Starosta není zrovna nejlepší kvalifikací pro amerického prezidenta. Alespoň soudě podle historie. Posledním americkým prezidentem, který před zvolením hlavou státu vykonával funkci starosty, byl republikánský „patriot z Nové Anglie“ Calvin Coolidge. Od konce jeho funkčního období však loni uplynulo již 90 let. Oblíbený třicátý prezident USA byl jedním z pouhé trojice mužů, kteří se ve dvousettřicetileté historii amerických prezidentských voleb posunuli od řízení městské rady až k zasednutí v prezidentském křesle.
Americká města voliči často považují za symbol neúspěchu kvůli tomu, že mohou být plná přistěhovalců, chudých Afroameričanů nebo továren. Starostové se obvykle potýkali s nedůvěrou ze strany venkovských voličů, i proto pro ně byla cesta do nejvyšší politiky často trnitá. Síly, které starosty politicky brzdily, se ale teď začínají obracet v jejich prospěch. „Řada měst se za posledních deset nebo dvacet let posunula k lepšímu. Jsou bezpečnější, lépe řízená a v lepší finanční situaci,“ myslí si Anthony Williams, bývalý starosta Washingtonu DC.
Pýcha, ne stud
Že možná dozrál čas na dalšího starostu v čele Spojených států, ukazuje aktuální souboj o prezidentskou nominaci Demokratické strany, kde se to bývalými nebo současnými šéfy měst jen hemží.
Kromě Bernieho Sanderse, který byl v 80. letech starostou města Burlington a o nominaci bojoval už při volbách v roce 2016, je to ještě senátor a bývalý starosta města Newark Cory Booker, jemuž ale průzkumy velké šance nedávají, přestože voliče láká především na snahu o sjednocení rozdělené země a slogan, že „by osoba hlavy státu měla v lidech vzbuzovat pýchu, nikoli stud“. Velkou pozornost si naopak získali dva muži -bývalý starosta New Yorku a podnikatel Michael Bloomberga starosta města South Bend Pete Buttigieg.
Boj o demokratickou nominaci už stihli ohlásit a zase odvolat i další starostové.
Kromě současného správce New Yorku Billa de Blasia jsou to exšéfové radnic Denveru a San Antonia John Hickenlooper a Julián Castro. Pak je tu ještě řada těch, kteří se snahou o nominaci koketovali, nakonec si však „útok na Bílý dům“ rozmysleli úplně, i když třeba takový starosta Los Angeles Eric Garcetti mohl mít slušnou šanci.
Koupím si i vás
Obrovskou šanci nahradit Donalda Trumpa v prezidentském křesle má hlavně jeden bývalý starosta a taktéž miliardář Michael Bloomberg.
Sedmasedmdesátiletý mediální magnát dvanáct let řídil radnici nejlidnatějšího amerického města New York a za svou práci pobíral symbolický plat jeden dolar. „Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku. Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání,“ řekl muž, který je podle magazínu Forbes osmým nejbohatším člověkem na planetě se jměním přesahujícím 53 miliard dolarů.
Právě díky obrovským finančním možnostem si může Bloomberg platit veškeré náklady na kampaň z vlastní kapsy. Od poloviny listopadu, kdy po dlouhém rozmýšlení ohlásil kandidaturu, utratil za reklamu přes 200 milionů dolarů, což je více než všichni jeho soupeři dohromady.
„Takové rozhazování jsme v rámci prezidentské kampaně ještě neviděli.
Bloombergův rozpočet je neomezený,“ uvedl pro server Politico republikánský politický stratég Jim McLaughlin.
Newyorský exstarosta, který do boje o nominaci vstoupil o hodně později než jeho soupeři, vynechá únorové demokratické primárky ve státech Iowa, New Hampshire, Nevada a Jižní Karolína.
