní lidé jsou vybíravější, pokud jde o jednání, jichž se účastní. Jeden finančník ze Zálivu sdělil své sekretářce, že nemá chuť se setkat s bývalým ministrem obrany Cohenem, neboť chce stát v záři stoupající politické hvězdy. Nikoliv vybledlé. Cohen se pro náš časopis odmítl vyjádřit. A jeden západní bankéř v Zálivu konstatuje, že tyto velké svrchované majetkové fondy nezajímají obchody v hodnotě jednoho sta milionů dolarů. „Šanci člověk má od několika stovek milionů výše,“ podotýká.
Rozhodující činitelé v Zálivu jsou také mnohem chytřejší než v minulosti. Při ropném boomu v 70. letech vynaložily státy Zálivu a Saúdská Arábie desítky miliard dolarů na nákupy zbraní, které jejich lidu přinesly pramálo užitku, a na počátku 90. let přišly kuvajtské státní fondy ve Španělsku o pět miliard dolarů. V současnosti se žádné projekty nedostanou daleko, když nenabídnou vyhlídku pracovních míst pro místní obyvatele a přenos vědomostí, jak podotýká Klein z Kissinger Group. „Před čtyřmi nebo pěti lety mohl člověk přijet do Dubaje se čtyřstránkovým byznys plánem a odjet se 400 miliony dolarů,“ vzpomíná, „ale ty dny jsou už pryč.“
Nejde jen o finance. Když pojedete z Dubaje do Abú Dhábí po Sheik Zayed Road, šestiproudové dálnici vinoucí se 130 kilometrů podél pobřeží a přes holou poušť, uvidíte loga nejrůznějších amerických firem: Chrysleru, GE, Hewlett-Packard a další. Ty všechny jsou v regionu proto, aby prodávaly své zboří, ne aby dávaly dohromady finance pro obchody. Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates se před rokem sešel se saúdským králem Abdulláhem a mezinárodní šéf této společnosti Jean-Philippe Courtois se právě vrátil z třídenní cesty podnikovým tryskovým letadlem do tří saúdskoarabských měst. Prodeje společnosti Cisco Systems v regionu se od roku 2005 ročně téměř zdvojnásobovaly a generální ředitel John Chambers tam jezdí na návštěvu asi čtyřikrát ročně. Po Rusku, Indii a Číně, jak předvídá Mark De Simone, viceprezident Cisca pro tento region, „je Střední východ příští velkou vlnou“.
SEZNAM HOSTŮ Jména nejvýznamnějších „poutníků“ na Střední východ, kde získali audienci u dubajského vládce, šejka Mohammeda bin Rašída al-Maktúma:
Jeffrey Immelt
generální ředitel General Electric
Setkání s šejkem: v lednu
Lloyd Blankfein
generální ředitel Goldman Sachs
Setkání s šejkem: v únoru a červnu
John Mack
generální ředitel Morgan Stanley
Setkání s šejkem: v březnu
William Cohen
bývalý ministr obrany USA
Setkání s šejkem: v březnu
PŘEKLAD: Jiří Kasl
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
