Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó odmítl plány budoucí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové týkající se migrace. Posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) „není řešením“, uvedl v dnešním rozhovoru pro německý deník Die Welt. Evropská unie v případě migrace podle něj stále „nemá jakýkoliv plán“.
„Frontex není cestovní kancelář,“ řekl ministr s tím, že země ležící na vnější hranici Evropské unie, musí tuto hranici také samy střežit.
Von der Leyenová v rozporu s názorem některých členských zemí EU, včetně Česka, usiluje o to, aby do roku 2024 vzrostl počet zaměstnanců Frontexu na 10 tisíc. Část z nich má být nasazena na území členských zemí.
Bývalý kancléř a předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz dnes zároveň vyzval EU k „okamžitému“ vyslání dodatečného personálu Frontexu na hranici Bulharska a Řecka s Tureckem. Učinil tak v reakci na nedávnou pohrůžku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že otevře hranice do Evropy pro syrské uprchlíky. „Situace z roku 2015 se už nesmí opakovat, balkánská (migrační) trasa musí bezpodmínečně zůstat uzavřená,“ řekl.
Přečtěte si esej: Vylidněná, ne přelidněná planeta
Kromě posílení Frontexu předpokládají plány von der Leyenové také reformu migrační a azylové politiky. „Potřebujeme nový způsob sdílení zátěže,“ stálo v jejím programovém prohlášení při kandidatuře do čela komise. Dále zdůrazňuje potřebu vrátit se k plně funkčnímu schengenskému systému bez hraničních kontrol uvnitř společenství. EU musí pomáhat v zemích původu migrantů, bojovat proti pašeráckým sítím, udržitelné řešení je ale podle von der Leyenové třeba najít i pro záchranu migrantů ve Středozemním moři.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který kandidaturu von der Leyenové do čela EK podpořil, po srpnovém setkání s německou političkou uvedl, že očekává „smysluplnější“ diskuse o migraci. Domnívá se, že při jednáních o migraci bude von der Leyenová zaměřovat rozhovory na témata, u nichž lze očekávat „pozitivní výsledek“. Zmínil se v této souvislosti o ochraně hranic nebo o vracení migrantů do zemí jejich původu.
Téma migrace bylo v posledních letech zdrojem značného napětí mezi Bruselem a Orbánem, jehož vláda prosazuje přísnou imigrační politiku. Maďarsko se v době vrcholící migrační krize podobně jako Česko či Polsko odmítlo podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl, kteří na cestě do Evropy dorazili do Itálie či Řecka.
Dále čtěte:
Dopad multikulti: britská policie nerozumí slangu ulice, najímá si překladatele
Trump brojí proti migrantům, americké firmy jsou na nich ale závislé
Příkladná integrace? Většina z 800 tisíc imigrantů v Česku pracuje a cítí se bezpečně
Temný okamžik pro Evropu? Konec lodi zachraňující uprchlíky kritizuje britská organizace
O migrační politice nemohou rozhodovat Francie a Německo, vzkazuje Salvini