Frontální útok pak chystá na 3. března, kdy se v rámci takzvaného superúterý bude volit ve čtrnácti amerických státech včetně silné Kalifornie nebo Texasu. V tento den se rozhodne o tom, zda bude Bloombergova drahá kampaň úspěšná, nebo ne. „Aktuálně jsme v situaci, kdy neumíme popsat, jak Bloombergovy investice do reklamy ovlivní výsledky. Je celkem těžké provést nějaké srovnání, protože miliardář utratil za jeden měsíc čtvrtinu nákladů celé kampaně exprezidenta Baracka Obamy z roku 2012. A i ta byla poměrně drahá,“ popisuje Nick Stapleton z analytické společnosti Advertising Analytics.
Od začátku kampaně čelí Bloomberg kritice ze strany demokratických rivalů včetně Elizabeth Warrenové a Bernieho Sanderse. Oba vedou kampaň za vyšší zdanění nejbohatších Američanů, mezi něž právě Bloomberg patří. „Myslím si, že bychom měli budovat lidové hnutí, abychom v této zemi dosáhli změny.
Demokracie by neměla být o lidech, kteří jen přijdou a koupí si volby,“ prohlásila o exstarostově kandidatuře Warrenová.
První gay prezidentem?
„Je čas na novou generaci amerického vůdcovství.“ S tímto sloganem jde do boje o Bílý dům teprve osmatřicetiletý Pete Buttigieg,od roku 2012 starosta stotisícového indianského města South Bend. Na oficiálních webových stránkách neuvádí v podstatě žádné pořádné politické stanovisko, ale spíše jen informace o tom, že se Amerika zmítá v krizi způsobené klimatickou změnou, vzrůstajícím násilím nebo rostoucím bílým nacionalismem. Nechybí ani fráze o novém typu politiky, která tyto problémy vyřeší. O Buttigiegovu kampaň se stará jeho bývalý spolužák Mike Schmuhl, který s něčím podobným donedávna neměl žádné zkušenosti. Přesto se starosta South Bendu, který je prvním otevřeně gay kandidátem na amerického prezidenta, řadí společně s Joem Bidenem, Berniem Sandersem a Elizabeth Warrenovou mezi hlavní demokratické favority.
Velkou roli hraje jeho životní příběh, který je ztělesněním amerického snu. Vystudoval historii a literaturu na Harvardově univerzitě a politologii a ekonomii na Oxfordu. Během působení v armádě byl nasazen v Afghánistánu. V době inaugurace by mu bylo teprve třicet devět let, díky tomu je považován za politika, který rozumí mladým lidem. Ve městě South Bend žije Buttigieg s manželem Chastenem a otevřeně se hlásí k LGBT komunitě. Za názory na ni kritizuje například i Trumpova viceprezidenta Mikea Pence.
„Vůbec nekritizuji to, že je věřící, což jsem já ostatně taky. Vadí mi jeho politika, která je založena na využívání náboženství jako prostředku k souzení lidí a hlavně zástupců LGBT komunity,“ řekl v show komičky Ellen DeGeneres na televizní stanici NBC.
Úloha starostů se podle Buttigiega v posledních letech změnila a města jsou motorem ekonomické budoucnosti země. Poměrně nový je navíc narativ, který ukazuje jejich rozkvět spíše než úpadek.
V případě South Bendu je to postupná revitalizace města, v němž zůstaly prázdné továrny a opuštěné domy po zkrachovalé automobilce Studebaker, která při snaze o záchranu přestěhovala výrobu do Kanady. Ani to však nezabránilo jistému konci. „Naše komunita umírala, když jsem se ujal úřadu. Desetiletí jsme se zabývali tím, co si počneme po zavření továren, míra chudoby ve městě se blížila třiceti procentům,“ vzpomíná Buttigieg, který by se v případě úspěchu stal vůbec prvním úřadujícím starostou, který to dotáhl až na prezidenta. Punc vycházející hvězdy americké celostátní politiky mu ale už nikdo nesebere.
Pokud bude někdo z těchto ambiciózních starostů v letošních prezidentských volbách úspěšný, může to mít vliv na celkové vnímání prestiže této profese, v USA zejména v menších městech dosud spíše opomíjené. 1
Pokud bude někdo z těchto ambiciózních starostů v letošních prezidentských volbách úspěšný, může to mít vliv na vnímání prestiže této profese.
O autorovi| Martin Štorkán, storkan@mf.cz
